RED // 1D FanFic CZ

20) Celé přiznání Clary Reedové

~ PŘIDÁVÁM DŘÍV, PROTOŽE JSEM SE PROSTĚ NEMOHLA DOČKAT!  A NAVÍC JDU ODPOLEDNE DO KINA NA DIVERGENCI, TAK BYCH PAK UŽ ASI MOC NESTÍHALA. UŽIJTE SI DÍL!!!

Mezi Claryinym vyprávěním jsou flashbacky, snad se v tom vyznáte!  ;)

~~~~~~~~

Blížila jsem se k místu, kde stál. Sledovala jsem ho upřeným pohledem a modlila se, aby tohle dobře dopadlo. Nevím, jestli bych zvládla další odmítnutí z jeho strany a prostě jsem doufala, že mě alespoň vyslechne. Nechtěla jsem se vzdát, ale v tuhle chvíli mi bylo tak špatně z nervozity, že jsem se chtěla otočit a odejít.

Nebyla jsem ani 5 metrů od stánku, který byl také ozdobený balónky a nad ním byl nápis POŘADATELÉ PLESU - ČLENOVÉ ŠKOLNÍHO VÝBORU. Ani ne 5 metrů mě dělilo od Harryho, když mě spatřil. Zastavil se a nechal všeho, co v tu chvíli dělal. Když se naše pohledy spojily, zamrazilo mě na zádech a já udělala další krok. Harry položil papíry, které držel v ruce, otočil se k jednomu z kluků, co tam byli s ním a potom mu něco řekl. Když jsem došla ke stánku, poslední co jsem viděla bylo Harryho tělo, které mizelo mezi davy lidí v aule. Odešel.

"Můžu se zeptat, kam odešel Harry?" odchytila jsem jednoho z kluků, kteří také stáli u stánku a jeden z nich se na mě podíval a pokrčil rameny.

"Jen říkal, že si musí někam odběhnout..." řekl mi a pak se věnoval dalším lidem, kteří se schromažďovali okolo stánku. Rozhlížela jsem se kolem a nakonec se rozhodla tu chvíli počkat. Uběhlo pět minut a nic se nestalo, dalších pět a potom dalších deset minut čekání na Harryho bez jakéhokoliv výsledku. Začínala jsem být zoufalá. Mohl se mi tady skrývat kdekoliv a já ho nikdy nemůžu mezi tolika lidmi najít. Najednou mě něco napadlo. Něco naprosto šíleného, ale byla to jediná věc, která by mi v tuhle chvíli pomohla. 

Začala jsem se prodírat mezi lidmi k podiu, kde byl DJ a také komentátorský stolek, kde seděli dvě holky ze čtvrtého ročníku. Vyšla jsem po úzkých schodech, které vedly nahoru a postavila se ke stolku a naklonila se k holkám, které si mě prohlížely.

"Mohla bych?.. Potřebuju něco říct nahlas. Mohla bych?" zeptala jsem se a ony se na sebe podívaly a pak se jejich pohled upřel na mě.

"Jak chceš," řekla jedna z nich a já pak šla směrem k mikrofonu. Nikdo si mě nevšímal, nikdo ani nevzhlédl, ale najednou, když jsem stála před mikrofonem, DJ vypl hudbu a v aule bylo naprosté ticho. Stála jsem tam a začal na mě svítit jeden z reflektorů, který předtím osvětloval taneční parket. Nebyla jsem zvyklá mluvit před lidmi, ale v takovýhle situacích jsem nikdy problém neměla.

"Potřebuju od vás všech pomoc.." řekla jsem a můj hlas se ještě pár vteřin potom, co jsem to dořekla rozléhal po aule. Všichni byli tiší a upírali pohledy na mě.   "Hledám jednoho kluka a vím, že tu někde musí být."  Slyšela jsem pár lidí, kteří si začínali šeptat a věděla, že musím přidat na rychlosti, abych neztratila jejich pozornost. 

"Prosím Vás, pokud je někde Harry Styles, ukažte mi kde," řekla jsem hlasitě a ostatní se začali pošťuchovat a vytvářet skupinky. Mezi lidmi se vytvořila ulička a já viděla, jak v ní jde Harry. Mířil směrem ke dveřím a chystal se k odchodu. Lidé v hale si začali hlasitě povídat a já věděla, že nesmím dovolit, aby odešel.

"Hejj!" zavolala jsem hlasitě do mikrofonu a pár lidí si dokonce zakrylo uši. Znovu se na mě všichni podívali a věnovali mi jejich plnou pozornost. Jeden reflektor teď svítil na mě a druhý na Harryho, který se zastavil akorát u dveří. V ruce držel kliku a já to teď nesměla zkazit.  "Harry, potřebuju ti něco vysvětlit. Nevíš o mě všechno a dokud se to nedozvíš, nikdy spolu nemůžeme být. A já si přeju, abys mi dal ještě jednu šanci. Chci tě poznat, jenom musíš chtít poznat ty mě.." řekla jsem do mikrofonu a chvíli nevěřila tomu, že tohle říkám nahlas téměř před celou naší školou.  "Prosím," řekla jsem a on pustil kliku. V tu chvíli mi spadl takový kámen ze srdce, že to snad museli slyšet všichni v budově. Lidé mě stále pozorovali a já netušuila co mám dělat. Moje oči se upřely na Harryho, který stál opřený o zeď, se skříženýma rukama na prsou a pozoroval mě. Čekal.