➤ Grindelwaldův havran [FF HP]

𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀 𝐗𝐗𝐗𝐈𝐈 • Na vánočním večírku

Sirius vydechl vzduch, který mimoděk zadržel v plicích, když se ve dveřích Křiklanova kabinetu zjevila nádherná dívka s odhalenými rameny a bohatými černými šaty jednoduchého střihu.

Stříbrné vlasy měla vyčesané do drdolu na temeni hlavy, ale to hlavní, co přitahovalo jeho pozornost, byla černá škraboška, která jí zakrývala tvář.

Nepochyboval o tom, kdo to je, stejně jako většina lidí tady, ale to, že byla jediná takto zamaskovaná, ji dodávalo tajemnost a probouzelo to v něm vzrušení; byl skoro na vrcholu totálního upadnutí do její omamné aury, když se k němu natočil James, který jemně svíral Lily za pas. "To je Regulus?"

Sirius se zamračil a donutil se od Raven odtrhnout pohled na tak dlouhou dobu, aby si všiml, že má James pravdu – vedle té vznešené bytosti, která mu připomněla pohádky o temných vílách, které mu vyprávěl jeho strýček Alphard opravdu stál jeho mladší bratr.

Vzrušení mu náhle zhořklo v ústech a pevně ho propaloval pohledem: už už se chystal vyrazit kupředu a vytrhnout mu Raven ze spárů, když se k němu přitiskla jeho dnešní partnerka, která vycítila nebezpečí a byla ochotná si jeho těžce vydobytou pozornost udržet i za cenu toho, že se bude muset ponížit: "Zatančíme si, Siriusku?"

Koutkem oka postřehl, jak se James lehce ušklíbl a mrkl na něj, jako by chtěl říct: No co jsme ti říkali, Tichošlápku?

V duchu zaskřípal zuby a vyčítal si, že Remuse neposlechl, když ho upozorňoval, že by měl jít sám, nebo s někým, s kým chce opravdu dnešní večer, potažmo noc, strávit.

Dafné se svou vysokou postavou a plným hrudníkem se zdála v tu chvíli, kdy se k němu přitočila a on na konci chodby zahlédl svého bratra se smějící se Raven, nanejvýš vhodná, ale nenapadlo ho, že by toho litoval tak brzo.

Opravdu jsem měl jít sám, prolétlo mu hlavou, když ho držela za paži i potom, co se mu Regulus s Raven ztratili v davu.

Raven se naklonila nad mísou s punčem, kde na hladině plavalo několik plátků pomeranče a lehce se usmála.

Přitočila se k Regulusovi a jemně se k němu natiskla. "Když jsem byla ve třetím ročníku, konal se ve Velké síni vánoční ples. Emily nalila do punče vylepšený unavující odvar a další den zůstali všichni v posteli, kromě Brumbála, ten se tím jen bavil."

Regulus se usmál a přejel jí rukou po boku; nevěděl co způsobilo tu změnu, že se z podrážděné a chladné Raven stala veselá dívka se zářícíma očima, ale její dobrá nálada ho bavila. "Moc ti to sluší," zašeptal jí do ucha.

Pousmála se, když mu nabídla ruku. "Chceš se pochlubit?"

Hudba byla klidná a tlumená, takže se v ní pohybovali jen pomalu a houpavě, ale přesto na sobě Raven cítila pohledy všech okolo a probudilo to v ní nespoutanou radost při vzpomínkách na všechny ty večírky, které ve svém minulém životě zažila.

Euforii jí jen prohloubil pohled na Siriuse, jak se nakláněl pod stříbrnou placatkou s alkoholem za ponurého pohledu jeho dnešní partnerky.

Její radostný stav trval přesně do chvíle, než profesor Křiklan zacinkal na vysokou sklenku a kouzlem zvýšeným hlasem lehce zakašlal, aby si sjednal pozornost pro zahájení večírku; Raven za jeho širokými zády zahlédla tvář Christiana Greengrasse, svého švagra a tehdejšího milence.

Zlostně se zamračila a odvrátila se, ale osud se jí znovu vysmál v podobě přiopilého Křiklana, který na ně přes celou místnost zavolal: "Slečno Peregrinová! Pane Blacku!"