RED // 1D FanFic CZ

9) Nevím, kdy přestat

Kurzíva = flashback

~~

"Tak a teď můžeme na kafe?" zeptala jsem se nadšeně, když jsem se na něj podívala. Přikývl a věnoval mi úsměv.

"Tohle je mnohem lepší, než být ve škole," řekl mi a pak jsme šli společně zpátky do Starbucksu na dopolední kávu.

"Co si dáš?" zeptala jsem se Nialla, když jsme stáli před objednávacím pultem a dívali se na nabídku všech nápojů.

"Asi Latte," řekl mi Niall a já přikývla, zrovna když jsem se chystala objednat mi Niall skočil do řeči a začal objednávat.

"Ale.." bylo všechno na co jsem se zmohla. Slíbila jsem mu, že ho pozvu na kafe a on to prostě jen tak zrušil. Nechala jsem ho být a rozhodla se, že ho o vysvětlení požádám potom. Chtěla jsem mu vynahradit jeho zničenou košili, ale jemu byla očividně nějaká košile úplně jedno a kafe mi zaplatil. Vzal dva hrníčky s lattem a pak to odnesl k jednomu ze stolů a já ho následovala.

"Slíbila jsem, že zaplatím." poznamenala jsem, když jsme si sedli. Moc se mi nelíbil nápad, že mě Niall zve na kafe. Nerada jsem byla někomu něco dlužná.

"Já vím, ale.. Vadí mi, když platí holka," řekl mi a já se pousmála. Byl tak slušný a já úplný opak. Jeho chování mi ale přišlo milé.

"Dobře, " řekla jsem a upila trochu horkého latte, které ale chutnalo výborně. "Ty jsi tu nový?" zeptala jsem se potom na otázku, která mi chvíli vrtala hlavou. Vlastně už od prvního dne, kdy jsem ho poprvé potkala a on nevěděl kdo jsem.

"Přijel jsem z Irska. Moje máma se rozvedla s tátou a narodila se tady v Phoenixu, tak mě sem vzala.. Prý za lepším životem," řekl Niall a trochu sarkasticky se pousmál.

"Tobě se tu nelíbí? " zeptala jsem se čistě ze zvědavosti. Bylo mi líto, že se Niallovi rodiče rozvedly, ale věděla jsem, jaké to je. Moc dobře jsem to věděla a prožila jsem si toho mnohem víc.

"Trochu, ale někteří lidé.. Hodně lidí je tu falešných a vydávají se za někoho, kdo doopravdy nejsou. To v Irsku nebylo. Myslím, že si tady všichni musí dávat pozor na to, s kým se vlastně spřátelí." řekl Niall a díval se na mě zvláštním pohledem. Měla jsem pocit, že naráží na mě, ale nechápala jsem jakým způsobem. Myslel tím, že by si měl dávat pozor na mě?

"Jak to myslíš? " zeptala jsem se pro jistotu a on se na mě podíval vážným pohledem.

"Myslím tím, že i ty by sis měla dávat pozor na to, koho k sobě pouštíš." řekl mi vážně a já na něj zůstala koukat zamyšleným pohledem. Zněl jako by mě chtěl varovat, ale já neměla ani tušení, o čem mi tu povídal.

"No to je jedno. Na co studuješ, Clary?" zeptal se mě a já úplně cítila, jak se atmosféra uvolňuje. Díky Bohu.

"Práva a historie." řekla jsem. "Moji rodiče vždycky chtěli, abych byla doktorka, dokud byli naživu, musela jsem jim plnit jejich sen. Dokonce jsem i byla přijata na medicínu v New Yorku, ale já jsem vždycky chtěla studovat práva a tak, po jejich smrti jsem se rozhodla jít sem na práva. Hlavně jsem předtím bydlela v Mese, kousek odtud a teď bydlím u nejlepší kamarádky mé matky. Takže to pro mě nebyla taková změna jako New York. " vysvětlila jsem Niallovi. Otevřela jsem se mu a řekla pravdu o mých rodičích. Dlužila jsem mu to za to, co mi on řekl o jeho rodině.

"Mrzí mě to," řekl mi a já zavrtěla hlavou.

"To je dávno, je to v pohodě. " řekla jsem a pousmála jsem se na něj. "A co studuješ ty?" zeptala jsem se, abych změnila téma.