Zápas

62 6 1
                                    

Očekávaný zápas mezi Nebelvírem a Havraspárem nadešel, ve škole bylo cítit vzrušení.

Susan se posadila na tribunu mezi ostatní profesory a přelétla pohledem mezi studenty a hledala jednu kudrnatou dívku.

Věděla, jak to má Hermiona se školou a moc se jí to nelíbilo, byla hrozně vyčerpaná, stále byla toho názoru, že škola za zdraví nestojí.

Proto když s ní mluvila dala jí podmínku, že až ji příště uvidí a ona bude aspoň malinko vyspaná, bude ochotna ji dát povzbuzující lektvar, aby to zvládala.

Potěšeně se usmála když ji konečně zahlédla a skutečně dívka vypadala mnohem lépe, jejich pohledy se střetly a Susan kývla, i na dálku poznala, že Hermiona zrudla.

Zápas probíhal dobře, Nebelvír vyhrával a celá kolej jásala. ,,Ta strategie je mi povědomá, mají jinou než do teď." Tiše promluvila Minerva směrem k zrzce. ,,Ale já jim ji nevymýšlela." Odpověděla pobaveně. ,,Byl to Charlie." Dodala. ,,Asi by mě to nemělo překvapovat." Řekla a hned nato okřikla komentátora zápasu za neplacenou reklamu Kulového blesku.

,,Co to zase je!?" Vykřikla když spatřila tři černé stíny na obloze, mířící k jejímu bratrovi.

Ani nevěděla jak, ale najednou mozkomoři letěli k zemi a Harry zůstal ve vzduch s napřaženou rukou ve které držel hůlku a ve druhé třpitivou zlatou kuličku, které se mihotaly křidélka.

Profesoři neměli moc času přemýšlet nad hrou, rychle se snažili dostat na hřiště.

Susan byla jedna z těch co běželi za Harrym, zato Minerva šla k rádoby mozkomorům.

,,Viděl jste to? Ti mozkomoři na mě vůbec nepůsobily." Nadšeně povídal Remusovi, který ho tiše pochválil.

,,Víš Harry-" ,,Smůla brácha, to nebyl Mozkomor." Proběhl pobavený Caleb, který se snažil dostat ke svým spolužákům na které stále křičela Minerva.

,,To bylo dost dobrý." Smál se. ,,Přijde vám to vtipné pane Pottere?" Obořila se i na něj. ,,Je to naprosto nevhodné a nesportovní chování, to si s vámi vyřídí ředitel." Rozčilovala se. ,,Přijde mi to celkem vtipné, však se na ně podívejte, ani se z toho nemohou dostat a Harry žije." Pokračoval pobaveně. ,,A navíc má pocit, že zvládl patrona dřív než já." Natáhnul ruku a pomohl Dracovi na nohy, na zbytek se vykašlal, neměl jeho gorily ani Marcuse rád.

,,A Weasley ty by si měl radši mlčet, když si chceš hrát na spravedlivou hru, tak by jsi se neměl během naši hry snažit začarovat naše košťata." Vrátil mu to Caleb. ,,Je vidět, že ses inspiroval od Quirrela, ale jsi mnohem horší kouzelník, takže ti to nevyšlo." Doplnil Caleba Blaise, bylo jim jedno, že profesorka stále křičí a že jejich koleji vzala body, davem to zašumělo.

,,Promiňte paní profesorko, ale myslím, že nám klidně můžete vzít všechny body." Založil si Caleb ruce. ,,Protože stejně na konci roku, ředitel Brumbál připíše Nebelvíru tolik bodů, aby vyhráli i kdyby byli poslední, jako tomu už bylo."

,,Proč myslíte, že spoustě z nás jsou ty vaše body úplně jedno? Víme, že stejně prohrajeme. Harry si utře pusu a dostane dvacet bodů." Bylo ticho, všichni na něj hleděli.

Profesoři neměli slov a ti kolejní s ním v duchu souhlasili.

,,Pane Pottere, to je křivé obvinění." Mračila se naštvaná Minerva. ,,Jdou ty body dát do mínusu? Ať mi máte co strhnout." Mluvil jako by o nic nešlo, zahlédnul jak Susan nenápadně přikývla. ,,Dobře tak já za vámi večer příjdu, ať dostanu trest, ale za svými slovy si stojím, bude vám to vyhovovat po večeři?" Ušetřil Minervě slova o trestu.

Who are you? I'm your found woman. Kde žijí příběhy. Začni objevovat