"Proč se tak usmíváš?" zeptala jsem se Harryho, když jsme společně procházeli poloprázdným nákupním centrem se zmrzlinou v ruce. Možná to bylo lepší, než sedět a koukat na film.
"Já.. Nevím," Harry se stále usmíval, podíval se na mě a já si všimla toho, jak mu zářily oči. Jestli byl tak šťastný z toho, co se odehrálo v kabince záchodu, nevím jak se jeho štěstí bude stupňovat příště.
"Fajn, jsem ráda, že jsi šťastný," řekla jsem a dala si do pusy další lžičku zmzliny. Byla dobrá.
"Nechtěla bys dnes přespat u mě?" zeptal se Harry a já se na něj překvapeně podívala.
"Jako fakt? Na koleji, nebude to vadit ostatním?"
"Nezáleží na nich, mám svůj pokoj," odpověděl a já přikývla.
"Byla bych moc ráda," řekla jsem po pravdě a on mě letmo políbil.
"Já jsem rád, že jsi souhlasila.. Nikdy jsem ještě holku k sobě do pokoje na noc nepozval," řekl mi a já se trochu začervenala. Vážně?
"Takže jsem první?" musela jsem se ujistit.
"Jo, v tomhle jo,"
"No tak aspoň v něčem."
"Nědělej se.. Ty taky nejsi zrovna začátečnice co se toho ostatního týče. Pořád musím myslet na to, kolik jich bylo přede mnou," řekl trochu znechuceně. Možná mě to mělo urazit, ale já se usmála.
"Před tebou nebyl nikdo. Co se týče vztahu, jedině Adrien a toho nemůžu počítat. Takže jsi první a já to beru jako první intimní vztah. Zapomeň a ostatní," řekla jsem mu a přivinula se k němu. Jeho volná ruka si mě přitáhla k sobě a já se cítila příjemně v jeho objetí.
"Je to těžký, ale myslím, že to nějak zvládnu,"
"Zvládnem to," přesvědčila jsem ho.
"Co chceš dělat ohledně Adriena?" Harry vytáhl nepříjemné téma, ale já věděla, že někdy na to muselo dojít. On to nenechá jen tak a já se mu nedivím. Jenže já to moc nerada řeším, vyvolává to ve mě špatný pocit.
"Já ani nevím, víš. Je to těžký už vůbec jenom na něj myslet. Nechci na něj myslet. A nenapadá mě nic, jak bych mu mohla ublížit, aniž by mi to neoplatil stokrát hůř. A ještě při tom zranil ostatní,"
"Já ho nenechám na tebe znovu sáhnout. Přísahám, že jestli se objeví na mých očích, je po něm," Harry zabručel a já znovu poznala vztek v jeho hlase.
"Nemůžeš za mě riskovat," postavila jsem se v tomhle proti němu, i když sem věděla, že mu asi můžu jen těžko oporovat.
"Můžu a budu, Clary."
"No dobře, když si nenecháš říct." řekla jsem poraženě. On mě pustil a postavil se naproti mě. Můj pohled se setkal s tím jeho naštvaným.
"Jak nenechám říct? Jsi moje holka a já nemůžu dovolit aby ti něco ještě udělal ! Vidíš se, máš zlomené žebro, psychycky ti ubližuje.. Potřebuješ někoho, kdo tě ochrání," přikývla jsem. Měl pravdu, jen já nechtěla, aby se do toho zaplétal.
"Takže mě teď jako zachráníš?" zeptala jsem se s přihlouplým úsměvem na tváři. Jeho nálada se trochu uvolnila. Vzal lžičku zabořenou do mé zmrzliny, nabral sousto a pak mi ho strčil do úst.
"Přesně tak,"
"Jako můj princ?" zeptala jsem se znovu a můj úsměv se zvětšil.
".. Jsem tvůj princ na bílém koni," potvdil a já potom vyhodila prázdný kelímek od zmrzliny. Spojila jsem naše ruce a pokračovali jsme obchoďákem.
ČTEŠ
RED // 1D FanFic CZ
FanfictionRED - ONE DIRECTION FAN FICTION. All Rights reserved - Give Me Oreo Clary. Mladá, sebevědomá holka, která je zásadně proti vztahům a lásce. Užívá si života jako správný teenager a snaží se se zapomenout na všechny své problémy a tajemství. Existuje...