RED // 1D FanFic CZ

43) Game On!

H A R R Y

Problouzení s Clary v mé naručí bylo mé oblíbené. Do pokoje svítilo sluníčko, i přestože byl prosinec. Zanedlouho jsme jeli na hory, myslím necelé dvy týdny a já se těšil. Tohle mě totiž čekalo každé ráno - dívat se na ní, jak pohodlně spí v mém náručí. Projel jsem rukou jejími vlasy a ona se zavrtěla v mém sevření.

"To už je ráno?" zamumala a já se zasmál.

"Můj budík ukazuje deset hodin, takže spíš dopoledne," řekl jsem s úsměvem a ona zamžourala očima.

"A je pondělí?" zeptala se, úplně zmatená.

"Přesně tak,"

"Je pěkný nejít do školy," zasmála se a já jí políbil na čelo.

"Jo to je, ale oba víme, že nám to bude chybět." řekl jsem a najednou se ozval vyzváněcí ton mého telefonu. Posadil jsem se a podíval se na displej - neznámé číslo. Zvedl jsem to a přitiskl k uchu.

"Halo?" 

"Je to pan Styles?" zeptal se mě neznámý hlas a já svraštil obočí. Vstal jsem z postele a omluvně se podíval na Clary. Přešel jsem k oknu a pozoroval sníh, který přes noc napadl. Začínala být opravdová zima.

"Ano, jsem u telefonu. Kdo volá?" zeptal jsem se stále jsem tápal.

"Fajn, jsem rád, že vás slyším. Zastupuji projekt, který jsme vytvořili pro vysokoškolské studenty práv a vy jste se přihlásil do letošního ročníku. Máme výsledky druhého kola a protože z toho postupuje jen deset lidí, voláme osobně," řekl ten chlap do telefonu a já pocítil příjemný pocit.

"Takže jsem postoupil?" zeptal jsem se trochu nevěřícně.

"Přesně tak, pane Stylesi. Postoupil jste a já se chtěl zeptat, jestli stále souhlasíte  s tím, že pokračujete?"

"Rozhodně!" neváhal jsem.

"Dobře, do dvacetičtyř hodin vám do mailu příjde zadání posledního úkolu a budete mít týden na to, abyste ho splnil. Budeme se těšit na vaší práci a držíme vám palce," řekl mi a já se pousmál.

"Děkuju, určitě se mnou počítejte. Nashledanou," řekl jsem a pak jsme zavěsil. Usmál jsem se a pak se vrátil na postel. Clary se na mě s očekáváním dívala.

"Kdo volal?" zeptala se a já chvíli přemýšlel nad tím, jestli jí to říct. Ne, zatím ji tím nechci zatěžovat, nevím jak by na to reagovala.

"Jen výsledky nějakých testů," pokrčil jsem lhostejně rameny a pak se k ní naklonil a políbil jí na rty.

"Co bys řekla na pořádnou snídani?" usmál jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila.

***

C L A R Y

Celý týden jsem strávila s Harrym. Ve škole, po škole, večer. Jen jednou jsme spali každý sám. Bylo mi s ním opravdu úžasně, konečně jsem se cítila úplná a hlavně jsem opravdu pomalu zapomínala. Jen málokdy jsem měla ten pocit, že mi něco chybí a to se mi předtím stávalo pořád. Harry mě naplňoval, milovala jsem ho víc než cokoliv jiného a nedokázala jsem si představit, že bych měla být bez něj. Víkend jsme strávili u nás, Jospeh s Jennifer se s námi chtěli domluvit na tom, co si vezmeme sebou a jak celý výlet do Francie na hory bude probíhat. Když bylo všechno domluvené, Harry ještě zůstal na sklenku vína. Odešel asi kolem desáté večer k sobě na kolej a domluvili jsme se, že se uvidíme ráno před školou.