,,Do oběda budu doma," líbnul ho na nosík a otevřel hlavní dveře. ,,Budu čekat," uculil se maličký a zamával mu než za sebou zavřel dveře a pro Taehyungovo bezpečí je i zamkl.
Výtahem dojel dolů a vyšel na čerstvý vzduch. Jde si zaběhat a pak k nim přijde Namjoon, tak mu půjde rovnou naproti.
,,Jungkookie!" uslyšel ze shora své jméno. Koukl nahoru a na tváři se mu objevil úsměv. Z balkonu mu mávala maličká postavička bílovláska. Neviděl ho moc dobře, ale i tak od něho neodvracel zrak.
Když už Taehyung zalezl zpátky dovnitř, Jungkook se otočil a trochu vrazil do muže, který stál těsně za ním. Měl oblek jak do kanceláře a sluneční brýle. ,,Co děláš, vole," prskl po něm Jungkook a obešel ho.
Muž ho ignoroval, dál stál na tom samém místě jak socha a pozoroval balkon, z kterého mával modroočko.
---------
,,Jungkook-ah, jsi to ty?" ozval se za ním divčí hlásek, když se po běhu vyhříval na pláži. Rychle se otočil. Za sebou měl Yun. Nervózně se usmál, protože od posledního dne, kdy spolu byli, se ji neozval. ,,Proč jsi mi nenapsal?" mírně se zamračila, ale spíš vypadala zklamaně než naštvaně.
,,Promiň Yun, neměl jsem vůbec čas," zalhal. Dívka jen kývla hlavou a sedla si vedle něho. ,,Chyběl jsi mi," zašeptala. Hlavu si opřela o Jungkookovo rameno a nahlas vydechla. Černovlásek se celý napjal.
,,Myslím na tebe každý den, každou noc si před spaním představuji ten den, kdy jsme se políbili. Bylo to tak krásné. Já se cítila krásně," vzhlédla, aby mohla na Kooka vidět.
,,Jungkooku," oslovila ho. Odvrátil pohled od moře a navázal s Yun oční kontakt. ,,Mám tě ráda, mám tě víc než ráda a nechci se vídat jen jako náhoda. Chci se vídat každý den, chci se vedle tebe probouzet-"
,,Yun," zastavil ji v mluvení. S nadějí na něho koukala. ,,Já...Nemám to stejně. Mám rád někoho jiného. Ta pusa byla jen tak, nic to pro mě neznamenalo," opět se koukl na moře.
,,Nic?" pípla potichu, že ji šlo taktak slyšet. Černovlásek mlčel. Dívka nahlas vzlykla. Právě se její srdce rozbilo na dva. ,,N-nemůžu tomu u-uvěřit- Vlastně ano, jsi k-krásný, o tebe se ženy určitě p-perou, ale teď už je k-konec války, v-vybral sis a já to n-nejsem. Nikdy ne-nebudu pro nikoho dost d-dobrá," nahlas brečí.
Řasenka se ji úplně roztekla. ,,Jungkooku! To jsem ti taky jedno?!" zakřičela po něm, ale ten dál seděl a pozoroval moře. ,,Tak, ať se ta tvoje vyvolená má s tebou dobře, ale nikdo by ti nedal takovou lásku jako bych ti ji dala já!" křikla po něm a vstala.
,,Vyvolený, ne vyvolená," pousmál se.
----------
,,Fajn, budem ještě venku, ale zajdem i pro Tahyunga," protočil očima, když ho Namjoon přemluvil, ať jsou ještě venku, když je tak krásně. ,,No jasně, zajdeme si někde sednout," usmál se. ,,Tak počkej venku," rozešel se k bytu a Joona s kolem nechal samotného.
Jízda výtahem byla nekonečná a na srdci měl tíživý pocit. Nebylo to z Yun. Bylo to něco horšího. Zhluboka se nadechl, když mu výtah otevřel.
Došel k dveřím od svého bytu a když chtěl dát do zámku klíč, aby odemkl, zarazil se.
Dveře byly otevřené, vykopnuté. Černovláskovi se začlo špatně dýchat. Vtrhl dovnitř a objevil se doma, kde to jako doma nevypadalo. Všude byl bordel. Všechny věci rozbité, rozházené po celém bytě a nejhorší. Byl prázdný. NIKDO tu nebyl.
,,Ne ne ne ne ne NE!" chytil se za vlasy a nahlas zakřičel.
Marně hledal. Nebyl tu.
Křičel, kopal do věcí, házel s rozbitými talíři, brečel.
---------
Seběhl schody a opět byl venku. ,,Kde máš Taehyunga?" podivil se Joon. Jungkook nic neřekl, jen mu vytrhl kolo z ruk a bez jediného slova odjel.
,,Co to sakra-" hnědovlásek tam zmateně stál.
Černovláskovi tekly slzy proudem, ale to ho nezastavilo v jízdě, nezastavil ho ani náhlý déšť, který se zničeho nic spustil. Jel jako drak. Řidičům aut se motal pod kola, ale to ho nezajímalo. Hlavně aby byl maličký v pořádku.
Dojel k lesu, z kola seskočil a hned se rozběhl do hustého lesa. Namjoon mu několikrát volal, ale ani jednou to nezvedl.
Tak moc se bál.
Přes slzy neviděl a tak zakopl, přes veliký kořen. Spadl celý do bláta. Nahlas vzlykal a kopal kolem sebe. Vypadal jak vzteklé malé dítě.
Znova mu volal Joon. Ležel v bahně a nechal ať na něj prší. Byl celý mokrý a špinavý. ,,Jungkooku! Co to má znamenat?" spustil hned hnědovlásek, když to Kook konečně zvedl. ,,Je pryč," řekl potichu. ,,Kdo? Jungkooku, mluv semnou!" šílel. ,,Taehyung."
Upsík, nějak se to zvrtlo.... Tak snad to vše dobře dopadne, že?
Do konce roku bych to chtěla mít dopsané, chybí už jen jedna kapitolka s epilogem, tak bych to mohla zvládnout. O Vánocích bych ráda vydala první one shot, samozřejmě tam bude zimní/vánoční tématika. Kdyby mně to nevyšlo přesně na Vánoce očekávejte to přes prázdninky.
Přeju vám krásnou, zlatou adventní neděli <3
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
Fanfic,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
