RED // 1D FanFic CZ

30) Keep calm

"Kolik ti dlužím?" zeptala jsem se a on pokrčil rameny.

"Nech to být,"

"Neměl bys mě zvát pokaždý, když někam jdeme a už vůbec ne, když jsi kvůli mě musel jet až-"

"V klidu," zastavil mě Niall s úsměvem na tváři.  "Nic od tebe nechci, jasný," řekl a já si povzdychla a opřela se o židli, ale nechala jsem to být, jak mi řekl. Nemělo cenu se dohadovat .

Když Niall dojedl, pomulu jsme se zvedli a odešli odtud. Nasedli jsme zpátky do auta a já pocítila nepříjemný pocit, který se spojoval s vystřízlivěním. Všechno se mi vracelo, všechny události z dneška a nejen to. Nadávala jsem sobě, nadávala jsem Harrymu. Teď už s tím ale nic neudělám.

Na jednu stranu jsem byla naštvaná na tu druhou mi to bylo strašně líto. I přesto co se stalo jsem pro něj měla slabost. Viděla jsem to, jak se ke mě choval a opravdu jsem k němu něco cítila a když si představím, že to byla celou dobu jen jeho hra.. Chtělo se mi zvracet. Bylo mi líto toho, že jsem se svěřila tomu nesprávnému, ale věděla jsem, že to byla také moje chyba. Byl první člověk, který ve mě vyvolával něco víc než jen se.xuální pokušení a já mu hned svěřila všechna má nejtemnější tajemství.

"Jsi tam v pohodě?" zeptal se mě Niall a já se na něj podívala. Do teď jsem sledovala z okénka jak pršelo.

"Jo, tak nějak," řekla jsem a pak zase upřela pohled ven z okénka.

"Postrám se o to, aby ses dneska cítila lépe." řekl mi a jemně mi položil ruku na stehno. Pod jeho dotekem mi na tom místě naskočila husí kůže, ale já se cítila celá nesvá. Připomnělo mi to to, když jsme jeli s Harrym v autě a jeho ruka najednou zabloudila na mé stehno.. Pryč s těmito myšlenkami.

"Nialle.." zašeptala jsem, nevěděla jsem jak říct, aby to ruku prostě dal pryč. Nechtěla jsem se chovat neohleduplně, ale v tuhle chvíli mi tohle bylo nepříjemné. 

"Jo, promiň," řekl Niall a dokonce i v téhle tmě bylo viditelné, jak se začervenal. Vůbec nebylo v mém záměru, aby se cítil nepříjemně, ale já si nemohla pomoc. Jeho ruka opustila mé stehno a já si na tom samém místě složila své ruce.

"Udělal ti něco?" zeptal se Niall po chvíli ticha v autě.  ".. Jestli na tebe nějak hrubě sáhl, .."

"Ne, to by neudělal. Ale zklamal mě a nechci o tom teď moc mluvit," řekla jsem a rychle se snažila přejít na jiné téma.

"Dobře, ale slib mi, že kdyby ti někdo chtěl ublížit, řekneš mi to," Niallův hlas zněl vážně a já se zhluboka nadechla.

"Slibuju," řekla jsem, ale už teď jsem věděla, že lžu. Nikdy bych mu to neřekla, staral se o mě tak moc a já věděla, že by se mu mohlo něco stát. Kdybych mu řekla o Adrienovi, neměl by šanci mě ochránit. Znala jsem Adriena a taky proto jsem věděla, že Niall bude v mnohem větším bezpečí, když o něm nebude vědět ani slovo.

"Fajn," řekl Niall a jeho auto zastavilo na tmavém parkovišti. Poznala jsem to tu, naposledy jsem tu byla ten večer, kdy jsem se s Niallem vyspala a pak toho litovala. Dneska bych to už neudělala, jsem rozumnější, ale rozhodně by to nebylo kvůli Harrymu. Kvůli němu bych si to teď hned rozdala třeba s tuctem kluků a řekla jim, ať mu to vyřídí. Třeba bych mu tím ublížila..

"Jsi doma sám?" zeptala jsem se, když jsme jeli výtahem nahoru do posledního patra.

"Jo, máma hodně cestuje," řekl mi, ale dál to nerozebíral.  

"Jenom doufám, že ti nějak nevadí, že tu dneska večer budu," řekla jsem stále s trochou obav v hlase. Sama jsem se cítila napříjemně. Nechtěla jsem ho otravovat, ale zároveň byl jediný kdo by tohle pro mě udělal. Neměla jsem už žádné přátelé.