23. chapter

85 11 2
                                    

Uběhla hodina a Taehyung stále z vany nevylezl, ani na Jungkookové volání nijak nereagoval. Černovlásek do koupelny neustále nakukoval, ale Tae byl stále v té stejné pozici. V hlavě mu pořád běhalo, jestli se náhodou neutopil, ale pak si uvědomil, že to je nemožné. Zamračil se nad svou hloupostí.

Po celém bytě vládlo ticho, které narušovalo jen Jungkookové "ach jo".

Celý zklamaný a v nervách si zasedl za stůl, aby mohl dodělávat svoji práci do školy, místo toho, aby si vzal další cigaretu, která by ho uklidnila. Jenže na učení se absolutně nemohl soustředit. Psal tam věci, které nedávaly smysl, takže to vždy celé smazal, několikrát, když přemýšlel co tam dál napsat, se objevil ve svém vesmíru, z kterého se ztěží dostával.

Kousal si nehty a písmenka, která na něj zářila z počítače, se mu rozmázavala z únavy, která na něj lezla.

Na hygienu se dnes vykašlal. Nechtěl Taehyunga vyrušovat. Jen tam naposledy nakoukl. Žádná změna, pořád stejná poloha, jen loužička pod jeho ocasem byla větší. ,,Tak... Dobrou noc," zamumlal a vyšel z koupelny. Dveře nechal přivřené, aby mohl slyšet, kdyby se něco dělo.

---------

Bylo půl druhé ráno a Jungkook, se v posteli jedině převaloval z jedné strany na druhou. Upravoval si peřinu, pod kterou mu bylo horko, ale když se odkryl, ovanul ho chlad. Nejspš na něj též působil úplněk, který mu přes žaluzie svítil do pokoje.

Po deseti minutách, kdy se jen koukal do stropu, se mu konečně začly zavírat oči, které ho z té únavy úplně štípaly. Dobrých pět minut, měl zavřené oči. Vypadalo to nadějně a nejspíš by zaspal, jenže to by se z koupelny neměl ozvat andělský zpěv, který byl hlasitější, když se na něj Jungkook soustředil.

Rychle otevřel oči a jen tak v leže poslouchal tu melodii, která vycházela z koupelny. Nakonec se zvedl a opatrnými kroky se dostával blíž a čím blíž byl, tím ho ta melodie více pohlcovala.

Došel před pootevřené dveře od koupelny, do kterých trochu dloubl, aby se víc otevřely. Pohled se mu naskytl na Taehyunga, který se pro sebe zamilovaně usmíval. Jeho bílé vlásky se leskly na měsíčním světle, které procházelo přes okno.

Když Taehyung ucítil něčí přítomnost, otočil se hlavou a navázal oční kontakt s Jungkookem. Jeho oči byly až bílé a zorničky měl úplně zužené, ale i přes to byl stále nádherný.

Pokožku měl více namodralou a malé šupinky se mu leskly jak na rukou, tak i na tvářích, kde je obvykle nemívá.

,,Srdce mé ovládla láska," začal zpívat. Jeho hlas se rozlehl přes celou koupelnu a Jungkook z toho mohl do kolen. ,,Nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník," potutelně se na omámeného Jungkooka, který jak sloup stál stále u dveří, usmál a tím dal najevo, že může k němu přijít.

Kook udělal pár kroků k vaně a z bílovláska nespouštěl zrak. K vaně si pomalu klekl a k modrookému natáhl svou ruku. Ten se přetočil na břicho, aby byl k Jungkookovi obličejem blíž. Vytáhl svou nelidskou ruku z vody a dal ji před černovláskův obličej. Ten ji s láskou chytil a políbil na hřbet ruky.

Ani jeden nevěděli co dělají. Oba dva byli v tranzu. Jungkook ho hladil po líčku a neustále se k němu přibližoval. ,,Nechceš jít zamnou?" nevinně Tae zamrkal a černovlásek bez váhání přikývl. Aniž by se nějak svlékl, vlezl si za bílovláskem do ledové vody, ale v tuhle chvíli mu to bylo úplně jedno.

Oba dva se na sebe mačkali. Vana byla pro oba dva malá. ,,Pojďte blíž vy sličné pany, co milujete hřích," začal znova zpívat a opatrně si svou celou váhou nalehl na černovláska. ,,A veselé námořníky," přiblížil se svým obličejem k tomu Jungkookovému. Tentorkát on ho hladil po tvářích, tak aby mu svými drápy neublížil. ,,Co plují po mořích," zašeptal a černovláskovu hlavu ladně ponořil pod vodu.

Sám měl svůj obličej pod vodou, aby se mohl svými rty dotýkat těch jeho. Kook se mu snažil polibky oplácet, ale začínal mu docházet vzduch.

Když se probral z tranzu, rychle otevřel oči, když se od něho Taehyung odtáhl a jen se na něj koukal s nakloněnou hlavou. Kyslík mu došel úplně, jenže ho modrooký nechtěl pustit, aby se mohl dostat ven z vody. Začal panikařit, když se mu před očima začali objevovat mžitky.

Začal kolem sebe kopat, až se voda ve velkém dostávala z vany na podlahu. Křičel, ale z pusy se mu dostávaly jen bublinky. Bílovlásek se na něj jen nevinně koukal, jak se pod vodou trápí.

Najednou se v koupelně udělala tma. Tae se zmateně podíval k oknu, kde byl měsíc zakrytý mrakem. Zorničky se mu rozšířily. Probral se a zmateně se podíval zpátky na Jungkooka, kterého stále držel po vodou.

Vylekal se a odtáhl se od něj co nejvíc to šlo. Černovlásek se rychle vynořil, když už necítil žádný tlak, který by ho držel po vodou. Hned jak se nadechl, začal kašlat. Z očí mu už tekly slzy, které nešly rozeznat mezi kapkami vody.

Bílovlásek se na něj jen s vykulenýma očima koukal. Neměl slov. Ublížil mu. ,,P-proč," vzlykl Jungkook a rychle se dostal z vany pryč. Pociťoval strach vůči mladšího. Celý se třásl a nedokázal se pořádně nadechnout.

I modrookému nebylo dobře. Očka se mu leskla a ústa měl mírně pootevřené. Nechtěl Jungkookovi ublížit.

Černovlásek ještě párkrát před menším vzlykl, než vyběhl z koupelny, kterou radši ještě zamkl. Tak moc se bál. Celý vyčerpaný sklouzl po dveřích a zavřel oči, z kterých se kutálelo ještě pár slz. Z mokrých vlasů a oblečení mu padaly kapky vody, které pomalu tvořily loužičku.

















Tak tohle je o dost lepší kapitolka než ta předtím, že?? ;D

Ocean eyes |jjk x kthKde žijí příběhy. Začni objevovat