"Tak a kam mě plánuješ vzít?" zeptala jsem se Harryho a on se pousmál.
"Měla jsi někdy sushi?" zeptal se a já zavrtěla hlavou. Nikdy mě nelákalo jíst syrovou rybu a rýži zabalené v rolce. "Tak to ho dnes ochutnáš," řekl mi a já se rozpačitě usmála, ale neodvážila se mu říct, že bych mnohem radši jela třeba do Mekáče nebo KFC.
"Fajn," řekla jsem stejně rozpačitě, jako jsem se usmívala a on se pak rozjel.
~~~
Za chvíli jsme byli v restauraci. Byla to typická Čínská restaurace. Obsluha se skládala převážně z mladých číňanek, které byly až příliš moc zmalované. Měly na sobě kimona a vlasy vyčesané do vysokých drdolů. Líbilo se i to tu, ale zdi pomalované čísnkými malbami s barevnými motivy mě přiváděly do rozpaků, stejně jako to, že jsme s Harrym seděli pouze na zemi na měkkém polštáři a před námi byl malý stolek pokrytý různými předkrmi, které Harry objednal. Nejvíc mě ale znervozňovalo to, že jsem vůbec netušila, jak se tohle jí. Přede mnou ležely pouze dvě čínské dřevěné hůlky a talířek. Zatímco Harry si zručně nabíral hůlkami na talíř kusy jídla, já jen seděla a rozpačitě se na něj koukala. Prostě miluju čínské restaurace.
"Harry?" zamumlala jsem nervozně a podívala se na Harryho, který si klidně nandaval jídlo na talířek a ani si mě nevšiml. "Harry?" řekla jsem o něco hlasitěji do téměř úplného ticha, které v restauraci vládlo. Pár lidí se na mě otočilo s přísným výrazem na tváři a já se na ně omluvně podívala. Tentokrát si mě všiml už i Harry, díky Bohu. Když mě uviděl, nejspíš pochopil a začal se pobaveně usmívat.
"Naučím tě, jak s tím zacházet," řekl mi tiše, aby nevyrušil ostatní hosty nevím, jestli to tak bylo ve všech čínských restauracích, ale v téhle nikdo nemluvil a jen tu hrála tiše tématická hudba. Zvláštní.
" S tím, nebo s těmi hůlkami?" zeptala jsem se pobaveně a snažila se se trochu uvolnit. Proč jsem sakra byla tak nervozní? - kladla jsem sama sobě tuhle otázku sama dokola. Moc dobře jsem ale věděla proč, ale nechtěla jsem si to připustit.
Bylo to už celkem dlouho, co jsem si vyšla a někým jiným než s Mikem na něco víc než jen obyčejnou schůzku. Vím, že ani jeden z nás dvou neřekl, že je to rande, ale potom co se stalo u Harryho na koleji mi tohle tak trochu jako rande přišlo. A já už tak dlouho nebyla na rande, že jsem úplně zapomněla, jak se chovat.
"Samozřejmě že s těmi hůlkami, Clary." řekl Harry a protočil oči. Hej, tohle bylo moje oblíbené gesto. "Nevím jestli by se to druhé hodilo zrovna do čínské restaurace," řekl mi a já se trochu hlasitěji zasmála, což zase vyvolalo pár negativních pohledů od ostatních zákazníků restaurace.
"Dobře," řekla jsem a uklidnila se. Harry vzal do ruky mé hůlky a pak mi je nastavil do té mé tak, jak to bylo správně. Snažila jsem se spolupracovat, ale chvíli trvalo, než jsem věděla, jak se vlastně správně drží a jak se s nimi pohybuje.
"Tak a teď zkus něco chytit," řekl mi Harry a já se na něj podívala a znovu myslela na dvojsmysl, který by tohle mohl znamenat.
"Co například mám chytit?" zeptala jsem se a Harry se snažil potlačit smích, aby nevyrušil ostatní zákazníky.
"Třeba tamtu.. rolku," řekl Harry a ukázal na jeden z předkrmů, který tu před námi ležel a já se okamžitě začala smát. Proč jsem se chovala jako malá holka, která ve všem hledá ten perverzní dvojsmysl?
"Rolku..," řekla jsem mezi hlasitým smíchem a to přinutilo Harryho se taky smát. Za chvíli se na nás dívala celá restaurace a čím víc lidí nás pozorovalo, tím víc jsme se smáli. Nebyl žádný důvod, proč se tak smějem, ale já nemohla přestat. Pokaždé, když jsem se podívala na Harryho nebo na lidi kolem, kteří na nás házeli vražedné pohledy se mi chtělo smát ještě víc.
![](https://img.wattpad.com/cover/11026913-288-k329864.jpg)
ČTEŠ
RED // 1D FanFic CZ
FanfictionRED - ONE DIRECTION FAN FICTION. All Rights reserved - Give Me Oreo Clary. Mladá, sebevědomá holka, která je zásadně proti vztahům a lásce. Užívá si života jako správný teenager a snaží se se zapomenout na všechny své problémy a tajemství. Existuje...