𝗠𝗜 𝗔𝗠𝗢𝗥

7.

Catalina

Potkávat Rosalind několikrát týdně pro mne bylo jako noční můra. Její hrozby o dalším čajovém dýchánku debutantek i kurzu etikety, morálky a o základech slušného chování se vyplnily a já tak ani neměla čas zavolat Jade a zeptat se jí, jestli by nechtěla přijet na pár dní. Jenže to neznamenalo, že bych se nemohla ozvat Danielovi, ale on byl rychlejší než já.

Hned ten den po stráveném odpoledne na pláži mi napsal, jestli jsem dojela domů v pořádku a od té doby jsme si psali v každou volnou chvíli. Najednou jsem si připadala jako má mamka, která si neustále dopisovala s Alejandrem, když nebyli spolu.

Ale ode dneška až do úterý jsem měla čas, takže jsem ihned zavolala své nejlepší kamarádce a ta s radostí přijala mou nabídku, aby tady na pár dní přespala. Ptala jsem se i své mamky a Alejandra, jestli bych ji mohla pozvat a udělat jí menší party a oni souhlasili, přestože kdysi by mi to mamka zatrhla. Předtím jsme ale bydleli v malém bytě, kde by se tak tak vlezlo pět lidí a kde bych po večírku musela všechno uklízet já sama. A já už nežila v té minulosti, žila jsem teď tady.

Čekala jsem, že Jade bude potřebovat trochu prostoru, aby si mohla změnit plány nebo že by přijela za mnou později, jelikož by nic nemohla zrušit, ale ona už v ten den, kdy jsem jí volala, mi řekla, že do dvou hodin se sbalí a vyrazí. Cesta sem trvala přibližně čtyři a půl hodiny a já díky toho měla spoustu času naplánovat svou první party.

Nechtěla jsem nic extravagantního nebo přehnaného, takže popravdě nebylo moc věcí, co bych musela zajistit, ale i tak jsem z toho byla nervózní, jelikož jsem nikdy nic takového neplánovala.

Jakmile jsem mamce a Alejandrovi řekla, že mé plány se uskuteční už dnes, tak s tím taky neměli problém a dokonce řekli, že se jim to hodí, jelikož jedou na nějaké gala do jiného města a přespí tam v hotelu. Jediný člověk, co o mých plánech nevěděl, byl Gabriel, ale pochybovala jsem, že by se tady dneska ukázal, když už dva dny přespával bůhvíkde. Otci řekl, že je u Samuela, ale tak nějak jsem tušila, že by jej po nakládačce, co od Gabriela dostal, jen tak nenechal u sebe přespat. I když si to možná vyříkali a jsou v pohodě, ale o tom jsem nic nevěděla, jelikož jsem se s nikým z Gabrielovy party kamarádů od toho dne u bazénu neviděla. Tedy pokud nepočítám Rosalind a tu nepočítám, jelikož jsem s ní skoro nepromluvila. Pokaždé když jsem ji viděla, tak mne probodávala pohledem a já měla pocit, že proti mně něco má, přestože to mohlo být jen proto, že jsem k debutu a všem těm načančaným věcem měla tak trochu neúctu.

„Jste si jistá, slečno?" zeptala se mne naše hospodyně Solana. „Opravdu chcete, abychom objednali tři sudy piva?"

„Ano prosím," odpověděla jsem jí. „A také nějakou vodku, rum a další alkohol, ale nemusí to být nic nóbl. Stačí něco ve slevě." Viděla jsem na ni, jak je z toho nesvá, ale nakonec přikývla a šla mé požadavky předat dále.

Rozhodla jsem se mít hlavní dění večírku na jiném konci zahrady, než byl bazén, jelikož jsem nemohla dostat z hlavy tu nehodu u bazénu, o které se zmínil Daniel. Nechala jsem tam postavit party stan a společně s personálem jsem na něj všude zavěsila malá světélka. Místo opravdového baru jsem nechala rozestavět stůl s alkoholem a na trávník jsem nechala položit deky a různé polštářky na sezení. Jeden reproduktor stál pod party stanem a druhý byl opodál blízko stromů, kolem kterých jsem zavěsila také malá světýlka.

Pozvala jsem jen Esme, Theresu, Alishu, Riu, Miguela a pochopitelně i Jade a Daniela. Nikomu z nich jsem nedovolila, aby přivzali někoho navíc, a tak jsem doufala, aby to tak i zůstalo, jelikož jsem mamce řekla, že tady bude nanejvýš deset lidí a zatím jsem se do toho počtu vlezla krásně. Jediná Ria se mne zeptala, jestli může vzít s sebou svého přítele Marka a já souhlasila.