,,Dobré ráno, krasavče," přišel po snídani pan Sam k akváriu. Tvor na něho jen zasyčel, čímž ukázál své ostré zuby. ,,Copak?" ušklíbl se a hodil mu syrovu rybu. Chlapec ji opatrně chytil do svých rukou, které zdobily ostré drápy a blány mezi prsty. Párkrát si k tomu čichl, ohrnul nad tím nos a rybu od sebe odstrčil. Nevonělomu to, bůh ví, co mu do toho dali.
,,S experimenty chci, aby jste začli už dnes. Hlavně potřebujeme jeho krev, moč a sliny. A to ostatní už nehcáme na někom jiném," mrkl Sam. ,,Ano pane," přikývli dva muži a v místnosti, kde to vypadá jak u doktora, zůstali, po odchodu nadřízeného, sami.
,,Nech to radši na mně," zamračil se vysoký, na svého spolupracovníka, když mu málem spadlo všechno náčiní, které budou potřebovat. Mladší se uklonil a odešel. ,,Ach bože, maličký," smutně se na tvorečka koukl, když vešel do jeho "pokoje". Své věci odložil na stůl a pomalu přišel k akváriu. Siréna se tiskla na druhou stranu skla, aby byla co nejdál od muže, ktreý se k němu pomalu blíží.
,,Hah, mě se bát nemusíš," pousmál se. ,,Jsem Seokjin," přitiskl svou ruku na sklo a neustále se usmíval. Tvor byl překvapen, že na takovém místě, vidí i pozitivního člověka. Jin nečekal, že mu odpoví, jen ho v tichosti pozoroval. Bílé vlasy mu vlály po vodou, modro šedý ocas, který se při nějakých bohybech zaleskl, jeho bílá, až namodralá pleť a zářivé modré oči, které staršího pozorně pozorovali. ,,Jsi moc krásný," opět se pousmál. Tvor se pomalu dostal k němu a svou ruku přitiskl na to stejné místo, kde ji má Jin, jen je od dotyku dělí sklo.
,,No, a jak pak se ty jmenuješ?" zeptal se, když si připravoval věci. Siréna si jen něco zamumlal svým jazykem, kterému Jin samozřejmě nerozuměl. ,,Um...Nevadí, tak třeba příště," mykl rameny. Došel k akváriu, ke kterému si dal stoličku, aby se mohl dostat nad víko, které otevřel.
Lhal by, kdyby nepociťoval strach. Přece jen je v jedné místonosti se sirénou, která ho může kdykoliv zabít. Nervozně se podíval na kamery umístěné v rohu a nahlas polkl. Pak se znova podíval dopředu a rovnou se trochu naklonil. Tvor rychle vytrčil hlavu z vody a na Jina hlasitě zasyčel. Ten se lekl, až spadl ze stoličky. ,,Moc se omlouvám, nechtěl jsem tě vyděsit," omluvil se rychle Seokjin.
Chlapec naklonil hlavu na stranu. ,,Potřebuji nějaké vzorečky. Z tebe," byl opět na nohou a trochu si upravil vlasy. ,,Nechám ti nějaký ten čas, neboj. Musíme si na sebe trochu zvyknout," mrkl na něho a tvor na něho hleděl ještě víc zmateně než předtím. Je překvapený jak je na něho Seokjin hodný.
---------
,,Namjoone, můžeš mi říct, proč mi voláš tak brzo ráno?" štěkl naštavně Jungkook svým chraplákem. ,,Brzo? Jeone, je poledne, čas oběda, takže vykopej tu svoji línou prdel z postele a nakvašej ven. Čekám tě tu, zajdeme si na oběd," rozkázal Joon mladšímu. Jungkook jen zavrčel a hovor ukončil. Venku bylo krásně, teplo, taky, že už byl první letní den. Kook na sebe hodil tričko s krátkým rukávem a ryfle. Trochu si sčesal vlasy, popadl důležité věci a vyběhl ve z bytu, kde ještě pět minut čekal na výtah.
,,No dobré ráno," přivítal ho Namjoon. ,,Dobré?" zamručel Jungkook a trochu přivřel oči, nad tím velkým světlem. ,,Vypadáš příšerně, tady máš sluneční brýle, snad tě to trochu zakryje," nucuně se starší usmál. Mladší mu brýle vytrhl z ruky a nafuněný se rozešel. ,,Jungkooku, na druhou stranu," zvolal za černovláskem, který se mu už vzdaloval. ,,Aaa!" křikl a otočil směr. ,,Ale no tak, úsměv," drkl do Kooka boky. Mladší jen protočil očima, ale trochu se pousmál.
,,Jsme tu," usmál se hnědovlásek a ukázal na malou restauraci obrostlou květinami. ,,Namjoone, jestli tohle je ten tvůj vegetariánský restaurant, říkám ti, že se hned teď otáčím a jdu někam jinam," rozčílil se Jungkook. ,,Ty ses teda pěkně vyspal, co tě žere proboha," zasmál se starší a vešel dovnitř.
ČTEŠ
Ocean eyes |jjk x kth
Fanfiction,,Srdce mé ovládla láska, nechci už ani pětník. Jediný kdo mě potěší, je můj vtipný námořník." top: Jungkook bottom: Taehyung Postavy v příběhu nemají nic společného s opravdovými členy ze skupiny. "vypůjčila" jsem si jen jejich jména a vzhled.
