Bad boy (ff Harry Potter)

"Never let anyone hurt you."

Když jsme byli zpět v Bradavicích všechno ze mě spadlo. Když jsme vešli dovnitř, rozloučila jsem se s Dracem a utíkala do mé koleje. S Dracem jsem dnes promluvila jenom pár slov. Po tom včerejším polibku, jsme tak trochu neměli ani jeden, co říct.

"Dobrý den." pozdravila jsem Buclatou dámu a řekla heslo pro tento týden. Buclatá dáma mě pustila dovnitř. Ve společenské místnosti nikdo nebyl. Šla jsem si dát věci do pokoje a vydala se do knihovny, kde jsem si myslela, že můžou být.

V knihovně jsem se nadechla a ucítila známou vůni starých knih. Prohledala jsem všechny stoly a našla jsem je až u posledního, který byl schovaný a daleko od všech.

"Ahoj." došla jsem k nim. Harry a Ron se na mě otočili, protože ke mě seděli v zády. Hermiona jen zvedla hlavu.

"Tak co?" zeptal se mě Harry opatrně a přisunul jednu židly, abych se mohla posadit.

"A proč jste tu tak brzo?" přidala se s otázkou Hermiona. Nemohla jsem jim říct pravdu. Až moc jsem se bála, že mu něco udělají.

"Nic se tam nedělo." odpověděla jsem. "A Dracovi rodiče museli pryč, tak už jsme tu." zalhala jsem znovu. Kousla jsem se do rtu a čekala jestli mi na to skočí.

"A já si fakt myslel, že by mohl být smrtijed jako jeho otec." zašeptal Harry.

"Já si zase myslím, že nám Evelyn lže." promluvil poprvé Ron. "Od prvního okamžiku, co tě znám se koušeš do rtu, jenom když lžeš nebo jsi nervozní."

"Ron co to do tebe vjelo?" zeptala se ho Hermiona.

"Do mě? To řekni té, která se zamilovala do Malfoye!" odsekl. Cítila jsem štíplavé slzy v očích.

"Nemiluju ho." zašeptala jsem a sklopila zrak.

"Jasně!" zabručel. Slyšela jsem jak si stoupl. "Měla by sis uvědomit, kdo jsou tví přátelé." potom jsem slyšela jenom kroky.

"Toto si přehnela Evelyn." řekl Harry a tak si stoupl. Nevěřícně jsem se na něho koukla.

"Já?" zeptala jsem se. "Co jsem udělala?"

"Stačí to,že ho miluješ." chtěla jsem něco namítnout, ale zarazil mě zvednutým prstem. "A něříkej,že ne. Vidíme jak se na něho koukáš!" zasyčel. Potom odešel za Ronem. Koukla jsem se na Hermionu.

"Ty nejdeš?" zeptala jsem se.

"Ne. Nemůžou ti říkat jak se řídit ve svých citech." pousmála se. "Chci, aby si věděla, že jsem tu pro tebe."

"Děkuju." zašeptala jsem. Hermiona se zvedla a přišla mě oobejmout. "Musím ti něco říct." zamumlala jsem. Hermiona se odtáhla a koukla se na mě. Ukázala jsem na židly, kde před chvíli seděl Harry. "Začalo to takhle..." po celou dobu, co jsem jí říkala, co se stalo a co jsem zjistila, mi naslouchala.

Ležela jsem na postely a dívala se na závěsy okolo postele. Za chvíli bych měla odejít na večeři, ale nechtělo se mi. Hermiona šla za klukama si promluvit, o tom, že by mi to neměli dávat za vinu. Však oni za mnou ještě nepřišli. Vylezla jsem z postele a došla k zrdcadlu. Upravila jsem si triko a legíny, které jsem měla na sobě a vlasy si dala do culíku.

Vyšla jsem z pokoje a divila se, že tu nikdo není. Prošla jsem obrazem a vydala si do velké síně. Své okolí jsem nevnímala. A hned jak jsem vešla jsem svým pohledem vyhledala Draca. Seděl tam ve středu své party. Pansy byla natisknutá na něho a něco mu šeptala do ucha.

Všiml si, že se na něho koukám. Zvedl se a chtěl jít za mnou, ale jen jsem zakroutila hlavou. Znovu se posadil, ale pořád se na mě koukal. Otočila jsem hlavu na Harryho a ostatní. Dívali se mým směrem. Hermiona se smutně usmívala. Vydala jsem se pomalým krokem tam.

"Můžu si sednout?" zeptala jsem se.

"Jistě, je to tvoje místo." usmála se Hermiona. Tím jsem si nebyla tak jistá. Harry pokračoval v jídle, ale Ron se na mě pořád koukal.

"Budeš se na mě takhle koukat, celou večeři?" zeptala jsem se. Ikdyž jsem to nechtěla, můj hlas zněl nepříjemně.

"Jo. Protože chci zjistit, jak se holka jako ty mohla zamilovat do Malfoye!" zasyčel.

"Rone!" okřikla ho Hermiona. Koukla jsem se na Rona.

"Možná máš pravdu a já ho miluju." řekla jsem. "Ale taky si zapamatuj, kvůli komu jsem se do něho zamilovala! To ty si chtěl, abych s ním strávila čas."

"Myslel, jsem, že miluješ Cedrica." připomněl mi Ron. Byla to rána pod pás, ale rychle jsem se z toho spamatovala.

"Mám snad milovat mrtvolu?" zeptala jsem se. "Protože on je mrtvý a už se nevrátí." Připomněla jsem a utřela si slzu, která mi stékala slza. "A tobě může být jedno koho miluju, Rone." stoupla jsem si. "Přešla mě chuť." vydala jsem se pryč. Cítila jsem na sobě jejich pohledy. A hlavně pohledy jeho. Věděla jsem, že jde za mnou. Slyšela jsem ho.

"Evelyn počkej!" zavolal na mě, když jsem vyšla ze síně. Zastavila jsem se a otočila. Došel ke mě a bezeslova mě objal. Zabořila jsem mu hlavu do jeho černého trika. Hladil mě po zádech. Odtáhla jsem se a koukla se mu do očí.

"Vím o Voldemortovi." řekla jsem. Draco se na mě překvapeně koukl. "Vím, že mu mý rodiče něco udělali a že jestli zjistí, že jsem naživu tak mě zabije." všechno na mě spadlo a já se rozbrečela. Draco si mě znovu přitáhl k sobě. Myslela jsem, že se bude zlobit, že jsem je poslouchala, ale jen mě hladil po zádech.

"Nikdy nikoho nenechám, aby ti ublížil." zašeptal a dal mi pusu do vlasů.