Oliver ✔️

16. kapitola - Kouzlo provazu

Cítil jsem, jak mi paži kolem hrudníku obemkl pevněji, a skrz hlasitý a zběsilý tlukot svého srdce, který mi duněl v uších, jsem neslyšel nic jiného.

Ze rtů mi ujelo tlumené zalapání po dechu, když mi v další chvíli podrazil nohy a nechal mě dopadnout na kolena. Jelikož mě ale stále pevně držel, zpomalil můj pád tak, že nebyl vůbec bolestivý. Já však ztratil jakoukoliv kontrolu.

Jeho tělo bylo stále přitisknuté na má záda, musel tedy klesnout na kolena zároveň se mnou. Natáhl se pro první provaz a zašeptal mi do ucha prostý příkaz: "Dej ruce před sebe."

Ani mě nenapadlo, že bych neposlechl. Udělal jsem to a on se přese mě naklonil, přičemž si mě zároveň posunul do překážkového sedu, abych byl níž. Začal mi přepůleným provazem omotávat zápěstí, než provaz po druhém omotání zajistil uzlíkem, jehož postup jsem vůbec nestihl pochytit. A ani jsem na to neměl kapacitu.

Protože ve chvíli, co jsem cítil, že zápěstí nemohu dát od sebe, zmocnilo se mě neskutečné vzrušení a má hlava vypnula. Zavřel jsem oči a položil se do jeho objetí, on mě však volnou rukou zezadu chytil za krk a znovu mě narovnal v zádech. V tu chvíli mi zatrnulo v podbřišku a rozechvěle jsem vydechl, zůstal jsem ale tak, jak si mě nastavil. Pustil můj krk a místo toho mi položil dlaň do středu zad, nic dalšího ale nedělal. Klečel tak blízko mě, že jsem slyšel jeho klidný dech, a chtě nechtě se můj zrychlený dech postupně uklidňoval a srovnával s tím jeho.

"Výborně," šeptl pochvalně a pohladil mě po zádech podél páteře. Ještě jednou se zhluboka nadechl a já s ním. Poté mi ale s rukama za provaz trhl, takže jsem je musel přitisknout ke svému levému rameni, a s každým výdechem mi kolem těla začal utahovat zbytek provazu - za zády, před tělem, za zády, před tělem.

Když se dostal na jeho konec, stále si ho rukou přidržoval a udržoval v něm napětí, jak se kolem mě ale provaz utahoval, nahrbil jsem se a s tichým vzdychnutím sklonil hlavu. V tu chvíli mě však Oliver chytil pod krkem, prsty mi zabořil pod čelist a tahem mě znovu narovnal. Přiškrceně jsem zasténal a naskočila mi husí kůže, když se mi Oliver otřel rty o ušní lalůček.

Nadechl se a utáhl provaz ještě o něco více, stiskl mi krk tak moc, že mi přísun vzduchu odřízl skoro úplně, s výdechem mě ale pustil a začal provaz rychlým tempem odmotávat, stále v něm však držel napětí. Jakmile mé tělo nesvazoval už ani jediný provaz krom toho kolem mých zápěstí, objal mě Oliver kolem pasu a přesunul mě z překážkového sedu zpět do kleku. Natáhl provaz a donutil mě ruce zvednout nad hlavu. Poté mi je pokrčil v loktech a spoutaná zápěstí mi přitiskl k týlu, což mě donutilo se opravdu narovnat. A omotávání začalo znovu. Tentokrát už jsem ale před hrudníkem neměl paže, zakrývala ho jen tenká látka trička.

Takže když se mi provaz otřel o ztuhlou bradavku, zavrtěl jsem se a boule v mých boxerkách se zvětšovala. Oliver se přese mě naklonil a já si byl jistý, že si skrz bílé tričko musel přesně vysledovat, kde mé bradavky jsou, jelikož když provaz omotal znovu, přitiskl ho těsně pod ně. A poté, když byl provaz dostatečně napnutý a utažený, s ním pohnul nahoru a přejel tak silně přes obě mé bradavky najednou. Překvapeně jsem zasténal a vzrušeně se zavrtěl. Oliver se mi tiše zasmál do ucha, tak trochu škodolibě, a volnou rukou, kterou nemanipuloval s provazem, mě pohladil po břiše. Vzápětí začal provaz znovu rozmotávat, mé paže však nechal stále ve stejné pozici, tedy pokrčené s rukama přitisknutýma v týle. Pevně mě sevřel kolem pasu a vytáhl mě na kolena, abych si neseděl na patách, ale opravdu klečel. Provaz, kterým v tu chvíli Oliver jen přidržoval mé ruce na místě, se natáhl za mými zády. Rukou, kterou mě do té chvíle objímal kolem pasu, sjel k mému stehnu a pevně ho sevřel v dlani. Trhnutím ho poté oddálil tak, abych měl nohy pořádně roztažené, a provaz natáhl až k mému pozadí. Přehmátl si ho mezi mýma nohama do druhé ruky a mně bylo už jasné, co bude následovat. Sklopil jsem hlavu a musel jsem otevřít oči, potřeboval jsem se podívat.