Oliver ✔️

34. kapitola - Doma

"Nemůžu uvěřit, kde jsi to byl!" zvolala Nina a znovu si nacpala pusu špenátovými gnocchi.

"Já taky ne," přiznal jsem, "ale byl to fakt zážitek. Byli jsme tam s Oliverem hned za týden znovu a zítra se tam chystáme zas. A pokaždý, když tam jdeme, mám pocit, že vypouštím víc a víc. To prostředí je fakt neskutečný."

"Závidím! Kdybych tam vzala Máru, myslím, že by tam maximálně tak obcházel návštěvníky a rozdával jim dotazníky o sexuálních úchylkách, aby z nich pak mohl udělat výzkumnou práci, psychologickou sondu nebo tak něco."

"Ale prosím tě, to - " rozesmál jsem se, než mi to docvaklo, "to... zní vlastně dost přesně."

"Já vím," ušklíbla se.

"A jak to mezi vámi vlastně vypadá?"

"V podstatě dost podobně jako doposud. Trávíme spolu hodně času, hodně jíme, hodně jen tak bloudíme po náhodných místech, kam dojedeme, hodně mluvíme, hodně psychologicky rozebíráme společnost i sebe navzájem, řešíme volby a politickou situaci ve světě. A taky docela sexujeme."

"Cože děláte?"

"Máme sex. To je to, co děláš s Oliverem asi každou vteřinu."

"Já tě slyšel! Jen je to trochu... šokující."

"No, poprvý to bylo fakt divný. Víš, že ho má docela dost velkýho?"

"A víš, že jsem to možná ani nepotřeboval vědět?" zakřenil jsem se a nabral si na vidličku gnocchi. Ne že by Mára nebyl hezký kluk, ale znal jsem ho tak dlouho, že představa vidět ho nahého mi připadala fakt úchylná. Asi jako vidět nahou Ninu, i když je pravda, že té bych asi prostě jen pochválil prsa a mávl nad tím rukou.

"Každopádně - docela rychle jsme se sladili a najeli na stejnou vlnu, takže teď to kupodivu funguje dost dobře. Dokonce jsme to dělali u toho stromu, kde jsme se kdysi ztratili."

"A dostáváš po sexu bodový hodnocení nebo odborný posudek?"

"Ty seš debil, fakt," plácla mě do ramene, načež si do pusy nacpala poslední sousto. "Jenom si občas řekneme, co se někomu třeba nelíbilo nebo tak, ale moc o tom nemluvíme. Říkám, že to je hrozně divný. Když spolu trávíme čas jinak, tak je všechno úplně v pohodě, ale jak dojde na intimnosti, tak jsme oba nervózní, jako bychom se viděli poprvý v životě."

"A cítíš to? Myslím tu... chemii," zeptal jsem se. Protože mi nepřišlo, že by byla kdovíjak odvařená z toho všeho. V podstatě o něm mluvila úplně stejně jako dřív.

"No..." zarazila se a chvilku mlčela, což samo o sobě byla dost jasná odpověď. "Jakoby... já ho mám moc ráda. A ten sex vůbec není špatnej, právě naopak. Jen mi to po všech těch letech přijde fakt divný. Navíc mám pocit, že jemu taky. Každopádně jsme si slíbili, že to zkusíme, takže to... zkoušíme. Ale víš co, on je v podstatě všechno, co jsem chtěla. Naprostej gentleman, inteligentní člověk, zodpovědnej, racionální, má mě rád takovou, jaká jsem. A já ho znám jak svý boty. Líp."

"Tak proč zníš tak... já nevím, fakticky?"

"Protože... poprvý začínám vztah sice se zatraceně pevným základem, ale bez... okouzlení. Přesnej opak toho, co máš ty s Oliverem."

"Jo, naše základy jsou fakt dost vratký," uchechtl jsem se.

"Tak to nemyslím. Ale postavili jste váš vztah na vzájemným okouzlení, první vás přitáhlo fyzično a charisma toho druhýho, až pak ten zbytek. A funguje to. Dokonce se ti vyznal."