Oliver ✔️

3. bonusová kapitola (4/6)

Nenechal svá slova vyznít naprázdno. Ostatně jako nikdy. Jen co připevnil kruh, zvedl si mě za vlasy na nohy a dovedl přímo pod něj. Připevnil k hrudnímu úvazu další provaz, který přehodil přes kruh a zatáhl. Tím mě donutil stoupnout si na špičky, a když úvaz zafixoval, obešel mě, aby si mě mohl prohlédnout zepředu. Balancoval jsem na špičkách a provaz se mi zařezával do holých paží těsně pod lemem krátkého rukávu.

"Alespoň se teď nebudeš nudit," prohlásil a chytil mě za čelist. Byli jsme v tu chvíli stejně vysocí, takže se ke mně ani nemusel sklánět, aby mě políbil.

"Ani jsem nečekal, že bys mě nechal se nudit," odpověděl jsem se vším sarkasmem, když se ode mě oddálil.

"Ty si to tak vypiješ." A s těmito slovy mi stáhl džíny. Zůstal jsem tak jen v tričku a boxerkách, s kalhotami u kotníků. Poodstoupil ode mě a chvilku mě v té ponižující pozici nechal setrvat.

"No tak, Olivere!" kňourl jsem a pohledem těkl k Zoře a Jonášovi. Zrovna mu zavazovala oči a povolila úvaz na noze - visel tedy jen za hrudní úvaz s rukama za zády a stehno druhé nohy. To bylo vše. Za pouhé dva body. A vypadalo to, že Zora uvolňuje dokonce i hrudní úvaz.

Trochu mě ale uklidnilo, že teď nám pozornost věnovat nebudou. I Oliver si toho všiml a džíny mi konečně úplně sundal.

"Měl jsem ti svléknout i to tričko," posteskl si. "Takhle toho na sobě máš tak moc..." Věnoval mi lehký úšklebek a ve mně hrklo. Nechtěl snad...

Ještě jednou se rozhlédl, a když se ujistil, že kromě jich dvou, kteří se nacházeli ve vlastním světě, nikde nikdo není, poodtáhl gumu mých boxerek.

Srdce se mi divoce rozbušilo, a pokud jsem do té chvíle nebyl rudý jako rajče, tak v ten moment už rozhodně ano.

"Ale, ale," zavrněl mi do ucha a vklouzl dlaní do boxerek. Druhou rukou si mě přichytil za čelist a donutil mě stále udržovat oční kontakt. Pomalými pohyby mě dráždil a já se za každou cenu snažil zůstat potichu. Nepřestával, dokud jsem nebyl úplně tvrdý, načež se rozhlédl ještě jednou.

A vzápětí mi stáhl spodní prádlo až ke kolenům.

Připadalo mi, že se každou chvíli propadnu hanbou. Oliver ode mě poodstoupil, sjel mě pohledem od hlavy až k patě (tedy spíš rozkroku) a zase zpátky, až skončil u mých očí. "Ani na vteřinu neuhneš pohledem, aby sis to konečně pořádně vštípil."

"Mhm," kňourl jsem souhlasně, protože jsem věděl, že zkrátka nemám na výběr. Stud mě úplně válcoval, ale ve spojitosti se vzrušením jsem nedokázal rozlišit, jak jsem se ohledně toho cítil.

"Používej slova," napomenul mě.

"Ano," hlesl jsem a pokusil se soustředit jen na jeho pichlavé modré oči.

Připadalo mi, že to trvá celé hodiny, kdy jsem před ním stál, nemohl se skoro ani hnout a byl jsem na veřejnosti (pokud se to tak dalo brát) téměř nahý. Ve skutečnosti to ale mohla být sotva minuta, možná dvě. Viděl jsem v jeho tváři, jak moc si pohled na mě užívá. Už od počátku měl pro ponižování slabost, vždy to ale dělal tak, aby o tom nikdo krom nás nevěděl. Takže taková situace byla nová i pro něj - alespoň co se týkalo našeho vztahu.

Znovu ke mně přistoupil, natáhl mi boxerky a poplácal po rozkroku. Přešlápl jsem na místě, protože to stání na špičkách už bylo opravdové peklo, a tiše jsem fňukl.

"No neboj, první část trestu máš za sebou," oznámil mi, v rukou už měl přichystaný další provaz. Přeložený napůl mi ho omotal těsně nad boky a připravil si na něm dva uzlíky v několikacentimetrové vzdálenosti od sebe. Táhl provaz dolů směrem k mému klínu a přesně mezi těmi dvěma uzlíky od sebe dvojitý provaz oddělil. Volnou rukou mě přes boxerky chytil za erekci a ne zrovna opatrně ji i s varlaty vtěsnal do toho otvoru.