Bad boy (ff Harry Potter)

"I'll kill Voldemort."

Rozhlídla jsem se po Dobbym. Našla jsem ho během sekundy.. Byl o pár metrů dál než my ostatní. Hned jsem věděla, že se něco stalo. A pak jsem uviděla tu rudou skvrnu.

"Dobby!" vykřikla jsem a rozběhla se k němu. Chytla jsem jeho padající tělo. Po tváři mi stekla první slza. "Všechno bude v pořádku." zašeptala jsem. Mezitím vedle mě spadl Harry a vzal Dobbyho za ruku.

"Jsem rád, že umřu u svých přátel.." zašeptal Dobby.

"Ty neumřeš." namítla jsem, ale věděla jsem, že lžu sama sobě.

"Dávejte pozor na vaše děťátko, slečno Evelyn." jeho velké oči se na mě koukali. Myslela jsem se, že jsem se přeslechla, ale když jsem se rozhlídla všichni se na mě koukali. Chtěla jsem se zeptat, jak to myslí, ale cítila jsem, že jeho srdce už nebije.

Harry si utřel slzy a zavřel Dobbymu oči. Potom ode mě vzal jeho tělo a já si stoupla. Na rukách jsem měla jeho krev, ze které se mi dělalo špatně. Rozběhla jsem se k jezeru, které tu bylo a spadla na kolena. Začala jsem si drhnout ruce.

"O čem to mluvil Evelyn?" ozval se za mnou Draco. Otočila jsem na něho hlavu.

"Nevím!" vykřikla jsem. Draco mě vzal za paže a pomohl mi na nohy. Potom se koukl na mé břicho.

"Myslíš, že to může bát pravda?" ukázal na mé břicho. Položila jsem si na něho ruku a sama jsem se koukla dolů. Když jsem se znovu koukla na Draca oči jsem měla rozmazané od slz.

"Já nevím.." zašeptala jsem.

Byli jsme u Billa a Fleur. Bill nám řekl, že tento dům na pláži patřil jejich tetě, ale když umřela tak ho dostal on. Byla jsem zalezlá v jedno pokoji a dívala se z okna. Harry zrovna dělal Dobbymu hrob. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, co mi řekl Dobby. Kdyby mi nebylo po ráno tak špatně, tak mu snad ani nevěřím. Ale teď..? Všechno do sebe zapadalo.

Někdo zaťukal na dveře a já se otočila tím směrem. Do pokoje vešel Draco s hrnkem nějakého horkého nápoje.

"Donesl jsem ti čaj." došel až ke mě a podal mi hrníček. Opatrně, abych se nespálila jsem si ho vzala a napila se.

"Děkuju." pousmála jsem se na něho. Sedla jsem si s Dracem na postel.

"Takže.." začal Draco.

"Budeme mít dítě.." dokončila jsem a stále tomu nemohla uvěřit. "A víš co to znamená? Voldemort po tom malém půjde."

"Nedotkne se vás dokud jsem tu já." Draco mě vzal za ruku a koukl se mi do očí. "Slibuju Evelyn." Draco se odmlčel a potom se usmál. "Budeme mít dítě." vydechl.

"Jo." přikývla jsem. A najednou jsem to viděla. Viděla jsem to v jeho očích.. Viděla jsem bezchybnou budoucnost, kde budu já, on a naše dítě. Všechno bude úžasné.. Věděla jsem, že my dva to zvládneme, protože já jsem dcera velkého pána zla.

To já ho dokážu zničit! To já budu jeho smrt! Ale nedovolím, aby se něco stalo Dracovi, tomu malému a mým přátelům.

"Jaký je plán?" zeptala jsem se, když jsme seděli v kuchyni a snažili se přijít na to co udělat. Hermiona se koukla po Harrym a ten přikývl.

"Víš Evelyn.. Asi není nejlepší nápad, po tobě chtít aby si teď s námi bojovala.."

"Co tím chceš říct?" nadzvedla jsem obočí. Všichni se koukli na mé břicho. Obraně jsem si na něho položila ruku.

"Měla by ses vrátit ke své babičce.. A zůstat tam nějakou dobu, než se to malé narodí."

"Budu tam s tebou." vzal mě Draco za ruku. "Už jsem se tady s Harrym domluvil.. Přeneseme se ještě dnes. Zabezpečíme dům.."

"Ale budete bojovat beze mě. Nedokážete ho zabít.. Všichni víte, že já jsem jediná šance, na to jak ho zabít."

Harry chtěl rychle něco namítnout, ale byla jsem rychlejší. "Nemyslím smrtí.. Myslím svou silou.. Jsem jeho dcera mám velkou moc." připomněla jsem. 

"Evelyn, ale nemůžeš riskovat svůj život." namítl Harry.

"A toho malého." doplnila Hermiona a usmála se na mě. Úsměv jsem jí oplatila. Ron, který byl doposud potichu se ozval.

"Evelyn má možná pravdu.. Ale je tu jedna věc." řekl. Všichni jsme se na něho koukli. "Jak chceš Voldemorta porazit s břichem? Protože mám dojem, že viteáli budeme ještě chvíli hledat.." Teď se zase všichni dívali na mě.

"Není to jasné?" pokrčila jsem rameny. "Musíme ho zabít co nejdříve. Ale budu to já, kdo zabije Voldemorta."