𝗠𝗜 𝗔𝗠𝗢𝗥

12.

Gabriel

Catalina byla v nemocnici kvůli vyšetření, ale nic vážnějšího jí nebylo kromě úzkosti a prodělanému panickému záchvatu. Lékaři si jí tam pro jistotu chtěli nechat přes noc kvůli pozorování, aby zjistili, zda na tom není hůře.

Když pro nás přijela hlídla, vzali si nás k sobě na palubu a Catalina se ode mne ani na minutu nehnula. Opět jsem pocítí tu ironii, že hledala bezpečí u mne, když já ji dostal do takové situace.

Naši rodiče na nás čekali na pevnině, jelikož jsme si od jednoho záchranáře mohli zavolat. Můj otec na nic nečekal, sedl s Anitou do auta a okamžitě přijeli do přístavu.

Lékaři nám v nemocnici udělali testy na drogy a alkohol a já dostal hned v jeden večer dvě přednášky – o tom, že jsem dopustil, aby má mladší nevlastní sestra vypadla z lodi, a také o tom, že jsem ji nechal tak moc pít, když měla 1,53 promile.

Anita zůstala se svou dcerou v nemocnici, zatímco jsem se svým otcem jel mlčky domů. Na nic se mne nevyptával, protože jsem přitakal k verzi, kterou jim Catalina řekla. Tvrdila všem, že chtěla jít na party k Esme a předpokládala, že když nebude tak moc pít, tak bude v pohodě, ale poslední drink jí dal zabrat a ona při tančení přepadla do moře. Viděl jsem na její matce, že jí to moc nevěří, ale nechala to být v moment, kdy můj otec zaplatil pokutu za přestupek, kterého se Catalina dopustila, když jako nezletilá pila alkohol.

Zaparkovali jsme, vystoupili z auta a následně jsme vlezli dovnitř do domu. Měl jsem v plánu jít do svého pokoje a lehnout si, ale můj otec mne následoval po schodech nahoru a když mířil ke své pracovně, podíval se na mne.

„Pojď se mnou," řekl mi jen a já jej poslechl, jelikož jsem dneska neměl žádné právo na to, abych se s ním mohl dohadovat.

Otec se posadil za svůj stůl a já naproti němu na kožené křeslo. Měl jsem na sobě stále jen plavky a připadal jsem si dost nekomfortně oproti svému otci, který měl na sobě na míru ušitý oblek.

„Dneska jste to oba dva přehnali," řekl mi a já jen přikývl. „Ale jsem rád, že jsi tu situaci zvládl a že jsi Cat uklidnil."

Nic jsem mu na to neřekl, jelikož jsem nevěděl, jak bych se k tomu měl postavit. Byla pravda, že jsem se jí snažil pomoct, ale byla to moje chyba, jelikož kdybych jí dal všechny odpovědi hned, tak bychom se nepohádali a ona by pak nevyšilovala.

„Takový incident se už nikdy nesmí opakovat, jasné?" řekl mi přísně. „Pokud budete někde pít, tak dohlídneš, aby se Cat vrátila zpátky domů bez problémů a aby neskončila v nemocnici."

„Souhlasím," přitakal jsem a když můj otec spokojeně přikývl, vstal jsem ze židle a měl jsem v plánu odejít, ale než jsem otevřel dveře a vyšel na chodbu, otočil jsem se na něj. „Vím, že pád z lodi člověka rozhodí, ale ona byla k smrti vyděšená, tati," řekl jsem mu. „Všiml jsem si, že nechodí ani do bazénu nebo do moře... Proč se tak bojí vody?"

Můj otec se zhluboka nadechl a pak vydechl. „Nejsem v pozici, ve které bych ti mohl odpovědět," odvětil mi jen. „Tohle je pro Cat a Anitu dost osobní, měl by ses na to zeptat jedné z nich."

Opět jsem jen přikývl a odešel jsem z otcovy pracovny. Než jsem vešel do svého pokoje, podíval jsem se na dveře jejího pokoje. Catalina mi naprosto motala hlavu. Ze začátku jsem fakt nestál o to mít mladší nevlastní sestru. Byla tak tvrdohlavá a umíněná, až mne z toho bolela hlava, ale zároveň byla tak nepředvídatelná a pro mne nečitelná, že jsem nevěděl, jak se k ní mám chovat.

Občas jsem k ní byl docela milý, ale pak mi došlo, že takový přece nejsem, takže jsem se pokaždé stáhnul, začal jsem jí ignorovat a odbývat a vyhýbal jsem se jí, protože mne naprosto mátla. Cítil jsem se s ní nesvůj, a to už od prvního momentu, kdy jsem ji viděl.