RED // 1D FanFic CZ

51) Hot Shower

H A R R Y

"Zabiju tě, " zasyčela na mě Clary, když jsme procházeli turnikety na vlek. Před námi už byl jen jeden pár a pak byla řada na nás. Místo toho, aby se Clary soustředila na lanovku, se na mě pořád dívala, její pohled mě probodával a já se musel usmívat. Od našeho ranního vzrůša v kuchyni se její nálada otočila o 360 stupňů. Oh, možná že jsem trochu zapomněl na to, jak rychle se dokáže vytočit a pak zase uklidnit. Vsadím se, že až bude stát nahoře na kopci, bude už zase všechno v pořádku.

"Dávej pozor na lanovku." varoval jsem ji. Zrovna se k nám ta naše blížila. Stačilo udělat jeden krok na pás, ale ona se zastavila. A já zůstal stát taky a vyjeveně se na ní díval. " Co je?" zeptal jsem se a čekal. Ona mě stále probodávala pohledem. Žádná odpověď. "Clary?!" Mlčela.

"Nějaké problémy, pane?" ozvalo se za námi a já se otočil. Clary poslušně hupsla na pás, jako by se nic nestalo a čekala, až přijede další lanovka. Já jí následoval.

"V pořádku, díky. " odpověděl jsem mu a on mi zamával. Čekal jsem, než odjedeme a pak se podíval na tu neuvěřitelnou holku, která seděla vedle mě.

"Co to bylo sakra, Clary?" zeptal jsem se. Trochu naštvaný, ale spíš pobavený.

"Jsi idiot. Nemohl jsi prostě... Přijedeš a nutíš mě na tenhle děsivej vlek. Mám z toho strach, Harry. " řekla a dívala se pod sebe. Sundal jsem si rukavici a položil ji vedle sebe. Pak jsem ji přitáhl za bradu a spojil mé oči s jejími.

"Co tě žere..? Nemuseli jsme sem chodit, kdybys řekla, že chceš dělat něco jiného. Třeba jsme se mohli procházet.. Nebo.."

"Ou, chtěla bych se.x," vyšlo najednou z jejích úst a já se na ní podíval s vykulenýma očima. Přestane mě někdy překvapovat?!

"Jako..Teď? " zeptal jsem se nechápavě a ona přikývla a olízla si ret.

"Vzala bych si tě tady a.. "

"Dobře, Přestaň. " řekl jsem a přitiskl jí ruku na rty.  "Nemluv o tom, prosím. " ukázal jsem na mé rostoucí přirození, které bylo znát i přes tři vrstvy oblečení. Mrkla na mě, ale ztichla.

Nahoře jsme už bez jakýchkoliv dalších problémů vystoupili. Clary byla na lyžích hodně nejistá a tak jsem s ní sjel v mém náručí až na plac, kde se učili malé děti. Přeměřila si mě pohledem a já se na ní usmál.

"Vypadám tady jako největší střevo. " řekla a já pokrčil rameny.

"Za chvíli se to naučíš a budeme moct jezdit sjezdovky." věnoval jsem jí ujišťující úsměv. Ale trochu jsem pochyboval. Myslím, že po dnešku už se na lyže vrátit chtít nebude. Pamatuji si na své začátky..

"Fajn. Co mám dělat? " zeptala se a já sjel po zadu trochu níž.

"Dej si lyže do pluhu. Špičky k sobě, konce od sebe. Pokrč se v kolenou a pak se trochu nakloň dopředu. " dával jsem jí instrukce a ona to všechno dělala. Za chvíli se pomalu rozjela směrem dolů. Opravdu velice pomalu. Trvalo asi minutu, než ujela 5 metrů ke mě dolů, kde jsem ji zastavil.

"Teď to uděláš znovu. A když zatlačíš do jedné nohy, zahne to. Zkus to." vyzval jsem ji a zase sjel o kus dolů. Za chvíli ke mě dokličkovala a já jí s pyšným úsměvem držel před sebou.

"Jak mi to jde?" zeptala se a culila se na mě jako malé děcko.

"Výborně, zlato. Jsi tu nejlepší. " řekl jsem a ona se rozhlédla. Její pohled padl na asi tak pětiletou holčičku, která se učila na lyžích. Zamračila se na mě.