Ocean eyes |jjk x kth

17. chapter

,,Jsem doma!" zakřičel Jungkook. Bílovlásek sebou celý trhl a koukl se jaký byl kolem něho binec. Právě byl naložený ve vaně. Hrál si s tekutým mýdlem, které černovlásek má bokem odložené. Pěna byla všude. Jak na zemi, tak na něm. ,,Tady," špitl tak, aby ho Kook slyšel. Úlevně si oddechl a došel do koupelny.

,,Ahojky, jakpak ses měl?" musel se pousmát nad vzhledem modroočka. Ten jen mykl rameny. ,,Nuda," špitl. ,,Chtěl jsem pustit tu mluvicí desku, ale nešlo mně to," zastyděl se. ,,Myslíš televize?" uchechtl se černovlásek. Maličký jen kývl hlavou a našpulil rty. ,,Pak ti to ukážu," cvrnkl ho do nosu. Bílovlásek sebou cukl a Jungkook se mu hned omluvil.

,,Hele, mám tu kamaráda a rád by tě viděl," poškrábal se nervozně na zatýlku. ,,Ty jsi mu o mě řekl?" řekl zklamaně. Nechtěl, ať o něm ví ještě více lidí. ,,Ne, neboj. Taky tě zachránil," zděsil se, když uviděl jak se modrookému tvořily v očích slzy. ,,Nic ti neudělá, je to moc hodný muž," láskyplně se usmál.

Malému pomohl se dostat z vany a jak byl před ním už zase jen klučina, zaběhl mu aspoň pro spodní prádlo, ať mu před Namjoonem neběhá jen v triku. ,,Oblečeš si to?" dal mu před obličej boxerky. Bílovlásek nic neřekl. Kook si k němu klekl a jedním tahem mu boxerky oblékl. ,,Nechci to!" zapištěl histericky. ,,Ježiši, klídek," odskočil od něho. ,,Teď tu nemůžeš být jen v triku," chytil ho za zápěstí, když si to chtěl menší sundat.

Zatajil se mu dech a s vykulenýma očima hleděl na černovláska. ,,Aish...Promiň," hned se od něho odtáhl. Bílovlásek už jen v tichosti seděl a čekal, jestli Jungkook něco udělá. ,,Já- já jsem nechtěl, moc se omlouvám," začal šeptat. Modroočko jen rozstřešeně kývl hlavou.

Přisunul se k němu blíž a když menší zvedl hlavu, hned se začal topit v jeho očích. ,,Půjdeš semnou?" zašeptal mu blízko rtů. Bílovlásek nahlas polkl a opět jen kývl hlavou. Neměl slov. ,,Chceš vzít," dal mu Jungkook už ruku na bok. ,,Ne," odtáhl se od něho a pomocí vany se postavil. ,,Jen...Um- mohl bych se chytit za ruku?" zvedl svůj červený obličej. Černovlásek se jen ušklíbl. ,,Trochu se bojím," zamumlal. ,,Mě se nebojíš?" vydechl provokativně. Menší se na něj nedůvěřivě koukl a už se chtěl zase odtáhnout, ale Jungkook se začal smát a uklidňovat ho, že to byla sranda.

Jungkook se rozešel do obývaku, kde už Joon seděl na gauči a četl si nějaký časopis, co tam měl mladší pohozený. ,,Namjoone," odkašlal si a trochu popošel, aby mohl jeho kamarád vidět na malého. ,,Páni," vydechl, když ho měl před sebou. Úplně zapomněl, že je tak krásný. ,,Ahoj prcku," trochu se vzpamatoval a na malého se uculil. Ten jen mlčel. ,,Co to dělá?" znejistěl, když bílovláskovi velké modré oči na něj bez mrknutí hleděly. ,,Jen se bojí," zachechtal se Kook a bílovláska trochu postrčil.

,,Ty mě chceš prodat?" špitl a koukl na Jungkooka. ,,Cože?" vykuleně na něj koukl. Jak ho to vůbec mohlo napadnout. ,,Kdo to teda je?" trochu černovláskovi stikl ruku. ,,Je to můj kamarád, Namjoon, pomohl mi tě zachránit," objasnil mu to znova. ,,Ale z laborky mi pomohl Jin," zašeptal, aby to slyšel jen Jungkook. ,,Ach... Jsi nějaký zmatený," pozvedl obočí. ,,Jsem nervozní," kousl se do rtu. Jungkook se zařechtal a Joonie se jen pousmál.

,,Neboj se," přišel k němu nejstarší. ,,Moje jméno už znáš, ale já neznám to tvoje," sedl si na zem a modooký na něj jen koukal s nakloněnou hlavičkou. ,,Neřekl mně jméno, neřekne ani tobě," jemně se Kook zamračil. ,,Huš," mávl na něj hnědovlásek a opět se věnoval malému. ,,Nebudu tě do ničeho nutit," usmál se, až mu to vykouzlilo ďolíčky.

Bílovlásek se trochu začervenal. Pustil Jungkookov ruku a nejistě došel za Joonem. Sedl si vedle něho do bezpečné vzdálenosti a ukázováčkem dloubl do jednoho ďulku. Namjoon se rozřechtal, až se maličký trochu polekal, ale taky se mu na tváři objevil menší úsměv. Bylo mu jinak vedle Joona než vedle Jungkooka, který je teď se žárlivostí sledoval. ,,Chcete něco?" zamumlal podrážděně. ,,Ano, dal bych si čaj, prosím," mile se starší usmál. ,,Tak já taky," špitl bílovlásek, na kterého se černovlásek usmál, nad čímž menší zčervenal.

,,Tak co, jak se ti tu líbí?" začal konverzaci. ,,Nevím," špitl. Bylo mu líp než jak byl v laborce, ale ani tady se necítil dobře. Byl pořád ve všem nejistý a i když se k němu Jungkook choval hezky, bál se ho. Nevěděl co od něho čekat. A teď sedí vedle Namjoona, kterého zná sotva pár minut a už se s ním cítí příjemně. ,,Chápu," pohladil ho po rameni. Mladší se hned napnul. ,,Ježíš, promiň prcku," omluvně se usmál a svou ruku zase stáhl. ,,V pořádku," uculil se.

,,Je tu málo života, na tvém místě bych se tu taky necítil tak příjemně. Já mu neustále říkám, ať si pořídí nějaké rostliny, ale on že ne. Že na to nemá čas, přitom to zalití potrvá jen minutku. Tak jsem mu aspoň koupil ty rybky," ukázal na akvárko, kterému se bílovlásek vyhýbal. ,,Proč chtějí být zavřené?" špitl mladší a na Joona koukl s nadějí, že mu odpoví.

,,Cože?" uchechtl se. ,,Řekly to," zamumlal. ,,Tak to nevím, asi se u Jungkooka mají dobře," usmál se. ,,Počkej-" zarazil se. ,,Ty jim rozumíš?" vykulil oči, nad čímž se mladší zachichotal. ,,Páni," vydechl.

,,Tohle má Jungkook taky, to kouzelné zrcátko," ukázal na mobil, který Joon vytáhl z kapsy. ,,Kouzelné zrcátko?" podivil se. ,,Jo, změnil se mu obličej, když se do toho koukl a mně taky," zčervenal. ,,Jo, to je jen aplikace, je to blbost," zakroutil nad tím hlavou. ,,Ukážu ti spíš něco užitečnějšího," drcl do něj a přesunul se do prostoru a bílovlásek se po čtyrech dostal za ním.