Who are you? I'm your found woman.

Patron

,,Susan, mohla by jste se na to prosím podívat?" Vešla Minerva ke kolegyni do kabinetu a měla v rukou zabalený předmět. ,,Co to je?" Zajímala se a vydala se jí naproti.

,,Toto koště dostal váš bratr k Vánocům, obávám se toho, že mu to poslal Black." V Susan hrklo a převzala si koště.

,,Byla bych vám vděčná kdyby jste mohla zkontrolovat zda je opravdu v pořádku." ,,Jistě, podívám se na to." Ujistila starší ženu. ,,Mluvila jsem s Filiusem i se Severusem, říkali, že to také zkontrolují." Susan přikývla a fascinovaně si nejnovější koště prohlížela.

,,Byl tady o Vánocích klid?" ,,Až na to, že se ukázala Sibyla." ,,Jejda, kdo umře?" Zasmála se a začala provádět kouzla, sice si byla jistá, že to koště je pořádku, ale před Minervou musela. ,,Nevěděla kdo se zvedl dřív jestli váš bratr nebo pan Weasley."

Susan ze začátku poslouchala co se ve škole dělo a následně na oplátku, popisovala jejich Vánoce, svou kolegyni pobavila historkou o neočekávané návštěvě tchyně, která ani netušila, že něčí tchyně je.

Později se o tom s Charliem bavili a došli k závěru, že je to dobře, bude to lepší pro jeho rodiče i holky když se budou znát.

Ani jedni nemohli za to, že to Charlie a Susan neřešili, ze začátku to bylo hlavně kvůli Susan, ale pak už to bylo o Charliem, nevěděl jak by to měl své mamce říct. 

,,Je jim Jessica podobná?" Zeptala se nesmělým tónem Minerva, nechtěla to kvůli zrzce moc vytahovat, byli to její přátelé, nevěděla jak na tom s jejich smrtí je. ,,Chtěla by jste ji vidět?" Zeptala se místo toho. ,,Stejně musím domů, abych je vyzvedla ze školky, Charlie někam dneska jde, můžete jít se mnou." Ochotně nabídla.

Dost ji překvapilo, když profesorka přikývla. Susan pochopila, že i ji samotnou musí smrt Thomase i Emily mrzet.

Samozřejmě musela Minervu upozornit, že její cesta domů není legální, tak aby se neděsila.

Jediný kdo se vyděsil byla Jessica když viděla dalšího neznámého člověka, co se baví s její maminkou.

Minerva s jakousi bolestí dívku sledovala, i po těch letech v ní viděla její rodiče, stydlivá po Emily, tichá po Thomasovi, vzhledově to byl velký mix, ale dalo poznat po kom co má.

,,Přizpůsobila se." Konstatovala s úsměvem Susan a sledovala jak holky před ní skáčou do hromad sněhu.

Jennifer přiběhla zpět k nim a začala škemrat, nato ji Susan chytila za ruce a roztočila se, až byla holčička ve vzduchu a Susan uznala, že má dobrou rychlost, tak ji pustila a dítě se smíchem letělo do sněhu.

,,Paní profesorko, vrátíte mi prosím to koště?" Zase se zeptal Harry McGonagallové, když na ni narazil na chodbě. ,,Pottere, až budeme mít jistotu, že vaše koště je v pořádku vrátíme vám ho, do té doby mě s tím přestaňte otravovat." Řekla mu dost pobouřeně, už jí to nebavilo, chodil za ní už několik týdnů, stejně jako Wood, který vypadal, že jediné co ho zajímá je výhra, nikoli, bezpečnost jeho hráče. ,,Vaše koště je v tuhle chvíli buď u vaší sestry nebo profesora Kratiknota, oba dva mají dost své práce, ale dělají co mohou, tak toho nechte." S těmi slovy se otočila na patě a vydala se zase zpět stejným směrem jako přišla.

Harry tam naštvaně zůstal stát a prskal nadávky na Hermionu, že o tom koštěti řekla profesorce a ještě, že ho má u sebe Susan.

,,Sleduji, že tě to stále nepřešlo." Ozval se posměvačný hlas jeho dvojčete, které se vedle něj objevilo. ,,Nejsi schopný pochopit, že to myslí dobře, jak Hermiona, tak Susan, s tou jsem mluvil, říkala, že podle ní je to koště v nejlepším pořádku, ale musí se počkat na Kratiknota a i na Snapea."