➤ Grindelwaldův havran [FF HP]

𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀 𝐗𝐋𝐈 • Havraspárský trénink

Raven se nikdy nepřiměla cítit k Bellatrix něco jiného než odpor: nebylo těžké ji nenávidět, zvlášť, když se šíleně smála nad třesoucím se a vzlykajícím tělem asi čtyřicetileté mudlovské ženy v jednoduché noční košili.

Její manžel vedle ní ležel v bezvědomí, ale ona odolávala.

Bellatrix dobře věděla, jak natahovat utrpení tak dlouho, až vymačká svou oběť jako shnilý citrón: bylo skoro umění mučit člověka tak, aby neupadl do bezvědomí, nebo nezemřel vyčerpáním.

Raven se donutila odvrátit pohled od ženina bolestí zkřiveného obličeje a letmo se rozhlédla po pokoji, který odhadovala na obývací: neměla moc příležitostí se podívat do obyčejného mudlovského obydlí, ale se zklamáním zjistila, že se v základu moc neliší od klasických kouzelnických domů.

Přemítala, jakou výmluvu by musela použít, aby se protáhla kolem šílené Bellatrix po schodech do druhého patra a utéct před ženským křikem, když ve stínu pootevřené skříně zahlédla nezaměnitelný lesk lidských očí: v té skříni se schovávalo dítě.

Něco v Raven se sevřelo tak pevně, až se trochu zapotácela, ale Regulus ji včas podepřel a přitáhl si ji k sobě; rychle odvrátila pohled na druhou stranu a vymanila se z jeho objetí, aby ke skříni nepřitáhla pozornost.

"Raven! Nechceš se přidat?" zavolala na ni Bellatrix s šíleným úsměvem a konečně na okamžik sklonila hůlku; žena utichla a roztřeseně se začala plazit ke svému manželovi, který se právě probíral z bezvědomí.

Sama pro sebe přikývla a zvedla hůlku; oba postarší manželé k ní zvedli oči a sevřeli své ruce o něco pevněji; žena odvrátila pohled na muže a usmála se na něj s takovou láskou, až se v Raven zvedla prudká vlna odporu.

"Dokonči to," zašeptala ohromeně Bellatrix a olízla svou dlouhou hůlku: vzrušení z ní doslova sálalo jako z rozžhavených kamen. "Pohraj si s nimi."

Poslední, co žena viděla, byl zelený paprsek světla; Bellatrix zlostně zasyčela. "Řekla jsem, abys –"

"Skončila jsem to," odsekla Raven. "Jsou mrtví, tečka."

"Měli bychom vypadnout. Máme společnost," řekl Regulus jednoduše a poodhrnul slabé záclony u oken vedoucích na ulici: zcela zřetelně se tam rýsovaly přemisťující se postavy.

Bellatrix se mu podívala přes rameno, aniž by se od něj snažila držet dál – naopak se k jeho zády přitiskla ňadry tak, aby to Raven nemohla přehlédnout. "Ty jsi tak šikovný malý bratránek," zašveholila mu do ucha a konečně se od něj odtáhla.

Letmo se podívala na Raven, která ji chladně pozorovala a ušklíbla se. "Neslyšelas, princezno? Mizíme."

Aniž by na ně čekala, rozeběhla se zadním východem na zahradu, aniž by se cestou zastavila u dvou ztuhlých mrtvol; Raven protočila oči v sloup a vyběhla za ní s maskou nasazenou na obličeji s posledním pohledem na dítě ve skříni.

***

"Myslím, že byste sem neměli chodit," ozval se ponuře Pastorek a založil si ruce na prsou; aniž by se ohlédl, povzdechl si: "Moody má pravdu; skutečně byste se měli naučit respektovat to, co vám ostatní řeknou."

Sirius a James se postavili k jeho boku a podívali se na dvě mrtvá těla, bezvládně ležící na podlaze v obývacím pokoji; pozorně sledovali Kingsleyho Pastorka, jak se k nim sklání a opatrně je prohledává. "Mučili je, ale zemřeli smrtící kletbou," řekl rozvážně po pár minutách.