RED // 1D FanFic CZ

12) Moc pocitů na jeden den

*

"Clary, je mi to líto," řekl mi Harry a já přikývla.

"Je to už dávno," řekla jsem a on se kousl nervozně do spodního rtu.

"Asi nechceš mluvit o tom, jak se to stalo, co?" zeptal se váhavě a já zavrtěla hlavou.

"Nechci," řekla jsem a pak se posadila na jeho postel. Přišla jsem si skoro jako tenkrát, když jsem na to myslela. Za chvíli jsem ucítila horké slzy na mých tvářích a uvědomila si, že dnes už znovu brečím.

Harry si přede mě klekl a díval se na mě. Snažila jsem se zastavit pláč, ale nešlo to. Čím víc jsem se pokoušela na všechno zapomenout, o to víc se mi všechno vracelo a vyvolávalo to vracení dalších a dalších vzpomínek. Po chvíli jsem se začala třást a úplně se zhroutila. Cítila jsem Harryho ruce, jak se obmotaly okolo mého těla a on mě přitiskl k sobě do pevného objetí.

"Pšš.. Bude to dobré. Co mám dělat? Co mám udělat, aby ti bylo líp?" slyšela jsem v Harryho hlase trochu naléhavosti a také strachu. Stále mě držel u sebe a šeptal mi do ucha.

"Prosím - " chtěla jsem mu říct, ať mě drží, ale nezvládla jsem to, protože v tu chvíli jsem vydala jen hlasitý vzlyk a potom polkla slané slzy.

"Co mám dělat, Clary?" zeptal se znovu Harry a já ho tentokrát jen objala a doufala, že pochopí, že chci, aby mě držel v objetí. On už potom nic neříkal a já se snažila se uklidnit. Po chvíli, co jsem měla jen zavřené oči a zhluboka jsem dýchala, jsem přestala konečně brečet. Harry stále seděl vedle mě na posteli a objímal mě. Když jsem ho pustila, udělal to samé a podíval se na mě vážným pohledem.

"Jsi v pořádku, ale opravdu, Clary? " zeptal se a potom ke mě natáhl ruku, přejel mi hřbetem ruky po obličeji a setřel z něj zbytky slz. Zastrčil mi pramen vlasů, který mi padal do obličeje za ucho a potom ruku položil na tu mou a jemně mě stiskl.

"Nevím, myslím, že toho na mě bylo moc," přiznala jsem a on přikývl.

"Nevěděl jsem, že nemám mluvit o rodině, protože jsem si myslel, že se nic nestalo," řekl a pak se na mě podíval omluvným pohledem. "Promiň," řekl a já zavrtěla hlavou.

"Je to v pořádku, ale teď už radši změníme téma," řekla jsem a on se usmál a potom se na mě chvíli díval. Díval se na můj obličej, jeho oči mě pozorvaly, jako bych byla něco mimozemského a jeho pohled mě lehce znervozňoval.  "Co?" zeptala jsem se, když už se na mě díval moc dlouho.

"Já..." Harry ztratil na chvíli řeč,  než se na mě s úsměvem podíval.  "Chtěl bych tě políbit," řekl potom a já se pousmála a natáhla se k němu. Věnovala jsem mu krátký polibek na ústa a potom se otáhla. To ale bylo pro Harryho znamení a on se chytl jeho příležitosti. Za chvíli se ke mě přiblížil a jeho obličej byl ani ne pět centimentrů od toho mého.  "Opravdu tě chci moc políbit," řekl a potom spojil naše rty a dlouze mě políbil. Jeho rty byly měkké a jeho ústa chutnala po peprmintu. Zavřela jsem oči a nechala se unášet jeho polibkem. Všimla jsem si toho, že jsem najednou byla schopná na všechno zapomenout. Všechno zmizelo z mé hlavy a jediné, na co jsem teď myslela byl Harry a jeho polibky. Cítila jsem jeho ruku na mých zádech a to, jak mě pomalu pokládá na postel. Za chvíli jsme leželi na posteli, v celkem nepohodlné pozici a tak jsem se pomalu vyšplhala nahoru na Harryho a obkročmo na něm seděla. Nepřestával mě líbat, jeho ruce přejížděly po mých zádech a já už pomalu ani nevěděla, co dělám.

Pomalu jsem začala cítit jeho vzrušení, jeho nářadíčko mě tlačilo mezi mýma nohama a já ho okamžitě začala líbat. Za prvé jsem si vzpomněla na včerejší zážitek a okamžitě se znechuceně odtáhla a za druhé jsem to takhle nechtěla. Pokud je tady něco , co k Harrymu cítím - což tady rozhodně je, i když se to občas snažím popírat - nechci aby se to stalo takhle. Nechci.