Bad boy (ff Harry Potter)

"I'm sorry I'm not perfect."

Seděli jsme s Dracem pod velkým stromem. Seděla jsem mu mezi nohama a on mě objímal okolo pasu. Měli jsme se učit, ale skončilo to u líbaní a povídání. Už uběhli dva dny. S Pansy se definitvně rozešel. což znamená, že mě nenávidí ještě víc. Ne jenom Hermiona mi řekla, že se Draco změnil. Slyšela jsem to od víc lidí.

Ale aby ste to špatně nepochopily, nejsme jenom pořád spolu. Draco je pořád se svými kamarády a já jsem většinou s Hermionou, protože kluci se, se mnou nebaví.

"Kvůli tobě dostanu, špatnou známku." zašeptal mi do ucha. Šokovaně jsem se na něho koukla.

"Kvůli mě?" nadzvedla jsem obočí. "Nevím, kdo mi tady pořád dáva polibky na krk." Draco se zasmál a ješta víc si mě k sobě přitáhl a položil si hlavu na moje rameno.

"O víkendu budu muset odjet." řekl. Napjala jsem se. Odjede? Co když se Voldemort dozví, že jsme spolu a něco mu udělá? Draco musel vycítit, jak jsem se napjala a pohladil mě po ruce. "Je to jenom víkend Evelyn. Nic se mi nestane." zašeptal. Chtěla jsem mu věřit, ale neříkali to náhadou všichni, kteří potom umřeli? Koukla jsem se na Draca a v očích jsem měla slzy.

"Slib mi, že se ti nic nestane," zašeptala jsem. "nemůžu přijít o další osobu, kterou miluju." Draco mě políbil do vlasů.

"Slibuju, že o mě nepříjdeš. Nikdo mi neublíží." Znovu jsem se opřela o jeho hruď a zavřela oči, abych zahnala slzy. Nevím, co bych dělala, kdybych přišla o dalšího kluka, kterýho miluju. Potom bych už si s žádným asi nezačala. "Věříš mi?"

"Věřím." zašeptala jsem.

A bylo to tu víkend. Stála jsem u brány, kam jsem mohla jít vyprovodit Draca, na kterého čekalo auto. Objala jsem ho a vdechovala jeho vůni. Když jsem se odtáhla, natáhl Draco ruku, aby mi zastrčil pramínek vlasů za ucho.

"Hned v neděli jsem zpět." řekl s úsměv. Přikývla jsem a stoupla si na špičky. Políbil mě a já se cítila jako poprvé.

"Miluju tě." řekla jsem.

"Já tebe víc, Evelyn." a já jeho slovům věřila. Dával mi lásku slovy, polibky i pohledy. Věděla jsem, že náš vztah není jako s Pansy. Tento byl opravdový.

Dívala jsem se jak Draco nasedá do auta. Zamávala jsem mu a vydala se zpět k hradu. Hned jak jsem vešla do hradu ke mě přišla Hermiona.

"Už odjel?" zeptala se. Přikývla jsem. Jenom Hermiona věděla, o všem co se stalo v jeho domě. O tom, že se o něho bojím. "Bude vpořádku." pousmála se na mě.

"Co kdybychom zašli do Prasinek?" nadhodila jsem něco jiného. Hermiona přikývla a tak jsme se šli převléct. Oblíkla jsem si kostkovou sukni a bílou košily, kterou jsem do ní zastrčila. Obula jsem si baleríny a vlasy jsem si dala do culíku. Oblíkla jsem si ještě svetr, protože už začínal podzim a ochlazovala se.

"Napadlo mě, že bychom se zeptali kluků, jestli půjdou, ale obě známe odpověď." zasmála se. Měl to být vtup, ale mě to vtipné nepřišlo. Zatvářila jsem se sklesle.

"Myslíš, že jsem pokazila, celé naše přátelství?" zeptala jsem se a sedla si na postel.

"Kvůli tomu, že si šla za svým srdcem?" zeptal se Hermiona. "Lyn, jestli se klukům nelíbí Draco, tak to nemá znamenat, ať se přestanou bavit i s tebou. Oni to možná nevidí, ale já ano. S Dracem jsi šťastná tak jak jsem tě už dlouho neviděla." usmála se na mě.

"Vážně si to myslíš?" zeptala jsem se.

"Vím, co vidím." přikývla. "A věř mi, že neznám nikoho, kdo by miloval někoho jako on tebe." usmála jsem se. "Lyn řekni mi, jsi s ním šťastná?"

"Jistě. Tak jak jsem dlouho už nebyla." přiznala jsem.

"Tak vidíš." usmála se. "A teď pojď jinak si nic neužijeme." zasmála jsem a nechala se zvednout z postele.

Když jsme došli do hradu šli jsme na večeři. Vešli jsme do velkého sálu, kde bylo míň lidí než obvykle. Divila jsem se, že tolik lidí odjelo domů. Vyhledala jsem Rona a Harryho. Úsměv, který jsem měla na tváři mi zmizel.

"Klidně si běž sednout za kluky." řekla jsem Hermioně. Koukla se na mě.

"Blázníš? Nenechám tě samotnou. Pojď." vzala mě za ruku a táhla mě k nim. U kluků seděl i Nevil a Ginny. Všichni se na mě koukli, když jsme se zastavily.

"Můžeme si sednout?" zeptala se Hermiona. Ron a Harry neodpověděli.

"Jasně." usmála se na mě Ginny. Posadila jsem se vedle Ginny a nadruhou stranu si sedla Hermiona. Nevěděla jsem jak se chovat. Ještě na začátku, roku to byli mý nejlepší kamarádi, teď jsme byli navzájem cizinci.

"Tak co D-" Ginny se zasekla a pohlédla rychle na kluky, kteří se na nás dívali. "Radši nic." zamumlala a sklopila zrak zase na jídlo a jedla dál. Ale já jsem to tak nemohla nechat.

"Zlobíte se na mě?" zeptala jsem se. "Chci to vědět, teď hned."

"Jasně že ne." "Jasně, že jo." Ron a Harry to řekli naráz. Koukla jsem se na Rona, který se koukl na Harryho.

"Jak to myslíš, že se na ní nezlobíme?" zeptal se Harryho.

"Měli bychom být rádi, že je šťastná." řekl Harry.

"Jestli bude s tím parchantem, tak s ní nechci nic mít. Je to zrádkyně." možná na to zapomněl, ale celou dobu jsem tam byla a to co jsem slyšela mě ze vnitř ničilo. Cítila jsem slzy v očích. Hemiona mě vzala za ruku.

"Rone přeháníš." řekl Harry.

"Ne. Dostala se do pasti, a Malfoy ji oblbuje. Je totálně naivní." A teď už toho na mě bylo moc. Slzy jsem nemohla zastavit, ale mohla jsem odejít. Zase bych nejedla, ale nechtěla jsem tu zůstat. Zvedla jsem se.

"Víš co máš pravdu!" vykřikla jsem. "Ty musíš mít vždycky pravdu, co?! Ale víš co? Jestli si myslíš, že se s ním rozejdu kvůli tobě, tak to ty si naivní. Protože já vím, že mě miluje! Omlouvám se, že nejsem perfektní"

"A proč odjel a nechal tě tu?!" ušklíbl se. Myslel si, že vyhrál, ale to nebyla pravda.

"Aby mě ochránil!" zakřičela jsem a dala se na útěk. Běžela jsem, idyž jsem slyšela jak na mě Hermiona a Harry volají.