𝗠𝗜 𝗔𝗠𝗢𝗥

22.

Catalina

Vzdychala jsem, když mne Gabriel líbal na krku a pevně svíral mé tělo, ke kterému se chtěl dostat přes mé bílé šaty. Já mu sahala pod sako, abych mu mohla vyhrnout košili a dotknout se jeho pokožky a když jsem mu zabořila nehty do zad, skoro až zavrněl. Stála jsem tam opřená o stěnu, zatímco na mne Gabrielovo tělo naléhalo a bylo nám úplně jedno, že jsme na veřejnosti. Jeden druhého jsme chtěli, a to tak moc, že naše těla málem explodovala.

„Cat?" ozvalo se v prosklených otevřených dveří, které byly jen kousíček od nás. Byli jsme tak horliví a dychtivý, že jsme naprosto vypustili okolní svět a neslyšeli jsme, že někdo vstoupil.

Okamžitě jsme se od sebe odtrhli a podívali jsme se na Jade, která se pokoušela skrývat úsměv. Měla jsem rozcuchané vlasy, rozmazanou rtěnku a vyhrnutou sukni šatů. Podívala jsem se na Gabriela a ten měl rozčepýřené vlasy ještě více než kdy jindy, sako mu padalo z ramenou a košili měl vyhrnutou. Každému by došlo, co se tady dělo, i kdyby nás přímo neviděl v akci.

„Ano?" zeptala jsem se a začala jsem si stahovat šaty dolů na původní pozici, zatímco si Gabriel zastrkoval košili do kalhot. „Děje se něco?"

„No," řekla Jade pobaveně a už se usmívala od ucha k uchu. „Mohla bys na moment?" zeptala se mne a já si s Gabrielem vyměnila pohled. „Jen na chvíli," dodala a nepřestala se usmívat.

„Jo," přikývla jsem a stále jsem se dívala na Gabriela.

„Já bych měl stejně... No, já..." začal nervózně říkat a u toho tikal pohledem ze mne na Jade a naopak. „Prostě bych se měl vrátit," řekl nakonec a já přikývla. Přišel blíže k Jade, která mu uhnula, aby mohl projít a než se úplně vytratil, zavolal přes rameno: „Zavaž jí ten korzet!"

Následně zmizel a my jsme se na sebe s Jade podívaly. Ona vypadala naprosto pobaveně a spokojeně a potlačovala smích a já se cítila stále trochu malátně a vzrušeně, ale zároveň nadšeně, i když jsem se styděla, že nás má nejlepší kamarádka nachytala.

Jade ke mně přišla a kroutila vesele hlavou. „Páni," řekla mi jen a já se začala červenat. „Otoč se," pobídla mne a já ji poslechla. Začala mi šněrovat korzet a řekla mi: „Měníš týmy sakra rychle."

„Neměním," namítla jsem, ale obě jsme moc dobře věděly, že to nebyla pravda. „Prostě se to stalo."

„Prostě jste se zničehonic líbali a svlékali?" zeptala se mne pobaveně Jade. „Neměla jsem tě za holku, co si dá rychlovku na plese."

Podívala jsem se na svou nejlepší kamarádku přes rameno a řekla jsem jí: „Taky že nejsem. Jen jsme se líbali."

„Jen jsme se líbali," zopakovala po mně a u toho použila hlas jako neviňátko. „No, jasně," uchechtla se a pak mi začala prsty upravovat vlasy. „Víš, já jsem na tvé straně, ať už si vybereš Daniela nebo Gabriela, ale oba je mít nemůžeš."

„Já vím," odpověděla jsem jí a má rozjařená nálada byla fuč. „Prostě jsem si chtěla tady jen s Gabrielem promluvit a říct mu, že na něj seru a místo toho jsme..." začala jsem, ale nedořekla jsem to, jelikož jsem se musela ošít. Když jsem si na ten polibek vzpomněla, opět se mi vracely všechny mé tužby. „A proč jsi vlastně přišla?" zeptala jsem se jí a otočila jsem se k ní čelem, jelikož dokončila svou práci s mou úpravou.

„Hledá tě Daniel," odvětila mi a já se zhluboka nadechla a vydechla.

Nebyla jsem si jistá, jak bych se teď k němu mohla vrátit, když jsem se líbala s Gabrielem. Zkomplikovala jsem to a mohla jsem si za to úplně sama. Kdybych nechala Gabriela odejít, jak chtěl, tak bych jej nepolíbila, a já bych teď opět nebyla v pozici, kdy nevím, jak bych se měla zachovat.