15. chapter

99 14 2
                                    


Nastal večer a bílovlásek by snad už mohl vše chápat. Jungkook vyčerpaně seděl na gauči a maličký seděl na druhé straně pohovky a se zaujetím sledoval televizi. Chlapec se za tento den dost rozpovídal, což černovláska mile překvapilo, ale spíš se ptal jak, které věci fungují, než aby mluvil o sobě. Za to Jungkook o sobě řekl každou maličkost.

,,To je nějaké kouzlo?" ukázal na televizi a přitom se hlavou otočil na skoro usínajícího Jungkooka. Byl zmožený ze stálého vysvětlování. Celý barák si prošli snad třikrát, aby modrooký všemu rozuměl a přes dobu, kdy bude sám, si neublížil. ,,Ne, není to žádné kouzlo, je to televize," vydechl a otevřel jedno oko. ,,Můžeš se tam koukat na různé filmy," řekl ze všech svých sil. Tae moc tomu nerozuměl, ale i přes to kývl hlavou, že chápe.

,,Děje se něco?" špitl, když si všiml unaveného výrazu jeho hostitele. Jungkook se na něj překvapeně koukl. ,,Jestli se něco děje?" nemohl uvěřit, že se teď o něho zajímal. Trochu se pousmál. ,,Ne, nic se neděje." Maličký jen s prázdným výrazem kývl hlavou a opět se otočil na televizi.

,,Zítra vstávám už hodně brzy, měli by jsme jít oba dva spát, tak se běž ještě nachvíli naložit do vany," vstal Kook z gauče a postavil se před bílovláska, který se nad jeho činem zamračil, protože mu zabránil vyhléd na televizi.

Než se bílovlásek od obrazovky odtrhl, černovlásek si hodil sprchu a po celé koupelně zapálil vonné svíčky, aby mu to tam trochu vonělo a ne smrdělo po rybině. ,,Pojď už do té vany!" křikl po menším, když pořád nepříchazel a on si už čistil zuby.

Do minuty se modrooký dostavil do koupelny a bez rozmýšlení si vlezl do studené vody. Jungkook nad tou špinavou vodou svráštil obočí, už by to měl zase umýt. ,,Co to děláš?" optal se a přetočil se na břicho, tak aby se mu ocas chladil o studené dlaždičky, co byly na stěně.

Chlapec nahlas vydechl, když se jeho rybí ocas začal chladit. Jungkookovi z toho zaskočila pěna. Rozkašlal se, až mu začli slzet očka. Byl překvapený z toho zvuku, který ze sebe klučina dostal. ,,Stalo se něco?" pozoroval černovláska pohledem, který u něj ještě neviděl. Nebyl vystrašený, ani smutný, ani naštvaný. Byl to svůdný pohled, který nutil Jungkooka se začervenat. ,,Ne, vše v pohodě," zachraptěl.

---------

Černovláska ráno, o půl šesté, vzbudil řev budíku. Několikrát se ještě v posteli převalil, než ten krám vypl. Pomalu otevřel své oči, ulepené od ospalků. Celý sebou cukl, když měl před sebou obrovské modré očka, která ho v tichosti pozorovala. ,,Kurva," vydechl a musel se trochu od bílovláska odtáhnout. ,,Tohle už nedělej, takové šoky po ránu," mumlal si pro sebe, i když to mělo spíš být na maličkého pasažéra, který se mu objevil v posteli. ,,Promiň," špitl.

,,Co tady děláš?" pozvedl obočí a posadil se, aby náhodou zase neusnul, což by se po tom šoku stát nemělo. Menší jen mykl rameny. Sám nevěděl proč se k němu večer dostal. Že by zlý sen? Nebo že by mu chyběla jeho společnost? ,,A to mě celou dobu sleduješ?" vykulil oči. ,,Ne, ještě jsem usnul. Probudila mě ta pípající věc," též si sedl.

,,A to ti najednou nevadí taková vzdálenost s další osobou?" ušklíbl se Jungkook, když si uvědomil jak moc blízko u sebe byli. Bílovláskova bledá tvář se zbarvila do světle růžové a sklopil pohled. ,,Moc se ptáš," zamumlal.

Jungkook nad ním jen s úsměvem protočil očima a zvedl se z postele, aby se mohl začít chystat do školy. ,,Budeš ještě ležet?" natáhl ruku k malému, který se celý napnul. ,,Mohu?" zašeptal a s chtíčem se koukal na bílé vlásky. Modrooký rozstřeseně kývl hlavou a trhavě se nadechl. Černovlásek se jemně dotkl jeho hebkých vlasů. Cukl sebou, ale od Kooka se neodtáhl. ,,Nic ti neudělám, uklidni se," šeptal a u toho ho pohladil po tváři. ,,Nejde to," zašeptal a se sklopenou hlavou pozoroval své ruce, které se celé klepaly.

Nakonec se Jungkook odtáhl a spokojeně se usmál. ,,Ještě si lehni," řekl spíš jako rozkaz. ,,Nevím," mykl menší rameny. Nebyl schopný se pohnout. Bylo to jen pohlazení po líčku a jemu se začlo špatně dýchat. ,,To nebyla otázka," zasmál se a do modrookého šťouchl, aby si znova lehl. Menšího udivovalo, jak byl černovlásek v pohodě, jakoby se nic nestalo. Přitom se stalo. Pro bílovláska moc velká věc.

Jungkook ho přikryl peřinou. ,,Než odejdu, tak se na tebe ještě přijdu podívat," mrkl na něj a odešel z ložnice. Bílovlásek jen ležel s vykulenýma očima a snažil uklidnit jak své bijící srdíčko, tak své splašené dýchání.

Ocean eyes |jjk x kthKde žijí příběhy. Začni objevovat