War of the wolves

46. Kapitola

,,Takže lidi, doufám, že všichni dáváte dobrý pozor, protože to, co si v příštích chvílích ukážeme, může být dost důležité pro váš život!" Sjednala si Lilie ticho. Následně nám představila zhruba šestnáctiletou dívku, s rovnými, havraními vlasy, jež se jmenovala Amelia. ,,Přestože umíte kouzlit," začala a kradmo přelétla pohledem všechny přítomné, ,,Ve skutečné bitvě se vám bude hodit i schopnost zacházet se zbraněmi," povídala dál a rozhodla se všechny rozdělit do několika skupin. Nakonec jsem zůstala nejistě stát v jednom hloučku, společně s Julií, Ellie, Lilií a několika dalšími lidmi. Všimla jsem si Jessici, která i se Stacey, stála opodál a zvědavě pokukovala na Ameliu. ,,Takže jestli se nemýlím, máme tu teď čtyři skupinky. Každá se bude učit s jinou zbraní, která by se k jednotlivým členům podle mého mínění hodila." Řekla a pomalu začala obcházet jednotlivé hloučky, kterým následně udělovala různé pokyny. Sem tam jsem i zahlédla, jak někomu podává zbraň a vysvětluje mu, co s ní má dělat. Nakonec se spokojeným úsměvem přišla k nám. ,,Tu máte," zamumlala a začala nám rozdávat tenké mečíky. No, vlastně to ani tak moc mečíky nebyly. ,,Co to je?" zeptala se Julie, která si zbraň pohrdavě měřila. Amelia si jen povzdechla. ,,Tomu se říká kord," vysvětlila a všem se v tu chvíli v očích zalesklo pochopení. ,,Nevím, kolik se toho za jedno dopoledne stihnete naučit, ale myslím, že alespoň pár hodin by vám mohlo pomoci. I když celé šermířské umění je otázkou roků, nikoliv hodin," povzdechla si. ,,Nuže, začněme." Pronesla s širokým úsměvem a poněkud zkráceně nám vysvětlila základní postoj. Zbytek odpoledne jsme pak strávili marným snažením se naučit se alespoň nějaké základní věci.

,,Já radši zůstanu u těch kouzel," zaskuhrala Julie, když se bolestivě svalila na lavičku vedle mě. ,,Asi tak," odpověděla jsem. ,,Holky, já zítra ani nevstanu," zamumlala vedle nás Ellie. Měly jsme v plánu ještě chvíli takhle bědovat, ale to už se k nám přiřítily Jessica se Stacey. ,,Věřily byste mi, že jsem se hned několikrát trefila do černého?" zeptala se s širokým úsměvem Stacey, která se nejspíše učila střílet z luku. ,,A věřily byste mě, že jsem ani jednou neudělala správně výpad?" přidala se k ní Julie a všechny jsme zasmály. Zanedlouho se k nám přiřítili i Jonathan, Randy a Peter, kteří vypadali ještě unaveněji než my. ,,Pozdravte rytíře řádu mravenečníků," zahlaholil Jonathan a my ostatní propukli v hlasitý smích, když jsme si vzpomněli na onu soutěž typu- kdo toho nejvíc uloví.

