Ocean eyes |jjk x kth

18. chapter

,,Jóga, obnovení spojení individuálního já," vysvětlil mu Namjoon odborně. Bílovlásek párkrát zamrkal a snažil se pochopit aspoň jedno slovo, které starší řekl. ,,Oh- nechápeš, že?" nervozně se zasmál. Modrooký jen zakroutil hlavou. Chvíli bylo ticho, hnědovlásek přemýšlel jak by mu to vysvětlil. ,,Jóga je cvičení na ztišení mysli. Rovnováze a poznání sebe sama. Posílení a protažení celého těla. Uvolnění a zbavovaní stresu. Dává ti to více enrgie a životního elánu, vnitří klid a vyrovnanost," jmenoval a počítal si to na prstech.

Maličký nechápal ani tyto slova. Poslouchat Namjoona vzdal hned při prvním slově, takže se jen na něj koukal vykulenýma očima, které staršího trochu děsila. ,,Ehh..Už chápeš?" navázal oční kontakt. Mladší jen seděl a ani nemrkl. ,,Dobře, nevadí," uchechtl se. ,,Ukážu ti nějaké pozice, které si můžeš zkoušet a uvidíš jestli ti to za nějaký čaš udělá v životě příjemnou změnu," mrkl na modroočka.

Mladší se trochu uculil. Hned teď věděl, že tohle bude poprvé a naposledy co to bude dělat. ,,Tak, potřebujeme nějakou měkkou podložku a myslím, že máme štěstí, protože Jungkook je sportovec a těchto podložek má dost," postavil se a ze shora se na mladšího koukal.

,,Jungkook-ah, kde máš všechny ty karimatky!" křikl, až mu přeskočil hlas. ,,V pokoji pro hosty!" zakřičel nazpět. Bílovlásek byl celý napjatý. Nelíbílo se mu, jak moc nahlas se bavili. ,,Skvělé, počkej," uculil se hnědovlásek a zaběhl pro karimatky. Menší se nuceně usmál a po čtyrech, jak pejskem, se snažil schovat za gauč. Nelíbílo se mu to, co měl Joon v plánu. Nevěděl co od toho očekávat.

,,Prvních sedm cviků je jednoduchých-" zastavil se v mluvení, když malého nikde neviděl. Trochu se zamračil a koukal všude kolem. Bohužel se maličký prozradil tím, že si pčikl, protože byl přímo vedle koberce, který ho šimral na nose. ,,Tady jsi," zářivě se usmál, když ho viděl rozmpláclého na zemi. Mladší zděšeně vykulil oči, nad čímž se starší musel zasmát.

,,Nemusíš se mě bát," klekl si, aby nebyl pro modroočka tak vysoký. Natáhl k němu svou velkou ruku, aby mu pomohl se dostat na nohy. Modrooký chvilku váhal a radši se postavil bez jeho pomoci. ,,Pojď," mile se usmál, což bílovláska zahřalo na srdíčku. Už to byl zase klidný Namjoon.

Oba dva se postavili na podložku. ,,První je pozice hory. Tahle je ve stoje a naučí tě jak správně uzemnit chodidla a správné držení těla. Dej chodidla k sobě," klekl si, aby mohl malému dát nohy tak, jak to má být.

Bílovlásek se musechl zachichotat, protože ho to lechtalo. ,,Ano, svou váhu rozprostři mezi všechny své prsty u nohou. Zatáhni břicho," tentokrát se dotkl jeho bříška, do kterého jemně zatlačil. ,,Tím zpevníš střed těla a mírně se vytahuj nahoru," pousmál se. ,,Ne ne, nesmíš být na špičkáš," napomenul ho. ,,Ale- ne, žádné ale," skočil mu do řeči. ,,Ramena zatlač dozadu a dolů," dokončil a bílovláskovi ukázal na sobě výsledek, jak by to mělo vypadat.

,,Co to děláte?" pozvedl obočí Jungkook, když se vracel s táckem, na kterém byli tři čaje a miska se sušenkama. ,,Jógu, taky by jsi to mohl někdy zkusit," odpověděl mu klidně nejstarší. Černovlásek jen protočil očima a odfrkl si.

Bohužel všechny cviky, které měl Joon připravné nestihli. Vlastně zůstali jen u té hory, protože se po chvilce bolestivého stáni, nejmenší rozběhl ke stolečku, kde byly sušenky a horké čaje. Namjoon se spokojeně usmál. Takový plachý klučina s ním cvičil jógu a smál se s ním, což černovláska dost štvalo. Záviděl svému hyungovi to, že si ho bílovlásek tak rychle oblíbil.

,,Šlo ti to skvěle, prcku," rozcuchal mu vlásky, nad čímž se modrooký uculil a v očích mu zazářily hvězdičky. Jeho tvářičky nabraly růžový odstín.  ,,Jungkookie, dal jsi mi tam med?" optal se, když nebyl čaj nijak sladký. ,,Oh ne, zapomněl jsem, promiň," plácl se mladší do čela, nad čímž se nejmenší musel zachichotat. Černovlásek se na něj zářivě usmál. ,,Nevadí, zajdu si pro něj," mrkl na oba dva.

Bílovlásek se usadil vedle Jungkooka na gauč a jemně se na něj usmál. Černovlásek si skousl ret a trochu víc se k malému přiblížil. ,,Eh- čaj je dost horký, tak opatrně," vyhrkl, když se pro něj menší natahoval. Trochu se polekal a rychle se stáhl zpátky. ,,Chceš s tím pomoc?" zamumlal.

Modrookému vyšvihla ruka k ústům a začal si z nervozity kousat nehet na palci. Nakonec mírně kývl hlavou. Jungkook se natáhl pro čaj, z kterého se stále kouřilo. ,,Je to fakt horké," zopakoval, když hrníček přiložil k rtům menšího. ,,Opatrně," zašeptal nervozně a se strachem v očích ho pozoroval. Nechce, aby si ublížil.

Chlapci se do očí začly hromadit slzy, když si omylem uskrl víc. Tekutinu, kterou měl v puse, vyplivl zpátky do hrníčku. ,,Pálí," fňukl a nechal, ať mu jedna slzička steče po červené tvářičce. Jungkook si pro sebe cmukl, jakoby to neříkal. Hrnek odložil a k malému se přisunul ještě blíž. Chytil jeho obličej do dlaní a palcem mu slzu setřel. Modroočko se opět napnul a s vykulenýma očima zíral na černovláskův obličej, který byl tak moc blízko toho jeho.

,,Bože, máš tak nádherný oči," zašeptal omámeně. Chlapec se kousl do rtu a celý červený černovláska pozoroval. ,,Děkuji," zamumlal a měl chuť se nejradši někde schovat, aby nemusel být v této napjaté, ale přesto příjemné atmosféře.

,,Jen projdu. Počkejte.. Hah..Moc se omlouvám, hrdličky," vecpal se mezi ně Namjoon, jako kdyby vedle Jungkooka nebylo místo. Černovlásek se na hnědovláska zamračil, protože za prvné překazil jim tuhle romantickou chvíli a za druhé musel se od bílovláska odtáhnout.

,,Proč hrdličky?" zmateně na nejstaršího koukl. ,,Um.. No, hrdličky. To je oslovení pro zamil- TICHO!" překřikl ho drze mladší, až modrooký nadskočil. ,,Hrdličky jsou zvířata, ptáci. Nevím proč nás tak nazval. Má to v hlavě pomotané. Nejspíš spadl z kola," varovně se na nejstaršího zamračil, nad čímž se Joon jen uchechtl.