Who are you? I'm your found woman.

Ginny

,,Ahoj zlatíčko." Usmála se zrzka na mladší zrzku, která se zmateně rozhlížela. ,,D-dobrý den." Zakoktala se nervózně, nebyla si úplně jistá kdo to je. ,,Klidně mi můžeš tykat, jsem Susan, myslím, že už jsi o mě slyšela." Jemně se usmála. ,,Pojď, dneska jsem tvůj doprovod já."

Dívka šla nervózně za ženou, která pro ní došla na ministerstvo místo jejího bratra. ,,Neboj se, domluvila jsem se Charliem, že tě vyzvednu já, přišel pozdě, tak jsem chtěla aby se vyspal." Zastavila když zpozorovala jak se zdráhá, nebylo se čemu divit, viděla ji jen dvakrát z dálky a teď s ní měla někam jít.

,,Zvládneš přemístění?" Zkusila další věc když jí mladší stále neřekla ani slovo. ,,Ano, zvládnu." Odhodlala se promluvit, Susan tedy natáhla ruku směrem k ní, nesměle se jí chytnula.

Objevily se v městečku, Susan přeci jen pro jistotu počkala, jak Ginny to přemístění zvládne, než se vydala k domu.

Ginny se Susan nepustila a šla s ní za ruku, nechtěla se ztratit, už se začala vracet její běžná povaha a skákala vedle ní. ,,Takže ty s Charliem chodíš?" Zajímala se. ,,Noo tak nějak by se to dalo říct." Potutelně se usmála a dovedla ji k domu aby ji mohla pustit. Holčička se začala zvědavě a zmateně rozhlížet. ,,Já myslela, že bydlí v bytě." Podotkla, Sue se zasmála se slovy, že už nějakou dobu ne.

,,Mamka říkala, že hned jak přijdu mám poslat dopis, že jsem v pořádku." Sedla si na židli, Susan přikývla a šla to zařídit, chápala starost Molly o své dítě.

Dítě, blesklo jí hlavou, bylo tady ticho a klid, netušila kde je Jennifer, nechala ji spinkat nahoře, ale touto dobou už obvykle byla vzhůru, doufala že zůstala nahoře s Charliem.

,,Hned přijdu." Vyhrkla a rozběhla se po schodech nahoru. Zvědavá Ginny šla za ní, viděla Susan jak nakukovala do dveří, než do jedněch vešla úplně. ,,Lásko, nevíš kde je Jenny?" Začala budit Charlieho, protože netušila kde je, začala mírně panikařit, v své postýlce nebyla. ,,Ne." Zívl a zvláštně předělal ruku.

,,Jsi lhář." Nařkla ho a odhrnula jeho peřinu a tím dostala možnost zahlédnout svou dceru jak spokojeně spí přitisknutá k jeho hrudi a on ji přidržuje.

,,Charlie, opravdu by se měla naučit spinkat ve své postýlce." ,,Nech nás, my spíme." A zase je oba dva přikryl dekou. ,,Neblbni, dej mi ji." Odhrnula mu ji, zase zakroutil hlavou, nechtěl aby mu ji vzala. ,,Ne, nech mi ji, ty ji máš pořád." Umíněně trval na svém a chytl si ji.

,,Samozřejmě když s ní jsem na mateřské a ty chodíš do práce." Připomněla mu onen důležitý fakt.

Ginny to celé nechápavě sledovala ode dveří, netušila o co jde. Její bratr si ji ještě nevšiml.

,,A vůbec říkala si, že půjdeš pro Ginny takže kšá a nech nás spát, no huš." Snažil se jí vyhodit.

,,Tvá sestra stojí ve dveřích." Charlie se už celý otočil a ve dveřích skutečně stála jeho mladší, zaražená sestřička.

,,To za mnou ani nejdeš?" Kroutil hlavou a natáhnul ruku, pochopila to a vletěla k němu. ,,Opatrně." Zasmál se, když málem spadla na dítě. ,,Asi by nebyla moc nadšená." Odhrnul deku a nechal svou sestru aby pochopila o co tady celou dobu šlo.

Šokovaně se dívala na dětskou hlavičku a rezavými vlásky, která se začala moc vrtět a následně se podívala nahoru, nejprve na tátu, potom na Ginny, kterou neznala, než pohled skončil na Susan, hned se k ní snažila dostat. 

,,Asi bych ti měl něco říct že?" Pobaveně prohodil směrem k sestře. ,,Asi?" Založila si ruce. ,,Táta má plůsvih." Posmívala se vedle něj Jenny a veselá mávala rukama, Susan vyprskla smíchy. ,,Budeš mít zákaz se k ní přiblížit, máš na ni špatný vliv, ještě chvilku a bude to tvá kopie." Řekl Susan, ale zamračil se na Jenny, která se jen dál smála.