,,Chtěl by jsi nějaké oblečení?" optal se černovlásek, když před ním maličký klečel zase jen v košilce. ,,Já chci domů," zašeptal potichu a mnul si rukávy. Bylo mu psychicky špatně. Chtěl být volný. Vůbec se mu u Jungkooka nelíbí. Možná vaří dobře i se k němu hezky chová, ale necítí se vedle něho jistě. Černovlásek si povzdechl.
Zase se odbočilo k tématu, které ani jednomu nebude příjemné. Věděl, že se tady bílovláskovi nelíbí, ale on ho ještě nechtěl pustit. Jak sobecké. ,,Je to nebezpečné," zopakoval stejnou odpověděď. Modrooký mlčky sledoval Jungkooka se zklamaným výrazem a v očích se mu hromadily slzy. ,,Tak jo," posmrkl.
Kook by ho nejradši obejmul, jenže tenhle čin by mohlo bílovláska rozhodit ještě víc, tak jen stál a bez mrknutí na něj koukal. ,,Mrzí mě to, ale teď bude nejlepší, aby jsi zůstal pár dní tady u mě. Budu se snažit ti vždy vyhovět, ať se máš semnou dobře," napnul hruď. Klučina si jen protřel očka a opět posmrkl. ,,Pojď, dám ti nějaké to oblečení," klekl si vedle něho a usmál se na něj hřejivým úsměvem.
,,Vždyť mám oblečení," zamumlal a koukl na svou ušmudlanou košilku od Jina. ,,Je i víc druhů oblečení," uchechtl se a chtěl bílovláska vytáhnout na nohy, jenže Tae sebou cukl a od Kooka se trochu odtáhl. ,,Promiň," zčervenal a poškrábal se na zatýlku.
---------
,,Dal by jsi mi tu košili?" zeptal se ho opatrně, když společně došli do ložnice. Chlapec jen mlčky stál a se zájmem v očích pozoroval Jungkookovu ložnici. Obrovská postel, byla dominantou celého pokoje, na pohled pohodlná. Kousek byly průhledné dveře, které vedly na balkón, z kterého byl nádherný výhled na Busan. Stěna byla čistě bílá, jako jeho vlasy. Žádný obrázek, ani fotka. Za to stůl byl obsypán různými papíry, ať už to bylo do školy nebo jeho kresby se zápisky o někom, jako je bílovlásek. Bílá skříň přes jednu velkou stěnu a zrcadlo, v kterém se začal pozorovat jako by se nikdy neviděl.
Byl překvapen jak vypadal. Vlasy měl rozuchané, po rukách a nohách menší šupinky, které říkaly, že on mezi normální patřit nebude. ,,Halooo," zamával mu rukou před obličejem, což klučinu vrátilo zpět do reality. ,,Ptal jsem se, jestli by jsi mi mohl dát tu košili, přichystal jsem ti nové oblečení," ukázal na postel, kde už leželi obyčejné šedé tepláky, boxerky a černé triko.
,,Tu mi dal Jin," zamumlal a jeho pohled sklouzl na košili. ,,Umm.. Kdopak to je?" pozvedl obočí. ,,Staral se o mě," mykl rameny a v pěstičkách držel kousek látky. Černovláska polila žárlivost. ,,Musím ji vyprat, koukej jak je špinavá," zamručel a ukázal na ni. Bílovlásek poraženě sklopil pohled a košili si začal sundávat. Knoflíček, po knoflíčku.
Jenže s posledním trochu bojoval, kdyby ho Kook nezastavil, asi by to roztrhl,z čeho by pak byl smutný. Černovlásek se ho jemně dotkl na hrudi, čímž se chlapec zastavil v jakémkoliv pohybu. Snad zapomněl i dýchat. Nakonec jeho hruď se začla rychle zvedat a začal nahlas dýchat, ruce se mu začli potit, když byl u něho tak blízko a teplými prsty mu přejížděl po nahé hrudi, až se dostal poslednímu knoflíku, který ladně rozepl.
Košilka spadla z jeho ramen a teď byl před Jungkookem v celé své kráse. ,,Páni," vydechl. Nemohl z něho spustit zrak. Jeho výrazné klíční kosti, ploché, roztomilé bříško, úzký pas a výraznější boky. A teňoučké nožky, jako párátka. Chlapec nebyl zvyklý na oblečení, takže se neměl za potřebí zakrývat, ale Jungkookův pronikavý pohled, ho přece jen znervozňoval.
---------
,,Jak ti to padne?" pousmál se, když si modrooký oblékl připravené oblečení. ,,Je to divné," pořád si tepláky upravoval a svou řečí si pod nos stále něco mumlal. ,,Nelíbí se mi," na Jungkooka se zamračil, čemuž se Kook zasmál. ,,No, musíš si na to zvykat, co když spolu půjdeme ven?"mrkl na něj. ,,Teď venku nejsme," zamumlal a tepláky si prostě sundal, jenže pod něma byl další kus látky, který ho těsnil.
,,Tohle si necháš, ne?" ukázal na boxerky, za které se maličký držel. Přejížděl svými prsty přes lem a s vykulenýma očima na Jungkooka koukal. Neodpověděl a i tohle ze sebe sundal. ,,Je mi to nepříjemné, ale tohle si nechám," sáhl si na triko, které vonělo jako jeho hostitel. Do jeho citlivého nosu se dostala vůně, kterou nedokázal popsat. Neznal ji. Byla, ale tak příjemná, že si k triku musel přičuchnout víc. Černovlásek se jen nad tím ušklíbl.
,,Chceš si to tu už projít?" nadhodil, když mezi nima byla už dlouhé ticho. Modrooký jen mykl rameny. ,,Jo, teď to bude nejlepší," rozhodl sám a pobídl malého, aby z pokoje vyšli. ,,Netuším jak tě mám oslovovat?" řekl spíš jako otázku. Se jménem to nevzdával. ,,Hm," hmkl jen a víc se k tomu nevyjádřil.
Bílovlásek stále chodil opatrně a stále se přidržoval nejbližších věcí, ale už mu to šlo líp. Došli do prostorné kuchyně, která je spojená s jídelnou. Na to, že Jungkook bydlí v bytě, tak jeho byt je dost prostorný. ,,Hele, jak tady nebudu, kdyby kdokoliv klepal, ať už by ti ten člověk připadal milý, beze mě nikomu otvírat nebudeš," aniž by si to uvědomil, malého zastavil a jednu ruku položil na jeho rameno, které začal jemně hladit. Bílovlásek byl vykulený, netušil o čem to mluví a ještě z toho dotyku.
,,Budu si tě zamykat," kývl hlavou, jako souhlas na svůj vlastní nápad. ,,Dobře, to bychom měli. Tohle je kuchyň, tady vařím všechna jídla, jenže ty vařit nebudeš, je to nebezpečné," konečně se ho pustil a začal mu vysvětlovat, co má v každé poličce a v ledničce.
Bílovlásek ho pozorně poslouchal. Snažil se vnímat a pozorumět každému slovu, které černovlásek vypustil z úst. Přece jak už zjistil, pár dní bude muset být nějaký čas sám doma a zabít by se opravdu nechtěl. Bylo to, ale složité. Všechno bylo pro něj nové, takže kdykoliv mu to černovlásek vysvětlil, požádal, aby mu o tom řekl znova. ,,To bude na dlouho," povzdychl si.
Konečně se našel čas na nějaké kapitolky, kvůli prázdnin, ale jedeme na chatu, takže se nějakého pravidelného vycházení nedočkáte haha :( Přeju veselé Velikonoce! <3
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
Fanfiction,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
