Bad boy (ff Harry Potter)

"Alohomora"

Tři týdny je hledáme. Tři týdny je nemůžeme najít a tři dny mi je blbě. Když ráno vstanu zvracím. Když něco sním, tak zvracím. Nevím, co to se mnou je. Bojím se toho.

"Jak ti je?" pohladil mě Draco po zádech, když jsem znovu odběhla do keřů. Přidržoval mi vlasy a chlácholivě mě hladil po zádech. Vytáhla jsem si kapesník a utřela si pusu. Potom jsem se na Draca koukla.

"Už je to dobrý." zalhala jsem a abych ho přesvědčila, usmála jsem se. Nezdálo se, že by na do skočil, ale dál to neřešil. Sbalili jsme stan a dali se na cestu. Draco mě vzal za ruku.

"Nelíbí se mi, že je ti tak špatně." ozval se. Povzdychla jsem si, protože jsem věděla kam tento rozhovor zase vede. Chce, abych šla k medlovským doktorům.

"Nic mi není." řekla jsem. "Jen jsem asi něco snědla."

"Tři dny po sobě?" zeptal se a nadzvedl jedno obočí.

"Mdloby na tebe!" ozvalo se najednou, tak nečekaně, že jsme se ani skoro nestihli schovat za strom. Vykoukla jsem nenápadně a rozhlídla se. Nebylo to na nás. Bylo to úplně na někoho jiného. Prvně jsem uviděla Hermionu, za ní běželi Ron a Harry.

A nakonec je honili smrtijedi. Křičeli na sebe kletby a vypadalo to, že jim utečou, ale najednou Hermiona zakopla a Ron a Harry spadli taky. Smrtijedi k nim doběhli a vítězně se na ně koukli. Koukla jsem se na Draca a i bez toho, abych mu něco řekla, pochopil.

Rozběhli jsme se k nim s připravenýma hůlkama. Ale nemělo to cenu, bylo jich moc.

"Ale, ale, kohopak tu máme?" ozval se jeden smrtijed, kterého jsem už viděla. Nastavil dlaň. "Hůlky!" rozkázal. Já i Draco jsme poslechli.

"Co jsi to udělala?" zeptal se mě šeptem Harry. Druhý smrtijed nám všem zavázal ruce za záda.

"Tak jdeme!" ozval se ten první a slizce se usmál. "Pán zla už čeká!"

A byli jsme zase tu. Vypadalo to tu špatně.. A když říkám špatně, tak myslím hodně, ale hodně špatně. Chtěla jsem, aby mě Draco vzal za ruku, ale nemohl.

Když jsme vešli Narcissa s Luciusem se objevili na schodech. Myslím si, že odteď mě nebudou mít rádi. Kdo by měl rád holku, která právě teď ohrozila jejich jediného syna. Narcissa seběhla schody a obejmula Draca.

"Nic mi není." zašeptal jí do ucha a slyšela jsem to jen ona a já. Potom se Narcissa odtáhla a koukla se na mě. Čekala jsem výčitky, ale místo toho mě objala.

"A ty?" zeptala se a odtáhla se, aby mě prohlídla.

"Jsem v pořádku." usmála jsem se.

"Nechci vám tady rušit rodinou chvilku, ale zrovna je vedu do vězení." řekl smrtijed a utáhl mi provazy na ruce, až jsem vykřikla.

"To snad nebude nutné." vložil se do toho Lucius. "Můj syn a jeho snoubenka nic neudělali." Lucius si stoupl vedle své manželky.

"Je mi líto." smtijed pokrčil rameny a táhl mě pryč. "A jestli se vám to nelíbí, můžete zajít za pánem zla." ušklíbl se.

Lucius a Narcissa se už neozvali a mě a ostatní odvedli do sklepení, které sloužilo jako vězení. Až tam jsem si všimla, že chybí Hermiona.

"Kde je Hermiona?" zeptala jsem se vyděšeně. Ale domem se ozval bolestný výkřik. Hned jsem poznala o koho se jedná. Měla jsem štěstí, že ruce nám rozvázali předtím než nás sem hodili. Přiběhla jsem ke dveřím a zalomcovala s nimi.

"Alohomora." zašeptala jsem. Zámek cvakl a všichni jsme se rozběhli nahoru. Draco mě držel za ruku a já se bála okamžiku, kdy ho budu muset pustit. Doběhli jsme do sálu, kde jsem uviděla ležet Hermionu na zemi a na ní seděla Bellatrix a něco jí vyřezávala do ruky. Pustila jsem Draca a skočila po ní.

Spadli jsme z Hermioni a já jem seděla na Bellatrix. Její hůlka ležela kus od nás. Kluci mezitím pomáhali Hermioně. Stoupla jsem si.

"O co tu jde?" přejela nás zlostným pohledem, který se zastavil na Dracovi. "I ty? Věděla jsem, že jsi slaboch."

Najednou se u nás objevil Dobby. Usmála jsem se na něho. Ale to jsem neměla dělat. Bellatrix hodil dýku. Dobby nás stihl všechny chytnou a přemístit se s námi, ale hned jak jsme se objevili na pláži.. Věděla jsem, že se něco stalo.

Tato scéna není podle knížky :) Ale to není hodně scén, jak už jste si všimli :) Omlouvám se za chyby.

Ps.: Proč si myslíte, že je Evelyn špatně? :D