Bad boy (ff Harry Potter)

"offended you"

Nepřítomně sedím ve společenské místnosti a dívám se do krbu. Uvažuju, jak je možné, že jsem v takové situaci.  V situaci, kdy nevím co dělat. Nejlepší by bylo se obětovat, aby se něco nestalo Dracovi, ale je to ta nejlepší volba.

"Evelyn!" vběhla dovnitř Hermiona. Než jsem se stihla zeptat, co se děje, řekla mi to sama. "Draco se dole rve s nějakým klukem z Mrzimoru." a než jsem si to stačilo uvědomit, byla jsem na nohou a běžela dolů.

Naštěstí mě nepotkalo měnění schodů.

"Na nádvoří!" křikla Hermiona, která běžela za mnou. Rozrazila jsem dveře a oslepilo mě sluneční světlo. Ale hned jsem si na něho zvykla. Vytáhla jsem si hůlku pro případ nouze a protáhla jsem se doprostřed chumlu.

Uviděla jsem jak Draco sedí na nějakým klukovi a dává mu rány do obličeje. Vyhrával, ale nemohla jsem dovolit, aby se dostal do problému. Chytla jsem jeho ruku a chtěla ho odtáhnout.

Kluk toho využil a vrazil Dracovi ránu do obličeje. A ani nevím jak se to stalo, ale dostala jsem taky. Nevím od koho přesně, ale byla to fakt velká rána. Sletěla jsem na zem a na pár sekund jsem si vyrazila dech. Hůlka se mi odkutálela někam mimo.

Slyšela jsem jak někdo Draca a toho kluka od sebe odtáhli. Nikdo si mě nevšímal. Ležela jsem na zádech a snažila jsem se nevnímat bolest, která mi svištěla v hlavě. Cítila jsem jak mi ze rtu teče krev.

"Evelyn?" uslyšela jsem jeho hlas, který zněl překvapeně. "Pusť mě! Musím za ní!" ale neobjevil se u mě. Hermiona si ke mě dřepla a pomohla mi do sedu. Všimla jsem si jak Draco a ten kluk s profesorem Snapem zmizeli v hradu.

"Jsi v pořádku?" zeptala se mě Hermiona. Cítila jsem na sobě všechny pohledy. Chtěla jsem pryč.

"Jo." přikývla jsem. Utřela jsem si krev a natáhla se pro hůlku. Zvedla jsem se. "Nemáte na práci něco jiného?" utrousila jsem, když jsem se rychlím krokem vydala do hradu. Motala se mi hlava a viděla jsem rozmazaně. Jestli se takhle cítí každý kluk po rvačce, jsem ráda, že kluk nejsem.

"Vážně jsi v pořádku?" zeptala se pochybovačně Hermiona. "Chodíš nějak křivě."

"Jo." zašeptala jsem. "Kam ho mohli odvést?" zeptala jsem se a rozhlížela se.

"Asi k Brumbálovi." pokrčila rameny Hermiona. Najednou se mi zatmělo před očima a já jsem se musela něčeho chytnout. "Evelyn!" vykřikla Hermiona a už stála u mě. Ale to už jsem nevnímala okolí.

Probudila jsem se na ošetřovně. Byla jsem tu sama, takže jsem se nikoho nemohla zeptat, co se děje. Ale než jsem se nadála dveře se otevřeli. Dovnitř vstoupila Hermiona, Harry a Ron.

Když si všimli, že jsem vzhůru zrychlili.

"Tak moc jsem se bála." zašeptala Hermiona. Objala mě, ale moje ruce byli pořád podél mého těla.

"Co se stalo?" zeptala jsem se. Sáhla jsem si na hlavu, kde jsem měla obvaz.

"Uhodila ses do hlavy." vysvětlil mi Harry.

"Kde je?" moje další otázka rozesmála Rona.

"Chápete ji? Málem má kvůli němu otřes mozku, ale pořád ho chce!"

"Nemohl za to Rone!" obhajovala jsem ho. "Byla to nešťastná náhoda." dodala jsem šeptem a kousla jsem se do rtu.

"Je venku." usmála se na mě Hermiona. "Bojí se sem jít, po tom, co-" šlehla pohledem po Ronovi. "mu tady chytrák nadal." nevěřícně jsem se koukla na Rona.

"To jsi neudělal." zakroutila jsem hlavou. "Řekni mi, že si to neudělal?!!" vykřikla jsem. Ron sklopil pohled.

"Zavoláme ti ho sem." usmál se na mě Harry. Došel k posteli a vtiskl mi pusu do vlasů. "Zatím se měj." Vzal Rona za rameno a odešli. Hermiona pořád stála u postele.

"Děje se něco?" zeptala jsem se.

"Ne. Jen dávej na sebe pozor." řekla rychle. Než jsem se stačila zeptat jak to myslí, byla pryč.

Dívala jsem se na dveře a když se v nich objevil Draco pousmála jsem se. Pomalými kroky došel k posteli. Stál tam a díval se do země. Kdyby mi nebylo tak špatně tak bych se pro něho natáhla.

"Nemůžeš za to." řekla jsem a doufala, že ho to trochu uklidní. Ale nevypadalo to tak. "Draco-" najednou zvedl hlavu a já jsem si všimla, že brečí. Jak jsem si toho nemohla nevšimnout.

"Bál jsme se o tebe!" vykřikl najednou. "Nevěděl jsem, co budu dělat, když se ti něco stane! Už jsem přemýšlel, co si udělám." znovu sklopil hlavu. Vypadala to, že si uvědomil, že jsem ho viděla plakat. Velkého Draca Malfoye.

"Pojď sem." natáhla jsem k němu ruku. Draco se jí chytl a já jsem si ho přitáhl vší silou k sobě. Draco se posadil na židli a stále jsem ho držela ze ruku.

"Nic se mi nestalo, dobře?" řekla jsem pro začátek. "A nemůžeš přemýšlet takhle. Byla bych na tebe vážně naštvaná, kdyby sis něco udělal." Draco zvedl pohled a pousmál se.

"Proč jste se vlastně porvali?" zeptala jsem se a pohladila ho po tváři.

"Ehm..." Draco si povzdychl. "Urazil tě, dobře." řekla rychle. "Nebudu opakovat, jak tě nazval, protože je to hnusný. Prostě jsem to nevydržel a skočil na něho." usmívala jsem se jako blázen. "Ty se směješ?" řekl překvapeně.

"Jo, protože tohle pro mě nikdy nikdo neudělal." vysvětlila jsem. "Děkuju." zašeptala jsem.

"Nemáš zač, krásko." usmál se a políbil mě na líce.