,,Díky za pomoc, Joone. Dobrou noc," rozloučil se Jungkook a zabouchl za ním dveře. Bylo půl dvanácté večer a po delší době se s mladším dalo mluvit, tak toho chtěl hnědovlásek využít. Jungkook si prstama zajel do vlasů a mírně se za ně zatahal. ,,Mám doma sirénu. Mám ve vaně sirénu," mumlal pro sebe a u toho koukal do blba.
Po bytě se pohyboval pomalu, jakoby tím mohl tvora vzbudit, ale tím jak byl k smrti unavený zakopával o všechny ty věci, které se mu váleli po zemi. Šouravými kroky došel ke koupelně a přes pootevřené dveře nakoukl dovnitř, aby bílovláska zkontroloval.
Srdce se mu rozbušilo, když viděl tu nádheru. Měl sametový bledý obličej, menší kruhy pod očima z doby, kdy byl v laborce. Bílé vlasy se mu leskli i přes tmu, která už byla všude rozlehlá. Viditelné klíční kosti a drobunké tělíčko snad jen z kůže a kostí. A pak dominanta celého tvora. Jeho ocas. Byl velký, takže přesahoval přes vanu. Sem tam z něho spadly kapky vody, což dělalo menší loužičku na kachličkách.
Bez dechu ho pozoroval. Možná až moc dlouho, ale jeho nový společník "spal", takže mu to nevadilo. ,,Tohle je snad sen," zašeptal. Byl z toho všeho v šoku, že nemohl z toho pořádně ani vyšilovat. Nakonec po dalších tří minutách dveře od koupelny zavřel a bez toho, aniž by si udělal nějakou večerní hygienu zalezl do své ložnice, kde rovnou padl do postele.
---------
Ráno bylo jako každé jiné, až na to, že si zapomněl vypnout budík, který ho budí do školy a už v sobotu byl v půl šesté vzhůru. Pak už nedokázal usnout, tak jen dvě hodiny ležel a koukal se na strop. Jeho mozek byl úplně otupělý, ze snu který se mu zdál. ,,Měl jsem ve vaně bílovlasého kluka s ocasem," uchechtl se pro sebe a konečně se zvedl z postele.
Po celém bytě se rozléhalo ticho, až na koupelnu, odkud se ozývali divné zvuky. Jungkook se trochu vyděsil, přece jen bydlí sám a najednou se mu z koupelny ozývají zvuky, jakoby tam někdo uklízel. Opatrnými kroky došel před koupelnu a ruku natáhl ke klice. Pomalu s ní zatlačil dolů a dveře trochu pootevřel. Vystrčil hlavu dovnitř a celý sebou trhl, když uviděl bílovláska, kterého měl ve "snu".
Tentokrát neměl zavřené oči. Teď už měl své modré kukadla dokořán otevřené. Jak uslyšel zvuk, otočil hlavu na Jungkooka, který jen stál u dveří s otevřenou pusou. ,,Já myslel, že to byl sen," vydechl a rozešel se k vaně. Tvor sebou začal cukat a syčet, aby tím dal najevo, že si nepřeje, aby se k němu černovlásek přibližoval. Naštěstí to rychle pochopil.
Zastavil se v chůzi a stále z tvora nespouštěl oči. Modrooký se necítil pod tímto pohledem příjemně. Byl celý ztuhlý. Nevěděl jak se tady dostal, vždyť přece skočil do moře. Má být doma a ne zase někde uvězněn. Po tvářích mu tekly slzy, ale v obličeji nedal znát žádnou mimiku. ,,Neboj se, nechci ti ubližít," zašeptal Jungkook a klekl si, aby ho tvor neviděl jako někoho vyššího. Bílovlásek jen polkl svůj vzlykl.
Tvor řekl něco tichým hlasem, ale Jungkook mu nerozuměl. Bylo to řečeno moc potichu a navíc uplně jiným jazykem, který černovlásek ještě nikdy neslyšel. Trochu se zamračil a naklonil hlavu nastranu. Tvor svoji větu zopakoval, ale trochu hlasitěji, až sebou Kook trochu cukl. ,,Nerozumím ti," nahlas polkl. Netušil co po něm chce, ale musel uznat, že má nádherný hlas. Mohl by ho poslouchat pořád dokola.
Jeho hlas byl jako zpěv tichého oceánu. Jako tmavá noc s hvězdami na obloze. Jungkook se kousl do rtu. Bílovláskovi oči se zúžili a bez mrknutí se na černovláska koukal, až ho to začlo znervozňovat. ,,Umíš mluvit mým jazykem?" špitl černovlásek. ,,Proč jsi mě unesl?" řekl tichým hlasem, až Jungkooka zamrazilo.
,,Neunesl, zachránil jsem tě," zamumlal. ,,Byl jsi zamotaný v síti a bez vědomí jsi ležel na pláži," vysvětlil mu. Tvor jen uhl pohledem a koukal někde za černovláska.,,Máš hlad?" obrátil list, když věděl, že na tohle modrooký neodpoví.
Tvoreček měl obrovský hlad, ale důvěra k člověku byla malinká. Nic neřekl, ani se nehl. Vypadal jako socha. Jungkook jen kývl hlavou a zvedl se ze dřepu. Tím prudkým pohybem bílovlásek sebou cukl. ,,Promiň," špitl a odešel z koupelny.
Klučina mu neřekl jak to má s hladem, ale jemu samotnému břicho křičelo hlady. Udělal si obyčejnou vajičkovou omeletu se slaninou. Udělal dvě porce, kdyby si přece jen jeho host chtěl dát.
Omylem prudce otevřel dveře od koupelny, čímž tvora opět vylekal. ,,Promiň, promiň," omlouval se mu. ,,Nechtěl jsem tak rychle," zamumlal a se dvěma talíři došel k vaně, kde si i sedl. ,,Dáš si?" dal před bílovláska talíř se snídani. Tvor jen nasál vůni, ale jinak měl v obličeji prázdný výraz. ,,Nevadí, kdyby jsi přece jen chtěl, dej si," pousmál se a talíř odložil na skříňku.
Bylo mezi nima ticho, které bílovlásek uvítal, za to Jungkookovi bylo nepříjemné. ,,Máš nádherné oči," řekl s plnou pusou jídla, když se nemohl odtrhnout z pozorování modroočka. Tvor se celý napjal, když ticho přerušil. Překvapilo ho, co mu černovlásek řekl a jeho slova ho dovedla do rozpaků. Jungkook se musel pousmát, když uviděl jak se tvářičky jeho společníka zbarvila do růžova.
,,Jsi celý krásný," zkusil další kompliment, na který tvor už bohužel nezareagoval. Jungkook kývl hlavou a neustále si kousal ret. Opět nastalo ticho, které netrvalo dlouho. Modrooký potichu zasyčel, když Jungkook ticho znova přerušil. ,,Máš jméno?" zeptal se ho. Nevím, co Jungkook pořád od něho očekává, že mu hned poví jeho životní příběh? ,,Um...Já jsem Jungkook," představil se mu s menším úsměvem.
Už bych snad mohla být víc aktivnější :/ <3
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
Fanfiction,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
