Who are you? I'm your found woman.

Rodina

,,Charlie." Zavolala Susan zoufale z ložnice.

Protočil oči a s povzdechem šel za ní, bylo to s ní jako na houpačce, nálady se je jí měnily rychleji než počasí v Anglii a chutě stejně tak.

Vyprskl smíchy když ji uviděl, zase vysela hlavou dolů z postele a měla neuvěřitelně zoufalý výraz. ,,Já tady budu sama."

,,Miláčku, stále můžeš jít se mnou." Zopakoval svou nabídku. Bill zařídil, aby oslava byla o týden dřív, než má jejich mamka narozeniny, takže tam teď šel, sice tam jeden z jeho bratrů, kvůli škole nebude, ale sednout si s nimi může.

,,Ne, to ne, musím jít do práce." Zoufale vrtěla hlavou a navíc neměla v plánu teď se nechat představit jako přítelkyně jejich syna, což by musela, kdyby šla s ní.

,,Vždyť tam budu dva dny." Připomněl jí a zvednul její hlavu, začala mu podezřele moc rudnout. Přeci jen bude mít nějaký mozek, tak aby se jí ten oříšek nepřekrvil.

,,No a? To snad znamená, že tady nebudu sama?" ,,Jsi paličatá a umíněná, když řeknu, že máš jít se mnou, řekneš ne, když se zeptám jestli mám zůstat tady, taky řekneš ne, už si vyber." Ohrnula ret, nevěděla co chce. ,,A nechceš se posunout? Bolí mě ruka, když ti furt musím držet tu hlavu." Odfrkla si a položila si ji na jeho klín.

Její oči měl rád, líbila se mu jejich neobvyklá zelená, ale teď ho znervózňoval ten její upřený pohled, takže se od ní musel odvrátit.

,,Jdi. Dlouho si je neviděl a posunuli to hlavně kvůli tobě." Najednou zase otočila na klasickou Susan s relativně normálním myšlením.

,,Když teď tak vyvádíš kvůli tomuto, co budeš dělat za čtrnáct dní, když tady budeš tři týdny sama?" Zarazila se, na to zapomněla, měl jet pryč kvůli tomu hnízdu ledových draků. ,,To ještě nevím, ale asi si to se mnou užiješ." ,,No to se fakt těším." Protočil oči, ale smál se tomu.

,,Zvedni se." Přikázal jí a jemně ji shodil ze sebe, aby mohl vstát. Zakňučela a začala si stěžovat jak je na ni hnusný, nemá ji rád a že to bolelo, jen nad tím kroutil hlavou nemělo cenu jí k tomu cokoliv říkat.

,,Chytej a na levou." Řekl a něco hodil jejím směrem. Sice chytání nebylo její silná stránka, ale po Jamesovi něco měla, takže to obratně chytila.

Prohlížela si to než se na něj s velkým úsměvem podívala. ,,Tak co, jsem na tebe pořád tak zlý?" Popíchnul ji. ,,Hmm, teď to zvážím." A nasadila si prstýnek na levou ruku a pořád si ji prohlížela. ,,Je krásný."

Přetočila se na břicho a teď se dívala na Charlieho, který stál opřený o komodu a celou dobu ji s úsměvem pozoroval, její nálady se opět projevily a ona se rozbrečela dojetím.

,,Máš štěstí, že mě to takto stačí, nejsem si jistá jak by jiná reagovala na takové zásnuby." Zakvílela. ,,To nevím, ale proto jsi to ty." Otřela slzy a zvedla se z postele, došla k němu. ,,Miluju tě." Řekla než si přivlastnila jeho rty. ,,I já tebe." A chytnul ji v pase.

,,Měl by si jít než zase začnu vyvádět." ,,To je pravda." Ještě jednou ji políbil na rty a s rozloučením odešel. 

Susan osaměla, ale pořád si prohlížela svou ruku, moc je jí ten prstýnek líbil, byl stříbrný s kamínkem napadlo jí jestli je to smaragd a nebo jen zelený kamínek, ale bylo jí to jedno, hlavní bylo, že byl její. Kamínek byl vsazen do kroužku, ale stříbrné konce se nedotýkaly, každý byl z jedné strany kamínku.

Charlie dorazil do Anglie, nepřestávalo ho udivovat, že tam Susan chodí tak často, když se musí docela dlouho čekat na kontrolu a s její mizernou trpělivostí to bylo dost zvláštní.