RED // 1D FanFic CZ

3) Anonymní zprávy

Ráno jsem se vzbudila ve své posteli a nepamatovala jsem si, jak jsem se sem dostala. To byl asi včera večer, potom co jsem se rozhodla opít se na baru s Harrym Stylesem. Z toho si také pamatuju jen začátek a dál vůbec netuším.

A navíc mám pěknou kocovinu..

No Bože, to bude pěkná neděle strávená v posteli s vodou a prášky proti bolesti hlavy. Nesnáším to, ale stejně vždycky udělám tu samou chybu a opiju se... Tentokrát to ale muselo být, po zážitku s Liamem. Ten kluk se zbláznil ne? Myslel si, že s ním asi zůstanu a budeme se mazlit, nebo něco podobného, no fuj. 

První co jsem udělala bylo, že jsem našla telefon a vytočila Mikovo číslo. Chvíli to vyzvánělo a já přemýšlela, kde on mohl skončit. Zajímalo by mě, jestli se neprobudí na zahradě holek Kappa. Ale nejspíš bych se ani nedivila.

"Haloo?" ozval se do telefonu Mikův nadšený hlas.

"Pane Bože, proč si tak živý? Nemáš náhodou mít kocovinu a válet se v posteli?" zeptala jsem se převapeně.

"Nee.. nakonec jsem včera odešel. Bylo mi nějak divně, protože mi kluci dali nějakej prášek a tak jsem se sebral a odjel domů, dokud to šlo," řekl mi a já se zarazila.

"Řídil si pod vlivem drog, Miku?? Víš co si o tom sakra myslím a uděláš to!! Jak jsi to mohl vůbec pokoušet?" zvýšila jsem hlas a pokračovala bych v křiku, ale bolela mě z toho moc hlava.

"Pane Bože, Clarisso Marry Reedová, jsem v pohodě doma. Tak se prosím uklidni," řekl Mike a já se zatvářila otráveně. Jak tohle vůbec může říct?

"Miku. Chápeš snad, že tohle je pro mě celkem citlivý téma a celá ta věc.. Byla to kravina řídit, když si měl nějaký prášky.. Už to nedělej, dobře?!" řekla jsem a čekala, až mi odpoví.

"Dobře, příště už to neudělám," řekl mi a já se spokojeně usmála.

"Nechtěl bys přijít? Není mi dobře, moji hlídači odjeli a já nemám, kdo by mě obsloužil," řekla jsem s úsměvemu na tváři. Vždycky , když jsem mluvila s Mikem měla jsem sklon být jiná. Měli jsme svůj vlastní svět.

"Budu tam za chvíli. Jen nastartuju moje porsche a budu tam," řekl a já se zasmála při tom, když se mi vybavilo jeho 'porsche'.

"Dobře, díky," řekla jsem a pak jsem zavěsila.

Rozhodla jsem se, že si dám ještě rychlou sprchu, abych tady Mikovi tolik nesmrděla. A třeba mi to trochu pomůže se vzpamatovat. Vstala jsem z postele a šla do koupelny, kde jsem se svlékla, špinavé obliečení ze včerejška jsem hodila do prádelního koše a čisté si položila na poličku a pak jsem si vlezla do sprchového kouta.

Pustila jsem si na sebe vlažnou vodu, která mě trochu probrala a byla jsem opravdu ráda, když jsem cítila, že mě trochu přestala bolet hlava a přestala jsem se cítit tak unavená. Umyla jsem si vlasy a tělo a pak jsem vodu vypla. Osušila jsem se do ručníku a oblékla jsem si na sebe šortky a tílko na doma. Vlasy jsem si zabalila do turbanu a pak jsem vyšla z koupelny. Málem jsem dostala infakt, když na mě vybafl Mike, který už se nejspíš dostal do mého pokoje.

..Pane jo, sprchovala jsem se déle, než jsem si myslela.

 "Čauky, Clary. Nevypadáš moc dobře..  zase si to přehnala?" provokoval mě Mike a já si sedla na postel.

"Nech mě žít, jo? Nebo ti můžu dát přednášku o bezpečné jízdě v autě pokud chceš," řekla jsem a on vyděšeně zavrtěl hlavou a pak se posadil na sedací pytel naproti mé posteli.

"Zapomněl jsem na naší sázku. Takže teď už mi můžeš říct, kdo byl včera ten šťastlivec," řekl Mike a zasmál se. Byli jsme si opravdu blízcí a bavili jsme se úplně o všem. Bývali jsme chvíli kamarádi s výhodami, ale rozhodli jsme se to kvůli pomluvám přerušit, protože všichni říkali, že se do sebe zamilujeme, bla, bla, bla. To teda určitě ne, protože já a Mike jsme byli sice nejlepší kamarádi, ale oba jsme se znali moc dobře na to, abysme jeden druhého dokázali mít rádi víc než to. A navíc já vztah nehledám, protože nevěřím na pravou lásku. A věřte mi, mám k tomu své důvody.