,,Není mi dobře, dnes nejdu do školy," zachraptěl Jungkook do telefonu, když si volal s Joonem. Po zbytek noci nedokázal usnout. Celou dobu se jen třepal v mokrém oblečení u koupelny a poslouchal bílovláskové vzlyky.
,,Dobře, po škole se na tebe příjdu kouknout," oznámil mu starší, jako hotovou věc. ,,Tak jo," a s tím to Kook tipl.
Protřel si červené oči z nočního pláče a nahlas si zívl. Měl úplně plný močák, ale koupelně se vyhýbal obloukem, tak se jen s bolestivým zakňučením přetočil v posteli a zabořil si obličej do polštáře.
Brzy ráno, se přece jen z té země zvedl a pomalu se dostal do postele, kde se jen koukal do stropu a utíral si z tváří malé slzičky, které mu sem tam ještě stekly.
Byl z toho všeho zmatený. Mohl tušit, že se něco takového stane, je to skoro v každém filmu s mořskýma panama. Smutně si povzdychl a ze všech svých sil vstal z postele.
Tae večer taky očka nezamhouřil. Plakal ještě víc než Jungkook, jakoby ho on topil. Tak moc se nenáviděl za to, co mu provedl. Byl ze sebe tak zklamaný, i když vůbec za nic nemohl. Seděl schoulený v klubíčku, v rohu koupelny.
Na jednu stranu byl rád, že u něj teď černovlásek není, bál by se, že by mu znova ublížil, i když už je dávno další den a úplněk už není, ale na druhou stranu mu začínal chybět. Ten den mu bylo s ním velmi dobře a navíc se o něj večer pěkně staral, než nastal ten incident.
Celý den se obsolutně nic nedělo. Bílovlásek byl stále jen zavřený v koupelně. Hladový a unavený. Z koupelny pryč nemohl, několikrát lomcoloval klikou, ať se mu dveře otevřou, ale nic. Černovlásek hned jak šel ven, vykonat svou potřebu, jak pes, se šel učit na zkoušky, které mu už klepou na dveře, společně s nervozitou. Potil se jen na to myslel.
V půl sedmé se jen povaloval na gauči a nejradši by se profackoval ze to, že na Taeho málem zapomněl. Několikrát byl u koupelny, ale vždy si uvědomil, že tam vůbec nemá co dělat, když mu nešly dveře otevřít. Tohle jen malému udělalo falešné naděje.
Vždy, když uslyšel, jak Jungkook tahá za klinu, se celý rozzářil, ale pak to do chvilky zase utichlo a on zklamaný si opět lehl na studené kachličky.
---------
V půl osmé konečně zvonil Namjoon. ,,Tak co, jak ti je?" hned mu sáhl na čelo, když vešel dovnitř. ,,Je mi líp," zamumlal a nad tím příjemným teplem, které vycházelo z Joonovi ruky, zavřel oči. ,,Ach, to je dobře," pousmál se a porozhlédl se po bytě.
,,Kde máš prcka?" zmateně se zamračil, když ho nikde neviděl. ,,Um.. Je zavřený v koupelně," hmkl a od hnědovláska se odtáhl. ,,Tak já ho půjdu pozdravit," opět se pousmál a aniž by čekal na nějakou odpověď, rozešel se ke koupelně.
Zaklepal na bílé dveře a rovnou chtěl zatáhnout za kliku, ale dveře se neotevřely. ,,Tae? Jungkooku proč má zamklo?" křikl a s klikou zkusil znova zalomcovat, jestli se to náhodou jen nějak nezaseklo.
,,Sám se zamkl," zalhal mladší a kousl se do rtu. ,,Nemohl se zamknout sám, když je klíč venku...Proboha, ty jsi ho zamkl?!" vykoukl na něj zamračený Namjoon. ,,Jo," špitl Jungkook a sklopil hlavu. ,,Ježiši, proč? Jestli jste se štěkli, tak ho za to nemusíš zamikat- Bojím se ho!" vykřikl černovlásek a tím hnědovláska zastavil. ,,Bojím se ho. V-večer na mě zaútočil. Málem mě zabil!" opět se rozplakal, když si vzpomněl na toho jiného Taehyunga.
Namjoon chvíli zaraženě stál na místě a mlčky pozoroval plačícího Jungkook. Pak se pustil kliky a v klidu za ním došel a přitáhl si ho do pevného objetí. ,,Shh.. Už je vše v pořádku. Promiň, nechtěl jsem tě obvinit, nevěděl jsem. Co se stalo?" dotáhl ho na gauč, kde si společně sedli. ,,Úplněk," špitl jedno slovo a Joon hned pochopil.
Tiskl si mladšího k sobě a mírně s ním pohupoval, jako s malým miminkem, aby se uklidnil. ,,Vše bude v pořádku," pohladil ho po hlavě a trochu se od něj odtáhl. ,,Půjdu se na něj kouknout," smutně se usmál a palci mu setřel slzy. ,,T-tak jo," vydechl trhaně.
---------
Tae to všechno slyšel. Jak Jungkook, tak vyrovnaný muž, plakal. Slyšel ten strach v jeho hlase. Bál se ho. Schoval si obličej do dlaní a potichu se rozplakal. Tahal se za vlásky a slané slzy mu stákali do úst. Nechtěl si k Jungkookovi udělat nějaké vázání, ale srdce ho zabolelo nad tím, jak slyšel ty slova "bojím se ho", "málem mě zabil".
Celý ztuhl, když uslyšel, jak se dveře odemkly a ve dveřích se objevila Joonova hlava. Cukl sebou, když s ním navázal oční kontakt. Namjoon se smutně usmál, když měl před sebou toho vystrašeného kluka, kterého našel na pláži.
,,Ahoj, prcku." Taemu se zúžili zorničky. ,,Jak pak se máš?" dřepl si k němu. Bílovlásek chvíli mlčel a jen koukal do těch klidných očí. Unaveně mrkl a nahlas se nadechl. ,,V pořádku?" natáhl k němu ruku, ale modroočko ucukl.
,,Nechci ti ublížit," zachraptěl a očka se mu začla lesknout. ,,Neublížíš, už je vše v pořádku," usmál se na něj, až to Taeho zahřálo na srdíčku. Mírně se pousmál, že to Joonie sotva postřehl. Zrak se mu rozmázával a po chvíli pociťoval, jak mu po líci teče slzička.
Hnědovlásek nic neříkal a přes to, že byl modrooký stále nahatý, si ho přitáhl do objetí, ve kterém byl před chvíli i Jungkook. ,,J-Já nechtěl! Nevěděl jsem co dělám," nahlas se rozbrečel. ,,Ano, já vím. Uklidni se, nikdo ti to nedává za vinu," prohraboval mu vlásky. ,,J-jungkook určitě ano," vzlykl.
,,Už semnou n-nikdy nepromluví," zaryl si nehty do kůžičky. ,,Tož, nepřeháněj. Jen se lekl. Nečekal to od tebe. Pořád takový tichounký a pak takové bum," utíral mu slzy, které nepřestávali téct. ,,T-to bylo velké b-bum. Bál se mě. P-plakal," párkrát zamrkal. ,,To bohužel ano," zamumlal.
V sobotu jsem jela se školou na zájezd do Paříže a Londýna. Ve středu jsem se vrátila a říkám vám, že hned druhý den jít do školy, není dobrý nápad. Noci v buse totiž moc pohodlné nejsou. Ach, aspoň že už je ten pátek a já se konečně pořádně vyspím!! Pěkný zbytek dne přeji <3
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
Fanfiction,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
