Ozval se zvuk zvonění, které oznamovalo konec hodiny. Jeon Jungkook, student vysoké školy, si to hned po vyučování míří domů. Přesně v pět hodin odpoledne se dostane do nejvyššího patra mrakodrapu a celý vyřízený se dostane dovnitř. Ani se nepřevleče do pohodlného oblečení a padne do, ještě z rána neustlané, postele.
Jungkook je už od mala posedlý pohádkovými tvory, které v realném životě jen tak neuvidíme a vydrželo mu to do teď. Má přečtený každý článek o moři a i když nejsou žádné důkazy o tom, že by mořské panny existovaly, má o nich všechno načteno, teď jen záleží jestli to je vše pravda. Přes svého jediného kamáráda Namjoona se dozvěděl o laboratoři a postupně se začal dovídat i jejich špatné úmysly.
Jungkook už skoro spal, ale začal mu zvonit mobil. ,,Proč já? Pane Bože, za co?!" zamračil se a po slepu se natáhl pro mobil, který mu ležel kousek od hlavy. ,,Proklínám tohož, který mi právě volá- oh Namjoon," změnil tón hlasu, když zjistil, že mu volá jeho parťák. ,,Ahoj," zvedl to. ,,Nazdar Kookouši, další informace ohledně laborky," povzdychl si starší.
Jungkook netušil odkud má všechny tyhle údaje, zkoušel se i párkrát zeptat, ale Joon ho vždy jen odbil, že se mu to teď nechce vysvětlovat. ,,Cože? Jaké?" hned jak uslyšel o laborce zpozorněl. Už se dlouho nic nedělo. ,,Byli se potápět s ponorkou a mají i kamerové záběry. Hele nebudu ti to tady povídat, sám se na to koukneš, pošlu ti to," řekl starší na jeden nádech. ,,Že by mořská panna?" znělo to tak hloupě. Z druhé strany telefonu se ozval smích. ,,Spíš už siréna," uchechtl se a mladší trochu zčervenal.
--------
Když si černovlásek dělal večeři cinkl mu mobil s příchozí zprávou. Namjoon mu poslal odkaz na to video. ,,Jak?" divil se Kook. Nemohl uvěřit, že má za kámoše nějakého agenta. K takovým věcem se někdo těžko dostane.
I s nudlemi si sedl ke stolu a začal se dívat na video. Musel to přetočit, protože půl hodiny se tam vůbec nic nedělo, ale pak tam byla ta část, kdy se mořská příšera nalepila na sklo ponorky. Jungkook se lekl, až mu jedna nudle zaskočila. ,,Pičo, infarkt dostanu, takhle tam být, tak umřu jen tady z tohohle," vydechl. Na první i druhý a třetí pohled stvoření na videu nevypadá vůbec přátelsky, ale chápal ho tím, že mu ponorka vlezla na jeho území.
,,Oni existují," zapištěl šťastně, ale rychle zase zvážnil. Když ví o nich výzkumná pracovna, tak nebohého tvora zachvilku dostanou. ,,Vůbec by se o nich svět neměl dozvědět," povzdechl si, když se stále koukal na agresivní, ale přesto vystrašený, obličej tvora.
Měl ho pořád v hlavě. Kdykoliv zavřel oči, viděl ho před sebou, proto celou noc nemohl usnout a to, že se na to video koukl ještě tak třikrát za noc, mu to moc nepomohlo.
--------
Jungkook celý zdrcený vlezl do autobusu, který je zaveze ke škole a očima vyhledal známou tvář. Úplně vzadu uviděl chlapce s hnědou kadeří a milým úsměvem, který mu vykouzlil i roztomilé dolíčky. ,,Ty magore, jak to vypadáš?" zasmál se mu Joon, když mladší k němu přišel a sedl si vedle něho. ,,Vůbec jsem nemohl usnout, neustále jsem myslel na to video," zamumlal. ,,Že já ti vůbec něco posílám," plácl se do čela. ,,Opovaž se mi nic neposílat," zamračil se černovlásek. ,,Fajn, ale opovaž se nespat," vrátil mu to.
Už mi to chybělo :(
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
أدب الهواة,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
