𝗠𝗜 𝗔𝗠𝗢𝗥

29.

Catalina

Ležela jsem ve stínu pod slunečníkem na opalovacím lehátku ve svých volánkových žlutých plavkách a na očích jsem měla černé sluneční brýle. Bylo mi neskutečné horko a stále jsem pociťovala důsledky včerejší noci, ale po tom, co jsem se nasnídala, dala jsem si kávu a prášek na bolest hlavy, tak jsem se cítila o dost lépe. Rosalind z nás všech na tom byla nejlépe, jelikož z oslavy Gabrielových narozenin odešla jako první. Kluci a Theresa na tom taky nebyli nejhůře, ale za to Esme byla od rána v pokoji, jelikož stále zvracela a byla úplně hotová.

Byli jsme na soukromé pláži, která byla součástí hotelu, a když jste zmáčkli na takové malé krabičce tlačítko, tak k vám přišla obsluha a donesla vám cokoliv, o co jste požádali. Připadala jsem si jako celebrita, ale přišlo mi to trochu přehnané a nemístné, takže kdykoliv jsem něco chtěla, tak jsem si k baru zašla sama. Ale Rosalind na to tlačítko sahala snad pořád a požadovala, aby jí obsluha natočila lehátko jiným směrem nebo aby ji donesla pití.

Ze včerejška jsem si pamatovala úplně všechno a trochu jsem se styděla, jak jsem byla bez zábran, ale na druhou stranu to znamenalo, že všichni už o mně a Gabrielovi věděli, a my se už nemuseli schovávat.

Dneska mi tady přede všemi namazal záda opalovacím krémem a když šel do moře, Theresa se ke mně ihned vrhla, aby mne mohla vyslýchat. Řekla jsem jí skoro všechno jako Esme, ale něco jsem si nechala pro sebe. Byla za nás dva stejně ráda jako Esme a pak jsme probírali ji a Matíase a zjistila jsem, že je to mezi nimi teda oficiální a naprosto vážné. Naši konverzaci o vztazích vyrušil Matías, jelikož si svou dívku chtěl ukrást jen a jen pro sebe a teď se spolu líbali ve vodě, zatímco se tam spolu Carlos a Gabriel o něčem bavili.

Podívala jsem se na ty čtyři a měla jsem chuť se jít taky koupat do moře, ale věděla jsem, že to ještě není dobrý nápad. Už jen to, že jsem to chtěla udělat, byl pokrok, ale stále jsem v sobě cítila blok, takže jsem na sebe netlačila a jen jsem se na ně dívala. Najednou se mi do zorného pole vetřel Samuel, který byl jen v plavkách a usmíval se na mne od ucha k uchu. Naposledy jsem jej viděla, jak se bavil s Rosalind, ale teď se zaměřil na mne.

„Ahoj," pozdravil mne, když ke mně přišel blíže a posadil se na volné lehátko vedle mne.

Podívala jsem se na něj a usmála jsem se. „Ahoj," opětovala jsem mu pozdrav a nebyla jsem si jistá, proč za mnou přišel. „Co je?" zeptala jsem se jej.

„Jen jsem chtěl vědět, jak ti je po včerejšku," řekl mi mile a zmáčkl tlačítko na malinkém ovladači, který jsem měla položený na stolku, který byl mezi námi. „Dáš si něco?"

„Ne," zakývala jsem hlavou a ukázala jsem na vodu s džbánem, ve kterém plavalo ovoce. „Ještě mám."

Jen přikývl a dál si mne prohlížel. Viděla jsem na něm, že mi chce něco říct, ale stále se k tomu neměl. Když už otevřel ústa, aby ta slova vyslovil, objevila se u nás obsluha a on si objednal pivo.

„Potřebuješ něco?" zeptala jsem se jej, protože jeho zájem o mém stavu jsem nebrala vážně. Obsluha se vytratila, aby splnila jeho požadavky a já se zeptala: „Nebo jsi přišel jen tak?"

„Jo," přikývl, ale ani trochu jsem mu to nezbaštila. „Vlastně ne," opravil se a já se posadila směrem k němu a sjela jsem jej pobaveným pohledem. „Chci se tě na něco zeptat."

„Tak se ptej," pobídla jsem ho, když jsem si nalévala vodu s ledem a ovocem do sklenice.

Samuel opět otevřel ústa, ale znovu přišla obsluha, aby mu dala jeho objednávku. Samuel poděkoval a muž v uniformě se vytratil, zatímco se Samuel napil vychlazeného piva. Následně sklenici položil na stolek a já se napila vody.