RED // 1D FanFic CZ

17) "Prosím, Harry..."

"Řekni mi, co se stalo a nezapomeň mi říct, jak ses cítila, když se to dělo, co se ti honilo hlavou a kdy jsi přesně měla pocit, že už jsi to nezvládla. Pomůžu ti, ale jenom, když mi to řekneš, Clary," řekla mi a já přikývla. Opřela jsem se a potom se uvolnila.

"Bylo to v sobotu večer..." začala jsem povídat a vracet nepříjemné vzpomínky   "..Pohádala jsem se s Jennifer a Josephem a potom odešla z domu, nechtěla jsem tam být a tak jsem  zavolala mému kamarádovi. Je to milý kluk, ale znám ho jen pár dní. Byli jsme spolu na kafi a jednou nakupovat a celou tu dobu mi přišlo, že se s ním cítím zvláštně. Něvím jak to vysvětlit, ale připadal mi hezký, milý a choval se dobře a já prostě měla pocit, že by mohl být fajn. Jenže už jsem měla Harryho, který pro mě znamená hrozně moc. Mám ho ráda, jako jsem kdysy měla jen jednoho člověka.." zasekla jsme se, když jsem pomyslela na NĚJ. I když jsem nechtěla, pořád tu byl se mnou, pořád se objevoval v mé mysli.   ".. Jela jsem ten večer k Niallovi a měli jsme dobrou večeři a on mě potom vzal nahoru na střechu. Povídali jsme si a bylo mi ho líto, když mi říkal, že tu nikoho nemá. Chápala jsem ho, protože já tu také dlouho nikoho neměla a tak jsem s ním prostě soucítila. Něco mezi námi bylo a já to cítila, taková zvláštní atmosféra. Říkala jsem si, že to zvládnu, odolávala jsem, dokonce jsem se snažila od toho odejít, ale on to poznal a když mě oslovil, nedokázala jsem to vydržet a potom jsme se.." odmlčela jsem se, když mi bylo blbé říct, co se stalo.

"Chápu.." poznamenala doktorka Harrisová a já se pousmála.

".. Když mi to potom všem začalo docházet, co jsem udělala Harrymu a co jsem udělala sobě, začala jsem si všechno procházet v hlavě. Nenávidím se za to.. S Niallem jsem si promluvila a řekla mu, co jsem cítila, jak jsem se špatně zachovala a že potřebuji Harryho a on se zdál, že to chápal, ale příjde mi, že jsem zranila všechny tři. Sebe, Nialla i Harryho a nevím co mám dělat  a jak to napravit. Bojím se, že to Harry zjistí a nechá mě, protože jsem mu ublížila. Potřebuji vaši radu," mluvila jsem roztřeseně a slyšela tu naléhavost ve svém hlase.  "Potřebuji vaší radu," zopakovala jsem a pak čekala. Chvíli bylo ticho a já začínala být čím dál tím více nervozní.

"Clary.. Vím, že by ses tomu asi ráda vyhla. Všemu tomu, co ti teď řeknu, ale mám pocit, že pro ostatní a dokonce i pro tebe to bude to nejlepší. Musíš jasně dát všem najevo, co cítíš a hlavně říkat pravdu. To znamená, že bys měla začít s Harrym a s tím, abys mu řekla všechno co se stalo. A potom s Niallem, nesmíš jemu ani sobě dávat žádné naděje, pokud ti na Harrym opravdu záleží. Vzathy jsou o říkání pravdy."

"Záleží, ale bojím se vztahu. Ještě v sobotu ráno jsem si myslela, že by to mohlo vyjít a pak jsem to takhle zkazila.." řekla jsem a podívala se na ní.

"Clary.. Pamatuješ si na to, když si sem přišla minule, nevěděla si co dělat, když si měla pocit, že ti na někom záleželo. Teď si se konečně někomu otevřela a říkáš mi, že ti na něm záleží. Neměla by ses ho vzdávat. Víš, co bych udělala já? Postavila bych se na nohy, šla za ním a řekal mu pravdu, ale také mu řekla, co pro tebe znamená."  paní Harrisová se na mě vážně dívala.  "Musíš se mu otevřít tak, aby poznal, že to myslíš vážně. Protože slova jsou důležitá, ale činy ještě důležitější," řekla a pořád se na mě dívala s naprostou vážností.

"Já se prostě bojím toho, že mě nebude chtít, potom co mu to řeknu," řekla jsem upřímně a ona pokrčila rameny.

"Předpokládám, že ti to hned neodpustí a ty se budeš muset snažit. Ale musíš bojovat a pokud to zvládnete a oba se přes to přenesete, poznáš, že to stojí za to." řekla a pak se podívala z okna, které bylo na levé straně místnosti.  "A pokud ne, nestojí ti za to," řekla mi a já se trochu pousmála.