Po brzké večeři jsme se ještě vrátili ven a až do setmění jsme trénovali jízdu na koni, která nám všem šla podstatně lépe, než zbraně. Nakonec ale někdo v hostinci srazil všechny stoly k sobě a celá smečka ještě s několika fénixy se u něj usadila. Co však pro mě zůstávalo záhadou, byl velký počet prázdných míst. Ale i ty se měly během několika málo minut zaplnit. Do hostince totiž po chvíli vstoupil obrovský zástup lidí s dlouhými vlasy a oblečením přírodních barev. ,,Nymfy," vydechla jsem šťastně, když jsem poznala vznešenou panovnici a hned vedle ní naší kamarádku Leah. ,,Holky!" vykřikla nadšeně, když zaregistrovala Jane, Lilii a mě, jak sedíme v jednom koutě místnosti. Nedbala příkazu své matky, aby se posadila vedle ní a s širokým úsměvem už si to šinula napříč celou místností, přímo k nám. Vesele se posadila na prázdnou židli a začala se se všemi tiše vítat. ,,Já jsem tak ráda, že jsme zase pohromadě," zatleskala nakonec Jane a překvapily ji zaražené pohledy ostatních. ,,Lepší, kdybychom se viděly za jiných okolností," objasnila jsem jí onu náhlou změnu nálad šeptem a Jane jen zachmuřeně přikývla. Po chvíli vrzání židlí a veselého brebentění si konečně každý našel volné místo a ustal všeobecný šum. ,,Vážení!" začal Orian a postavil se, aby na něj všichni dobře viděli, ,,Moc vám děkuji, že jste sem dorazili. Upřímně jsem nečekal, že se sejdeme v tak hojném počtu. Každopádně ačkoliv se mi to protiví, budu muset mluvit o pravém důvodu této schůze," zamračil se a jeho jindy veselou tvář vystřídaly obavy. ,,Jak jistě víte, před pár dny jsme se z tajných zdrojů dozvěděli, že gongové shromažďují svá vojska ve velkou armádu, s cílem zaútočit na nás." V místnosti to zašumělo. ,,Proto bych s vámi chtěl probrat jeden návrh, než začneme plánovat naši strategii." Když ostatní přikývli, Orian se rozhodl pokračovat; ,,Jistá osoba," začal a věnoval milý úsměv Abrahamovi, ,,Přišla s tím, že by se několik lidí mohlo vypravit na špionáž, a protože si myslím, že to je dobrý nápad, chtěl jsem se vás všech zeptat, kdo z vás by šel dobrovolně." Nevšímala jsem si Jonathanova nesouhlasného pohledu a má ruka vystřelila vzhůru hned mezi prvními. Spokojeně jsem se usmála a rozhlédla se kolem. Když jsem ale zjistila, že se hlásí dobrá polovina všech přítomných, můj úsměv jaksi povadl. A úplně zmizel v tu chvíli, kdy Orian zvolil několik dospělých lidí. Mě, Jonathana, Julie, Randyho, Ellie, Stacey, Petera, Six clubu, Jane a ani Leah si snad vůbec nevšiml. Sklesle jsem ruku svěsila a pohlédla do Jonathanovy vítězoslavné tváře. Ušklíbla jsem se na něj, ale po chvíli jsem si opřela hlavu o jeho hruď. Ještě chvíli jsme všichni poslouchali to, o čem mluvil Orian, teta a královna nymf, než nás vyhodili ze sálu se slovy; ,,Tohle je jen pro dospělé a vůdce vojsk." ,,To je nuda," zaskuhrala Julie a všichni jsme se, jako na povel vzdálili od hostince a po několika minutách došli ke klidnému lesu, kde jsme se unaveně posadili a rozhodli se, že si budeme chvíli jen tak povídat. ,,Stejně si myslím, že mohl Orian vybrat i někoho z nás," začala po chvíli nespokojeně Stacey. S Julií jsme souhlasně přikývly a Jane jen zavrtěla hlavou; ,,Mám pocit, že to udělal schválně. Nechtěl nás vystavovat dalšímu nebezpečí." ,,Ale kdo ví, co bude za pár dní? Stejně nakonec můžeme zemřít!" vmísila se do toho Jessica, která byla ze všech nejvíc bezbranná. ,,To je fakt," hlesla jsem potichu. Po nějaké době nám začala být zima a už jsme se stavěli, že se vrátíme zpět do tepla a bezpečí, jež nám poskytoval hostinec, když Jane najednou prudce zastavila a ztuhla. Netrvalo to ani pár sekund a už se řítila k zemi. ,,Rychle!" vykřikla jsem a okamžitě se k ní vrhla, abych ji mohla zachytit. Randy, který šel vedle ní, mi pomohl a společně jsme alespoň zbrzdili její pád. Ostatní se ihned shlukli kolem nás. ,,Jsi v pořádku?" zeptala se Lilie a Jane jen kývla. Moc dobře ale nevypadala. Měla popelavě bílou pleť a vypadala, že každou chvílí omdlí. ,,Co jsi viděla?" zeptala se Sara neklidně. Jane jen zavrtěla hlavou; ,,Neřešte to." ,,Jane, co jsi sakra viděla?" přidala se Leah. Dívka se zhluboka nadechla a neochotně zpustila: ,,Viděla jsem tu bitvu. Prohráli jsme a lidi, které Orian poslal špehovat, se nevrátili," vychrlila těch několik slov a úzkostně se na nás podívala, jako by doufala, že jí někdo řekne, že je to v pořádku. Problém ale byl v tom, že k větě bude to dobrý, jsme momentálně měli daleko. ,,Co budeme dělat?" zeptala se Julie. ,,Asi bychom měli zajít za-" začala zodpovědně Bella, ale Jane jí v tu ránu skočila do řeči. ,,Ne!" zamítla její návrh rázně, ,,Nikdo se to nesmí dozvědět. Nebo bude ještě hůř," hlesla. ,,Ale co teda uděláme? Nemůžeme tu jen tak sedět, když víme, že se všechno pokazí," zamyslel se Peter a všem nám okamžitě došlo, že nám zbývá jediné. ,,Emily. Opovaž se na to jen pomyslet," zamumlal ke mně Jonathnan. Pozdě. ,,Kdo jde se mnou?" zeptala jsem se a ostatní okamžitě souhlasili. ,,Nemůžeme jít všichni," zamumlala Leah to, co bylo všem jasné, ,,Někdo by tu měl zůstat s Jane." ,,Ale já půjdu taky." ,,To myslíš vážně? Vždyť by ses ještě nechala zabít." Jane rezignovaně přikývla a po chvilce horečnatého debatování se společně s Jessicou, Ellie, obzvláště neochotnou Julií a holčičími členkami Six clubu vypravila zpět k hospůdce.