RED // 1D FanFic CZ

21) Because I'm happy

"Příjdu si tak hloupě," řekla jsem mezi vzlyky a on zavrtěl hlavou a na jeho tváři se objevil malý úsměv.

" Nejsi.. Chápu, že potom co se ti stalo se musíš cítit příšerně, ale stejně si přeju, aby se tamta věc nestala," řekl a já přikývla.

"Já taky," řekla jsem popravdě.

"Tak budeme dělat, že se to nestalo, dobře?" zeptal se Harry a já znovu přikývla.

"Díky," řekla jsem a on se usmál.

"Asi tě mám opravdu rád," prohodil Harry a pak se ke mě přiblížil, naše rty jen pár milimetrů od sebe...

...

H A R R Y

"Asi tě mám opravdu rád," řekl jsem a přiblížil se k ní. Naše rty dělilo jen pár centimetrů a já se na chvíli zastavil. Uvědomil jsem si, co mám a co se právě teď stalo. Opravdu jsem ji měl rád a už jsem nechtěl, aby nás nic rozdělilo. Claryina minulost byla strašná a já naprosto soucítil se vším, co mi tady řekla. Bylo to až děsivé, jak mi to vyprávěla a já se na ní díval a nebyl schopný říct jediné slovo. Tolik mě to zarazilo, pozoroval jsem jí, jak se snaží udržet a neplakat, ale stejně to nakonec nevydržela. Pořád jsem netušil, co jí říct, ale ona má slova nepotřebovala, cítil jsem to. Když jsem se naklonil blíže a spojil naše rty, opětovala mi polibek, který jsem ještě nikdy nezažil. Byl plný emocí a odvážil bych se říci i lásky.

"Harry." Clary se ode mě odtáhla  a na jejím obličeji se objevil malý úsměv.

"Díky za tuhle šanci," řekla a já přikývl. "Ale.. Chtěla abych, abys o tom nikomu neříkal," dodala a já ji chytl za ruku.

"Neřeknu," slíbil jsem a pak si ji znovu přitáhl k sobě a něžně ji políbil. Ještě chvíli jsme seděli na lavičce, ale Clary si k sobě tiskla ruce a já pochopil, že jí je zima. Navrhl jsem tedy, že jí odvezu domů a ona souhlasila. Bylo to mezi námi zvláštní. Nikdy bych ji nedokázal nenávidět, ani v tu chvíli, když jsem zjistil, že mě podvedla s Niallem. Ale teď, když jsem ji znal a věděl o její minulosti, všechno mi do sebe zapadalo a já najednou pochopil, proč mi první večer na párty řekla, že nevěří na vztahy a na lásku. Nebylo se čemu divit, její matka udělala něco strašného a její ex byl na pár kopanců do kulek.

"Clary?!," získal jsem si její pozornost, když jsme jeli v mém autě a já ji vezl domů.

"Co-?" zeptala se a já na sobě cítil její pohled.

"Myslíš.." nevěděl jsem, jak se jí zeptat a tentokrát jsem to byl já, kdo byl nervozní.

"Co, Harry?" zeptala se znovu zvědavě Clary, když jsem nic neříkal.

"Nechtěla bys.. Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys nechtěla být moje přítelkyně, jako oficiálně?" zeptal jsem se a chtěl jsem ze sebe dostat ta slova co nejrychleji.  Můj pohled se upíral na cestu a já byl i celkem rád, že se jí nemusím dívat do očí. Byl bych asi ještě nervoznější, kdybych musel čekat na její odpověď a přitom pozorovat její výraz.

"Moc ráda," řekla Clary o něco tišeji a já štěstím sevřel pevně volant v ruce. Bylo mi skvěle.

"Už jsi doma," řekla jsem, protože jsem akorát zabočil do její ulice. Když jsem vypl motor a auto se zastavilo naproti jejímu domu, konečně jsem se na ní podíval. Bylo tady ještě něco, co bych ji chtěl říct, teda jedna z věcí, kterou bych jí měl říct.

"Ještě se ti chci omluvit já.. Za ten začátek a za ty naschvály a -" nenechala mě to doříct. Chtěl jsem jí povědět o tom, že všechno byla na začátku jen sázka a taky, že už to myslím vážně. Nedostal jsem ale příležitost, protože její rty na mých mě zastavily uprostřed věty. Políbila mě a potom se o kousek vzdálila.