𝗠𝗜 𝗔𝗠𝗢𝗥

25.

Catalina

Náš dům byl plný lidí, které jsem v životě neviděla, ale mile jsem se usmívala. Já, má mamka, Alejandro a Gabriel jsme stáli u vchodových dveří, do kterých proudili lidé ve večerních róbách a oblecích, a my se se všemi vítali. Na Alejandrovu firemní akci bylo pozvaných skoro sto osob a všichni se uráčili přijít, takže jsme tam stáli jako sochy snad hodinu.

Jakmile někdo přišel, podal si s námi všemi ruku, já a mamka jsme se představily a následně Alejandro poděkoval za příchod a ten člověk odcházel dál, dokud se neobjevil v našem vyzdobeném tanečním sálu, kde hrála živá hudba a rozlévalo se šampaňské. Neměli jsme tady žádné křišťálové lustry či zlaté ozdoby, ale přesto všechno působilo velmi elegantně a na úrovni, a to hlavně díky černobílému námětu, který vytvářel moderní nádech. Dresscode na pozvánce logicky uváděl černou a bílou a všichni to dodržovali stejně jako my – rodina Riverových.

Měla jsem na sobě dlouhé, černé, večerní šaty s výstřihem do V a s vázáním za krkem. Měla jsem rozparky na obou nohou, a přestože jsem se bála, že ty šaty odhalí až moc, tak to tak vůbec nebylo, a přitom jsem vypadala dost sexy. Vlasy jsem měla rozpuštěné a vyžehlené a Linda mi udělala krásné líčení v několika odstínech hnědé. Alejandro a Gabriel měli na sobě klasické smokingy a oba měli na krku motýlky. Má mamka měla upnuté černé šaty se spadlými širokými rameny a vlasy měla v perfektně uhlazeném drdolu.

Jakmile jsem se seznámila úplně se všemi, i když jsem si nepamatovala ani jedno jméno, tak jsme se i my začali přemísťovat do sálu. Má mamka se zahákla do Alejandrova rámě a kráčeli přede mnou a před Gabrielem, který měl ruku na mých zádech. Když mne dneska uviděl v těch šatech, viděla jsem, jak těžce polknul a skenoval mne očima. Tyhle jeho reakce mne vždy povzbudily a já se díky nim cítila ještě hezčeji.

Vstoupili jsme do sálu, po kterém byly rozestavené stoly a uprostřed místnosti byl prostor pro tanec či pohyb. V jednom rohu hrála živá hudba a připomínalo mi to tady sál na plese debutantek. Stoly byly nádherně přichystané v černobílých barvách a se svíčkami. Ze stropu visely různé konfety a balónky a když jste se na něj podívali, připadali jste si jako v pohádce. U zdi byl připravený raut s lehkým občerstvením k šampaňskému a také pyramida sklenic, do kterých se lil alkohol. Myslela jsem, že se tohle děje jen ve filmech, jelikož to vypadalo až neuvěřitelně.

Zamířili jsme přímo doprostřed tanečního parketu a po cestě jsme si všichni vzali od číšníka skleničku šampaňského. Následně se po celé místnosti rozezněl zvučný hlas Alejandra a všichni utichli. „Vítejte na firemní akci naší společnosti Empresa Rivera y asociados," začal. „Jsem moc rád, že vás mohu přivítat u sebe doma se svou skvělou rodinou, ale hlavně s mou ženou Anitou," řekl a má mamka se rozzářila. „Doufám, že si dnešní večer všichni užijete a už se nemůžu dočkat, až se pozítří pustíme do toho nového projektu," řekl a místností se ozval potlesk. „Prosím vás, abyste teď všichni pozvedli své sklenice, jelikož bych si rád připil na své kolegy, skvělou firmu a mou milující rodinu," zakončil Alejandro a my všichni jsme pozvedli sklenice a následně jsme se z nich napili. „Děkuji!" zvolal a pak se místností opět rozezněl potlesk, a i hlasy lidí. Celý sál opět ožil.

K Alejandrovi začalo přicházet dalších několik osob a já se společně s Gabrielem oddálila a posadili jsme se ke kulatému stolu, kde byly jmenovky s našimi jmény. Posadili jsme se vedle sebe a oba jsme pozorovali dění okolo. Bylo tady opravdu hodně lidí a já nechápala, jak jeden člověk může mít takovou velkou zodpovědnost.

„Tvůj otec je asi vážně skvělý podnikatel," řekla jsem Gabrielovi, když jsem se na něj podívala a tím jsem jej skoro vytrhla z myšlenek. „Všichni vypadají tak spokojeně a opravdu k němu vzhlíží."