RED // 1D FanFic CZ

4) Pozvání

~~ Díl bych chtěla věnovat jedné mojí kamarádce, kterou jsem si našla tady na Wattpadu a udělala mi bombový trailer k příběhu!!!!! :)))  @Lindazam

Ráno bylo náročné. I když jsem včera prospala půl dne, nechtělo se mi vstávat. Nakonec jsem se přemohla a vylezla z postele. Šla jsem do své koupelničky, která byla dodatečně přidělaná k mému pokoji, místo šatny.  Dala jsem si sprchu a rychle se upravila. Když jsem vypadala tak nějak k světu, vzala jsem si na sebe dnešní outfit. Chvíli mi trvalo vybrat něco, z mého oblečení, ale nakonec jsem se rozhodla pro kytkované šaty, černé podkolenky a conversky. Užívala jsem si posledních teplejších říjnových dnů, než začne být zima a já se budu muset rozloučit s krátkýma šatama. Ještě jednou jsem se zkontrolovala v zrcadle, uhladila si šaty, přehodila kabelku přes rameno a seběhla dolů po schodech.

V kuchyni bylo plno, takže jsem si jen vzala toast s sebou do ruky, dala si svačinu a pití do kabelky, rozloučila se s Vee a taky trochu s Jennifer a Josephem a pak jsem odešla. Rozhodla jsem se dnes jít pěšky. Někdy mě vozil Joseph, ale já radši do školy šla po svých, když to bylo jen asi patnáct minut od našeho domu. Nasadila jsem si sluchátka a pustila si něco na zpříjemnění cesty...

Za pár minut jsem viděla už naši školní budovu a kolem začalo chodit více a více lidí. Většina z nich byla buď šprti s velkými brýlemi, nebo naopak frajeři ze školních teamů. Většina z nich mě znala, ale já neznala je. S pár kluky jsem tu měla jednovečerní aféru, ale jasně jsem jim vysvětlila, že nic víc z toho nebude. A když to nepochopili...

"Clary!? Clary!!" uslyšela jsem volání mého jména. Přinutila jsem se neotáčet se a pokračovala jsem dál.

"Clary! Počkej!! " hlas se přibližovat a tak jsem se rozhodla se otočit. Dříve než ten někdo naruší můj osobní prostor.

"Co je?" otočila jsem se a překvapeně koukala na Liama. Pane Bože..  Jasně, že včera to musel být on, kdo mi psal ty SMSky.. Sledoval mě!?

"Chtěl jsem pozdravit..zeptat se, jestli jsi v pohodě... " řekl Liam s úsměvem na tváři. Vypadal a choval se opravdu mile, ale já na tohle bohužel nebyla.

"Liame.. Já.. Nechci být hnusná, ale tohle prostě nepůjde," řekla jsem a pak jsem se otočila, že opravdu už odejdu.

"Proč, Clary?? Jenom mi řekni důvod, proč. " zavolal za mnou Liam a já se ještě jednou otočila na zklamaného kapitána baseballového teamu. Idola školy.

"Tohle nedělám. Nerandím a nejsem přátelská, " řekla jsem, mávla jsem na zkamenělého Liama a pak jsem nadobro odešla na mou první dnešní přednášku.

Měla jsem ještě čtvrt hodiny čas, než mi začne hodina, takže jsem se ještě stavila u automatu pro jedno kafe. Omylem jsem tam ale narazila na někoho, koho jsem také dnes nechtěla vidět.  Ten den nezačíná moc dobře...

"Ale, ale Clary.." usmíval se na mě Styles a jeho úsměv odkrýval ďolíčky na jeho tvářích.  Jakmile na mě promluvil, jeho kamarádi se sebrali a odešli. Nevím, jestli to bylo nějaké jejich znamení, ale bylo mi to jedno. Nechtěla jsem mluvit ani s jedním z nich.

"Co potřebuješ, Stylesi?" zeptala jsem se a přiklopila si kafe víčkem.

"Myslel jsem, že bys něco chtěla," řekl Harry a pomalu kráčel se mnou chodbou směrem k mé učebně. Měla jsem ráda naší výsokou. Byla sice plná divných lidí, ale přesto to tady bylo takové milé.

"Co myslíš, že bych po tobě asi měla chtít..  Kdybych neco chtěla, už to dávno mám," řekla jsem sebejistě, i když jsem vlastně přemýšlela nad tím, co myslel.