epilog

101 9 4
                                    

Bylo po phřbu. Namjoon mlčky seděl v písku a malé vlnky mu máčely nohy. Nemohl uvěřit tomu, že tenhle oblek, který si kupoval kvůli pohřbu, použije dvakrát za toto léto.

Dnes bylo krásně, na to, že se loučili s někým koho milují. Ale Namjoon byl vlastně rád. Jungkook by si přál takový pohřeb.

Zapadajicí slunce, udělalo krásně oranžovou oblohu, která se odráží od vody. Tekly mu slzy. Nikdy by ho nenapadlo, že ztratí Jungkooka.

Schoval si obličej do dlaní a nahlas vzlykl. Takhle seděl asi půl hodiny. Nemohl přestat brečet.

,,Namjoonie?" promluvil na něj známý hlas. Zvedl hlavu a před sebou měl Taehyunga. Ležel vyvalený na písku, tak aby byl stále ve vodě.

,,Prcku.." vydechl překvapeně. Jeho by tady už vůbec nečekal. ,,Pročpak pláčeš?" smutně se na něho koukl. ,,No..Dnes jsme se loučili s Jungkookem, jako jsme se loučili s Jinem, pamatuješ?" posmrkl. ,,Oh.. Ano," pousmál se.

Namjoon nechápal proč se maličký pořád tak usmívá. ,,O-pustil nás, Tae, to nejsi smutný?" zeptal se.

,,Ale on nás neopustil," naklonil hlavičku na stranu. ,,Jsem s ním každý den," zachichotal se. ,,Rád by tě viděl, ale je moc velký, aby se mohl jen tak vyplavit na břeh," culil se.

,,Velký?" podivil se Joon. Tae jen kývl hlavou.

,,Ale pozdravuje tě a taky na tebe stále myslí, moc mu chybíš, až se někdy budeš potápět, příjdem za tebou a neplakej," pousmál se.

,,T-taky mi chybí," vzlykl. ,,Já vím."

Joonie potichu plakal a bílovlásek mu dělal společnost, než se k nim nedonesl hlasitý zvuk, který se ozval z moře. ,,To je Jungkook, už mě volá," zachichotal se.

,,Jungkook?" podivil se, protože slyšel jen zvuk velryby, který je od úmrtí černovláska tady dost častý. ,,No ano," zasmál se Tae. Zamával mu a zmizel pod vodou.

Namjoon to pořád nechápal, než v dálce uviděl vyskakovat velrybu a vedle ní Taehyunga.

                                                              

                                                                                                            -the end




Tak a je tu konec...

Tenhle příběh trval delší dobu než první, ale i tak mi to docela rychle uteklo, i když u posledních kapitol jsem tento příběh chtěla mít už za sebou, protože jsem se těšila až se vrhnu na další.

Prvně jsem uvažovala, že Jungkooka prostě nechám jen tak v hlubinách moře, ale já sama nemám ráda takové konce, tak jsem z něho udělala velrybu, do které se vlastně zamiloval, když se s Taem potápěli <3

Netuším, kdy začnu psát další příběh, možná si dám teď takovou menší pauzu, ale beztak se mi po tom psaní začne stýskat, takže to možná taková velká pauza nebude, uvidíme.

Doufám, že se vám celý příběh líbil, mě bavilo tohle psát, i přes to, že některé mé představy šli napsat těžce.

Děkuji, že jste tady zůstali až do konce a že se můžeme spolu těšit na další příběhy ( mám jich vymyšleno opravdu moc, tak snad všechny dostanou život)

Taky budu ještě předělávat playlist k tomuto příběhu, který kdyžtak najdete v mém biu

Mějte se bezvadně a u dalšího příběhu <3


ig: _taetaexkook


Ocean eyes |jjk x kthKde žijí příběhy. Začni objevovat