Už navždy! ... snad.

moc brzo...

Seděla jsem v naší ložnici na posteli a koukala jsem se na tři pozitivní testy. Z očí se mi kutálely slzy... Nevěděla jsem co si myslet... Co čekat... Co dělat... Seděla jsem tam několik minut... Čuměla do zdi... A brečela...

Až po chvíli jsem si všimla, že stojí u dveřích Ema s Míšou a dívají se přímo na mě.

„Co tu děláte?" Utřela jsem si rukou slzy a položila testy vedle sebe.
„Šli jsme se za tebou podívat" řekla Ema a obě naráz vstoupily dovnitř.
„Hmm" neměla jsem co k tomu říct.

Holky se ke mě posadily, každá z jiné strany. Každá si vzala do ruky jeden těhotenský test a podívala se na něj.

„Už to ví?" Zeptala se Ema položila test vedle sebe.
„Ne, prosimtě já sama to vím teprve pár minut..." Povzdechla jsem si.

„Nevypadáš zrovna nadšeně..." Neodpustila si Ema.
„Taky že nejsem... Nejsme na tohle připravena... Je to na mě moc brzo... Tohle se nemělo stát holky..."
„Tohle neříkej... Je ti pětadvacet, máš milujícího přítele a skvělou mladší ségru, na tohle není připravený nikdo nikdy... Ale ty to zvládneš, protože máš skvělou rodinu a ještě lepší kamarádky..." Usmála se na mě Míša.

„Děkuju holky... Lepší kamarádky bych si fakt nemohla přát, ale vám nedochází ta nejdůležitější věc... David nikdy dítě nechtěl..."

„A kvůli tomu se tady už půl hodiny hroutíš?" Zeptala se mě Ema, na ní až moc klidně...

„Jednoduše řečeno jo" utřela jsem si znovu oči.

„Prosimtě, teď už může být všechno jinak... Třeba to přehodnotil a děti chce nebo má třeba úplně jinačí plán... Každopádně bych se rozhodně nehroutila, tedy alespoň ne do té doby, dokud nebudeš vědět na čem jsi" Řekla Ema a mě nezbýbalo nic, než s ní souhlasit.

„Ja si stejně mylsim že bude nadšený, a brzo rozhodně není, jsi s Davidem šest let, nevzpomínáš si, jak dlouho jsem byla s Martinem, když jsem zjistila že čekám Andy?" Zeptala se mě Míša.

Zkroutila jsme hlavou, že ne.

„Necelé dva roky... A Martin byl tehdy nadšený..." Snažila se mě Míša uklidnit.

Ema se začala hlasitě smát, Míša se na ní nechápavě podívala, a tak ji Ema svůj smích vysvětlila.

„Milá zlatá, ty jsi se tehdy klepala, ještě víc než tady Mery... Ale neboj Mery, David bude nadšený a za tím si stojím" usmála se Ema.

Míša se na mě taky usmála a obě mě objaly.

„Nepujdeme zpátky za nimi?" Zeptala se mě Míša a já přikývla.

Utřela jsem si poslední slzy a společně s holkama se vydala zpatky za zbytkem naší party.