Bad boy (ff Harry Potter)

I kill him

K Harrymu domů jsem se dostali různými způsoby. Například na koštěti, nebo na neviditelném koni, kterého vidí jen ti, kteří viděli někoho umírat- takže třeba já. Rozdělili jsme se na staršího čaroděje a ty, kteří vypijí lektvar a změní se na Harryho.

Prvně jsem měla zůstat doma, ale vyměnila jsem se s Fleur, takže poletím s Billem. Musela jsem tam být, protože Harry je můj kamarád.

"Evelyn jdeš?" zakřičel na mě Bill.

"Jo!" vyběhla jsem z domu. Bill už seděl na neviditelném koni. Došla jsem k němu a on ke mě natáhl ruku. Přijmula jsem ji a Bill mi pomohl nahoru.

"Musíš se pevně držet." koukla se na mě.

"Dobře, to nebude tak těžké." objala jsem ho okolo pasu. "Můžu mít zavřené oči?" zeptala jsem se. Bill se zasmál.

"Jestli chceš." pokrčil rameny.

"Já to nechci. Já to potřebuji." špitla jsem a pevně zavřela oči.

"Leť!" nařídil Bill a kůň se odrazil od země.

Když jsem doletěli do Příčné ulice, přemýšlela jsem nad tím, jak nás normální lidé nemůžou vidět. Nepřijde jim snad divné, že jsem přiletěli? S Hermionou jsem šli jako první a zaťukali na dveře. Netrvalo to dlouho a uslyšeli jsem kroky, které běželi po schodech. Najednou se otevřeli dveře a v nich se objevil Harry. Když nás uviděl, nechápavě svraštil obočí. Ale než se stačil zeptat, co tu děláme padli jsme mu s Hermionou okolo krku.

"Děvčata musíme pospíšit." zabručel za námi profesor Moody. S Hermionou jsem uhnuli na stranu a všichni vešli do domu. Až teď jsem si všimla jak je tu prázdno.

"Harry." koukla jsem se na něho. "Kde máš strýce a tetu?" zeptala jsem se.

"Odjeli." řekl jako by se nic nestalo. "Nemám jim to za zlé. Je to nebezpečné." pokrčil rameny. "A co tu vlastně děláte?"

"Až vedle Harry." poplácal ho profesor Lupin po zádech. Harry přikývl a mi se přesunuli do místnosti, která určitě byla obyvák.

Stoupla jsem si bokem a založila jsem si ruce na hrudi.

"Řeknete mi už co tu děláte?" zeptal se znovu Harry a všechny nás přejel pohledem. Zastavil se u profesora Lupina.

"Musíme tě dostat z domu." řekl. "A proto jsme vymysleli plán. Pár z nás vypije lektvar a změní se na tebe, a kdyby nás napadli smrtijedi, tak nebudou vědět který Harry je jaký."

"Ne." zakroutil hlavou. "Je to nebezpečné."

"Pozdě Harry." vložila jsem se do toho a došla k němu. "Všichni jsme se rozhodli. A přiznej si to, kdyby se ti něco stalo jsme nahraní. Nebudeme mít šanci před Voldemortem." nemohla jsem o něm myslet jako na svého otce. A nikdy nebudu moct. Hermiona utrhla Harrymu jeden vlas.

"Au." vyjekl Harry a naštvaně se koukl po Hermioně.

"Promiň." pousmála se a hodila vlas do lahvičky. "Kdo chce začít?" zeptala se.

"Já." řekla jsem. Hermiona přikývla a podala mi lahvičku. Trochu jsem se napila, tak akorát aby zbylo na ostatní. Potom jsem lahvičku poslala dál. Chvíli se nic nedělo, ale po pár sekundách jsem začala cítit změnu. Vyrostla jsem a vlasy se mi zkrátili. Moje oblečení na mě vyselo, a skoro nic jsem neviděla. Pomyslela jsem si, že Harry vidí vážně špatně.

"Tohle si oblíkni." hodil po mě profesor Moddy Harryho oblečení. Nestyděla jsem se. Stejnak to nebylo moje tělo a nešlo na něm nic vidět. Před všemi jsem se převlíkla a svoje oblečení hodila do baťohu. Došla jsem k profesorovi Lupinovi, který mi podal brýle.

"Děkuju." usmála jsem se na něho a brýle si nasadila. Hned jsem viděla lépe.

"Evelyn můžu s tebou mluvit?" ozval se Harry.

"Jasně." přikývla jsem. Odešli jsme vedle a Harry zavřel dveře. "Co se stalo?" usmála jsem se na něho.

"Jsi v pořádku?" zeptal se. "Myslím, co Draco?" úsměv mi z tváře hned zmizel.

"Nevím." zašeptala jsem. "Není bezpečné, aby mi posílal dopisy. Nevím ani jestli je v pořádku."

"Určitě je." pohladil mě Harry po rameni.

"Musíme vyrazit." dveře se otevřeli a v nich se objevil Ron. Harry i já jsme přikývli. Všichni jsem si stoupli před dům.

"A s kým poletím vlastně já?" zeptal se nechápavě Harry. Rozhlídla jsem se. Měl pravdu, nikdo tu nebyl. Profesor Moddy letí s Magnusem. Najednou se nad námi ozvalo chrčení. A než jsme se nadáli před námi se objevila Hagridova stará motorka.

"Hagride!" vykřikl Harry a přiběhl k němu. Objal ho.

"Myslel jsem si, že když už jsem tě jednou odvážel udělám to znovu." usmál se Hagrid na Harryho.

"Nezdržujte." řekl Moddy. Došla jsem k Billovi a on mi pomohl na koně.

"Bojíš se?" Zeptal se mě.

"Možná jen trochu." přiznala jsme se.

"Nejsi sama Evelyn." usmál se. "Taky se bojím a to hodně."

"Připravte se!" zakřičel Moddy. "Tři, dva, jedna teď!"

Byl klid. Tedy do jednoho okamžiku. Najednou jsme vletěli do mraků a všude byli jiskry z hůlek.

"Evelyn vytáhni si hůlku!" poručil mi Bill a já ho hned poslechla. Vytáhla jsem si hůlku, zrovna ve správné chvíli, kdy jsem stihla odrazit kouzlo jednoho smrtijeda, který se objevil vedle nás.

"Mdloby na tebe!" zakřičela jsem. Z mé hůlky vylítli stříbrný paprsek a zasáhl smrtijeda, který spadl přes svoje koště a padal dolů. Možná jsem ho právě zabila, ale kdybych to neudělala, tak by zabil on nás... nebo ne?

"Evelyn to nic!" zakřičel Bill, aby přerušil ten hluk okolo nás. "Zabil by nás."

"Já vím." řekla jsem nahlas, ale vevnitř, jsem si nebyla až tak moc jistá. Odrazila jsem další kouzla a teď jsem se snažila nikoho nezabít. Pořád jsem si říkala, že vrahové jsou oni, ale co když mají rodiny, které na ně čekají doma?

"Jsi statečná. Ale ještě chvíli to vydrž." řekl Bill.

"Vydržím." špitla jsem. "Pro Draca cokoliv." řekla jsem, si pro sebe tak, že to neslyšel ani Bill.