Oliver ✔️

15. kapitola - Odkryté tajemství

Oplácel jsem Oliverovi nejistě pohled a panika v mých očích musela být naprosto patrná.

"Kde jsi to našel?" zeptal se ledovým hlasem.

"Za gaučem," hlesl jsem.

Dále jsme se měřili pohledem a mě napadalo hned několik variant. Mohlo to být součástí nějakého kostýmu. Dle jeho reakce tahle varianta ale padla. Mohla to být pomůcka při sexuálních hrátkách. A nebo...

"Prosím, řekni, že nejsi sériový vrah," vydechl jsem. A pokud byl, předem jsem si podepsal ortel smrti.

Oliver na mě zmateně nakrčil obočí. "Cože?"

"No... tohle," ukázal jsem na pouta. "Jakože..."

"Jakože spoutávám oběti a pak je lámu v kole nebo je rozpářu nožem? Nevím, jestli se mám smát nebo brečet, že si o mně tohle myslíš."

"Na co to teda máš?" zeptal jsem se a začínal rudnout ve tvářích, jelikož mi zpětně docházelo, jakou neuvěřitelnou blbost jsem vypustil z pusy.

"Na sexuální praktiky, ty troubo," rozesmál se. "Ježiš... já se bál, že budeš znechuceně utíkat a řvát na mě, že jsem úchyl, ale tvoje první reakce je, že jsem vrah. Úžasný."

"Sorry, no," zahuhlal jsem a dlaní si zakrýval obličej, jak trapně jsem se cítil. "To to víno."

"Nejsem vrah, buď v klidu," řekl. "Dej mi dvě minutky, já se obléknu a vrátím se sem, jo?"

"Mhm," přikývl jsem a opatrně pouta uklidil zpět do pytlíčku. No samozřejmě - jak mi držel ruce nad hlavou, jak mě chytil pod krkem, jak mi říkal, že si respekt vydobude jinak...

Já jsem ale kus vola, že mi to nedocvaklo dřív.

"Tak..." začal Oliver, jen co v teplácích a tričku vešel zpět do obýváku. Posadil se vedle mě a pytlíček mi vzal z ruky. "Nechtěl jsem to říkat tak brzy, jelikož jsi na to ale přišel sám, nemá cenu to tajit. Mám rád trochu tvrdší druh sexu a všech těch hrátek okolo."

"To už mi došlo," přitakal jsem.

"Nevím, jak moc jsi obeznámen s termínem BDSM. Znamená to bondáž, disciplína, dominance, submisivita, sadismus a masochismus."

"Já to znám!" zvolal jsem. "Viděl jsem Padesát odstínů šedi," prohlásil jsem hrdě, pyšný sám na sebe, jak moc se vyznám.

"Ach bože," povzdychl si Oliver.

"Takže se mnou chceš podepsat takovou tu otrockou smlouvu?"

"Ne."

"A máš někde složku s informacemi o mně?"

"Jo, říká se jí zaměstnanecká složka."

"To nemyslím! A máš někde soukromou mučírnu s dvaceti druhy bičíků?" zazubil jsem se na něj provokativně a šťouchl svým ramenem do toho jeho.

"Aby tě nikdo neslyšel křičet, až tě budu vraždit? Kéž bych měl."

"Takže seš vrah!"

"Ještě jedna narážka na Padesát odstínů a stanu se jím," zdvihl výhružně prst.

"Dobře no, tak už poslouchám," uculil jsem se. Vlastně mi to přišlo poměrně zajímavé.

"Jaké milé překvapení," ušklíbl se. "Takže... rád tyhle praktiky provozuju, pokud se to mému partnerovi nebo partnerce líbí."

"A když nevím, jestli se mi to líbí, protože jsem to nikdy nezkoušel?"

"Pak máš dvě možnosti. Buď to vyzkoušíš, a nebo odmítneš."