47. chapter

92 12 2
                                    

Zpáteční cesta nebyla dlouhá, ale Taehyung i tak v autě zaspal a probudil se v jedenáct večer s tím, že neměl překvapení, které pro něj Jungkook měl. Vystřelil do sedu a zmateně se začal koukat po tmavém pokoji.

Černovlásek už vedle něho spal. ,,Ne ne ne," kroutil hlavou a začal do Kooka dlubat, aby se vzbudil. Chtěl vědět co má pro něho přichystané, protože, co když už zítra bude pozdě? ,,Jungkooku," zachvěl se mu hlas a nechal po tvářích stéct pár slz.

Ten jen něco zamumlal a přetočil se na druhý bok. Tae se cítil hrozně. Nechtěl ať tento den skončí takhle. ,,Jungkook-ah," opět do něho dloubl, ale tentkrát trochu silněji.

I černovlásek vystřelil do sedu, když ho maličký konečně probudil. Zrychleně dýchal a hned  vyhledal modroočka, jestli je v pořádku. Když zjistil, že je tam kde má být, trochu se uklidnil a znova si lehl.

,,Copak?" zamumlal ospale a protřel si oči. ,,Překvapení," zašeptal zlomeně. Jungkook stáhl ruků ze svého obličeje a zaraženě se na malého koukl. ,,Zapomněli jsme na to," skleněnýma očima  se koukal na černovláska. ,,Ughh... Už je pozdě, zítra je taky den," povzdechl si a chtěl zase zavřít oči, ale to by nemohl bílovlásek začít plakat.

---------

Tae spokojeně seděl v autě a z okna pozoroval noční Busan. Pro sebe se neustále culil a nemohl se dočkat co pro něho Jungkook má.

,,Umm.. Možná jsme to mohli nechat na zítra," zamumlal maličký, když si vedle něho černovlásek už několikrát zívl. ,,Ne nemohli," zamumlal. ,,Proč?" zmateně na něho pohlédl.

Kook se pro sebe uchechtl a dál svou pozornost věnoval cestě. Bílovlásek ho mlčky pozoroval. Pozoroval jak se soustředil na řízení, jak jeho silné ruce drží volant.

,,Protože si do mě stále dlubal, ať vstávám," navázal s maličkým krátký oční kontakt, což menšího dostalo do rozpaků.

,,Ale nedávej si to za vinu, rád pro tebe vstanu i ve tři ráno," položil mu ruku na stehno, které začal hladit, když si všiml mírně zklamaného výrazu.

Taehyung zčervenal a neodvracel pohled od černovláskovi ruky na jeho stehně. ,,Tak jo," špitl po chvilce.

Zastavil na červenou a tím měl možnost se na maličkého pořádně podívat. Měl sklopenou hlavičku a nervózně si hrál se svými prstíky. ,,Copak?" prsty mu zvedl bradu, aby se na něho koukal.

S vykulenýma očima, do kterých mu spadly vlásky, se koukal na Jungkooka. Pootevřel rty, ale vyšlel z něj jen hlasitý výdech. Kook se na něj koukal tak...wow. Červená, zířící barva se mu odrážela v očích. Musel mít mírně zakloněnou hlavu, aby se na něho mohl dívat, jak si černovlásek přál.

,,Povídej," vydechl mu blízko obličeje. Tae stále nemohl najít slova. Očkami kmital po Jungkookovém obličeji, jakoby ho viděl poprvé.

Ten se jen ušklíbl a palcem mu přejel po spodním rtu. Bílovlásek se trhaně nadechl a automaticky si olízl rty.

Najednou červenou barvu vystřídala zelená a všechny auta se zase rozjela. Jen Jungkookovo auto tam stále stálo.

,,Jungkooku," zaskučel modroočko, když na ně začla troubit auta. Černovlásek se mírně ušklíbl a od malého se odtáhl.

---------

,,Tak jsme tu," zaparkoval blízko pláže. Černou tmu osvícel necelý měsíc. Tae zmateně vylezl z auta, hned jak vylezl i Jungkook. ,,Kde to jsme?" zeptal se opatrně.

Ocean eyes |jjk x kthKde žijí příběhy. Začni objevovat