➤ Grindelwaldův havran [FF HP]

𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀 𝐗𝐈𝐈 • Byla jedna zimní noc

19. červenec 1943
Sídlo rodu Peregrinů

"Skvělá práce, Coraline!"

Raven se nenápadně ušklíbla do své porce jehněčího, aby matka její výraz nezpozorovala.

Čtvrtý ročník ukončila jako premiantka s pochvalou profesora Kratiknota, ale v porovnání s výsledky NKÚ své starší sestry její úspěch bledl, i když byl mnohonásobně větší.

Coraline se pyšně usmála a zapýřila se.

"Je úžasné, že je tak krásná a zároveň chytrá!" zapištěla Hollan Malfoyová a prohrábla jí tlustými prsty zlaté lokny; byla tak dojatá, až skoro slzela. "Jsem tak pyšná, že budeš mou snachou! Budete mít s Abraxasem úžasné děti."

"Raven!" vyštěkla madam Peregrinová, aby přerušila její nenápadný záchvat kašle, když se zadávila větší porcí fazolek.

"Omlouvám se," vyrazila ze sebe posměšně a odhrnula si vlasy z očí.

Na dnešní rodinný oběd se oblékla podle gusta své matky do empírových šatů krémové barvy a vlasy si stáhla do nadýchaného drdolu, ale nijak to nedokázala ocenit, měla oči jen pro výsledky své starší dcery. "Není mi dobře, smím odejít?"

Matka ji propustila mávnutím ruky a ona se bez dalšího slova zvedla od stolu; byla už skoro u dveří malé jídelny, když ji zastavila Hollan Malfoyová: "To ani nepogratuluješ své sestře za vynikající NKÚ?"

Raven se otočila a střetla se s modrým pohledem Coraline.

Několik vteřin se na sebe dívaly, což bylo nejvíce pozornosti za poslední rok, který si navzájem věnovaly; poté Raven pevně stiskla rty a zkroutila je do chladného úsměvu, ale její azurové oči planuly zlobou.

"Samozřejmě," pronesla lehce. "Gratuluji ti, sestřičko."

18. srpen 1943
Sídlo rodu Peregrinů

Do svých patnáctých narozenin se probudila malátně a pomalu.

Celou minulou noc se věnovala četbě několika velkých bichlí, které jí Christian uložil ke studiu přes prázdniny s tím, že má přes léto plány na cestování po Velké Británii se svým spolužákem Tomem Raddlem a nebude na ni mít čas.

Usnula s hlavou položenou uprostřed kapitoly o Uřknutí od jejího předka Vincenta Morgana, který byl znám tím, že svá kouzla zkoušel na mudlech, kteří zabloudili příliš blízko k jeho domu.

Vzbudilo ji až klepání Edgara na okno, když se nad ránem vracel z nočních toulek; pustila ho dovnitř a vklouzla do studené postele, ale Edgar přistál na jejím rameni a jemně ji kloval do ucha, aby ji probudil.

Raven se zaúpěním vstala a odvázala mu balíček z nohy, což ocenil dalším klovnutím, tentokrát do hřebetu ruky, až jí roztrhl kůži na kloubech; sykla bolestí a mávla po něm, ale to už seděl na vrcholu dubové skříně a mával křídly.

"Měl bys na mě být milejší," zahučela potichu a rozbalila balíček.

Její strýc Andrew se tohle léto vydal na výzkumné cesty někam do souostroví v okolí Haiti, aby studoval lidové umění voo doo.

Raven na něj naléhala, aby ji vzal sebou, ale matka to striktně odmítla s chabou výmluvou, že se musí účastnit večírků a plesů v letní sezóně.

Musela se tak spokojit s tím, že třídila jeho poznámky a poznatky do rozsáhlé studie, což by on sám nikdy neudělal; s jeho svolením se pustila i do jeho dalších, starších výzkumů, ze kterých jí příjemně mrazilo v zádech touhou si je také vyzkoušet, nebo se na nich přímo podílet.