Bad boy (ff Harry Potter)

"I love you, Draco."

Hned další den si mě Pansy našla. Šla jsem zrovna na obranu černé magie, když si stoupla přede mně s její  kamarádkou.

"Dej od Draca ruce pryč." řekla. "Miluje mě a tak to vždy bude." ušklíbla se. Neměla jsem dnes čas na hádky. Stačil mi Harry s Ronem.

"A to mu mám snad říct, ať mě nechá na pokoji?" povzdechla jsem si.

"Je mi to jedno, hlavně ať tě nechá." zabručela a prošla ke mě. Samozdřejmě nezapomněla mi shodit učebnic z ruk. Spadli na zem a já se pro ně sklonila, abych je zvedla. Ale z jedné vypadli dvě fotky. Vzala jsem je do ruky a koukla se ně. Na jedné byl Cedric a na druhé máma s tátou. Fotka mámi a táty byla rozdělené na čtyři. Na všech vypadali jinak.

Nemohla jsem jít na hodinu. Teď ne. Utíkala jsem k sobě do pokoje a z očích mi tekli slzy. Buclatá dáma se tentokrát nezajímala o co jde. Bezeslova mě pustila do vnitř. Vyběhla jsem nahoru a skočila na postele. Hlavu jsem měala zabořenou v polštáři a tekli mi slzy. Učebnice se mezitím váleli na zemi a fotky jsem pevně svírala v ruce.

Někdo zaťukal na dveře. Myslela jsem, že když nebudu odpovídat odejde, ale ťukání se ozvalo znovu.

"Dále." povzdechla jsem si, a otočila hlavu ke dveřím, abych věděla kdo přichází.

"Ahoj." zašeptal Draco. Zavřel dveře. "Buclatá dáma mě pustila."

"Co tu děláš?" zeptala jsem se. "Jak to, že nejsi na hodině?"

"Na to bych se mohl zeptat i já." usmál se. "Viděl jsem tě běžet. Musel jsem jít za tebou." Draco došel k posteli a já jsem mu udělala místo. "Co to máš?" zeptal se a ukázal na fotky. Ukázala jsem mu je. Na fotku Cedrica nic neříkal, ale zaujala ho fotka mámi a táty.

"To jsou tví rodiče?" zeptal se. Přikývla jsem. "Už vím po kom jsi tak nádherná." koukl se na mě.

"Myslím, že by si měl jít na hodinu. Budeš mít průšvih." zašeptala jsem. Draco se uchechtl.

"To ty taky." připomněl. Draco si až teď lehl vedle mě. Otočila jsem se na bok, abych na něho viděla."Pořád myslím na ten polibek Evelyn." zašeptal a mě se zatajil dech. Byl tak blízko, že by stačilo pohnout hlavou o pár milimetrů do předu a naše rty jsou spojeny. "Popravdě na tebe myslím pořád. Každou sekundu." dívala jsem se na něho a popravdě jsem nevěděla, co říct.

"Já taky." zašeptala jsem na konec. Draco těch pár milimetrů překonal jako první. Přitiskl svoje rty na mé a já jsem mu rukou zajela do vlasů. Nevím jak dlouho jsme se líbali, ale bylo to vážně dlouho. Najednou se otevřeli dveře. A kvůli tomu, že jsem na ně perfektně viděla, jsem uviděla jsem tam stojí překvapená Hermiona. Vyděšeně jsem vykulila oči a polořila ruce na Dracovu hruď. Zabrala jsem a odtáhl se od něho. Ale udělala jsem to větší silou, takže Draco spadl z postele na zem.

"Co tu děláš?" zeptala jsem se Hermiony. Draco se na ní koukl a už stál na nohou. Pošrábal se zadu na krku.

"Asi bych měl jít." zamumlal. Přikývla jsem. Bezeslova prošel kolem Hermiony a zmizel. Hermiona se dívala za ním a potom se začala smát.

"Ty si ho úplně proměnila." řekla a sedla si na mou postel.

"O čem to mluvíš?" nadzvedla jsem obočí a posadila se. Objala jsem polštář a položila na něho hlavu.

"Neměl žádnou narážku o tom, že jsem mudl." vysvětlila. To byla pravda. Draco vždy na Hermionu měl nějakou poznámku.

"To nedělám já." namítla jsem.

"Ale děláš." přikývla Hermiona. "Vidím jak se na tebe kouká a ty na něho." usmála se. "Řeknu profesorovi, že je ti blbě a nedojdeš." stoupla si.

"Děkuju." usmála jsem se na ní. Hermiona nad tím mávla jenom rukou a odešla. Polštář jsem zase položila a lehla si. Zakryla jsem se a snažila se usnout. Ale pořád jsem cítila jenom jeho rty.

Odpoledne jsem nešla na oběd. Místo toho jsem na Draca počkala venku. Seděla jsem pod nějakým stromem a četla si. Když vyšel ze školy vypadal naštvaně. Hned jsem knížku zavřela a stoupla si. Draco mezitím došel ke mě. Až teď jsem si všimla jak mu ze rtu teče krev.

"Co se ti stalo?" zeptala jsem se a opatrně se jeho rtu dotkla. Sykl bolestí a odvrátil hlavu.

"Ron a Harry se stali." zasyčel.

"To ti udělali oni?" zeptala jsem se. Najednou jsem se cítila velice naštvaně. "Počkej tu." řekla jsem a než stihl něco udělat rozběhla jsem se do hradu. Nemusela jsem hledat dlouho. Našla jsem je u velké síně. Hermiona jim tam něco říkali a oni se s ní hádali.

"Jestli se to Lyn dozví, tak vás zabije!" uslyšela jsem Hemiona.

"Ano zabiju." ozvala jsem se. Všichni se na mě koukli. "Nevím, co vám kluci je, ale vás ani nikoho jinýho nemusí zajímat, co mám s Dracem!" zasyčela jsem. "A jestli mu ještě jednou ublížite, skončili jsme úplně, protože jak jsem říkala, jestli bych ho milovala je to jen a jen moje věc." bylo tu ještě víc lidí, než jsem si myslela. Všichni se dívali na mě. Na holku, co pžiznala, že miluju Draca. Tedy skoro.

"Vážně Evelyn?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. Stál tam Draco a šibalsky se na mě usmíval. Všichni se na mě koukali. Čekám, co udělám nebo řeknu.

"Nerozumněl si, co jsem ti řekl!" zakřičel Ron. Otočila jsem se na něho.

"Neslyšel jsi, co jsem ti řekla." zopakovala jsem a potom jsem se zase otočila. Udělala jsem váhavý krok k Dracovi.

"Miluju tě, Draco." řekla jsem. Všichni zalapali po dechu. "A je to venku." oddychla jsem si.Draco se zasmál a došel ke mě.

"Asi bych si měl rozejít s Pansy." zamumlal mi do ucha. "Protože tě miluju taky." koukl se mi do očí a já se usmála. Omotala jsem ruce okolo jeho krku. Zatočil se mnou a já se zasmála. Bylo mi jedno, že se na nás všichni koukají. Hlavní bylo, že mě miloval stejně jako já jeho.