RED // 1D FanFic CZ

50) Vanda a Junior

"Nechápu jak tvůj táta mohl.. jak to mohl dělat Gemmě." řekla Clary a já se nepříjemně ošil. Leželi jsme v posteli a do teď si užívali pose.xový klid, který mezi námi panoval. Věděl jsem, že jednou to přijde a jeden z nás začne mluvit.

"Já taky ne. Ale nikdy nechci být takový," povzdychl jsem si. "Moje sestra si myslí, že je to za ní. Jsem rád, ale těžko zapomenout na dva roky znásilňování tvým vlastním otcem. "

"Dva roky?" podivila se a já přikývl. Ona se zatvářila smutně a já jí jemně políbil na čelo.

"Jo, bylo to strašný, nomohl jsem mámě nic říct. Říkal, že by jí ublížil, kdyby se to dozvěděla, kdybych ji to řekl. A pak na to máma přišla, když byla Gemma na vyšetření. Měla problémy. Přišla na to a řekla mu to. Odešel ani ne za den. Vzal si všechno a nechal nás jen tak." nesnášel jsem vzpomínání na tyhle časy. Většinu z toho jsem už dostal z hlavy, ale když jsem na to pomyslel, všechno se mi znovu vybavovalo.

"Promiň, " zašeptala Clary a já jí pohladil ve vlasech.

"Za co se mi teď omlouváš?" zeptal jsem se trochu zmateně.

"Za to, že jsem tě zastavila v tvém plánu a za to, že si kvůli mě tolik riskoval a letěl až sem. Muselo to být drahé a nechápu.. Já.. Je mi to moc líto, Harry. Kéž by-"

"Přestaň Clary, je to pryč. " snažil jsem se jí zastavit. Ona se opřela o lokty a dívala se mi přímo do očí. Vážně.

"Ne, Harry. Přeju si, abych mohla vzít všechno zpátky a promluvit si s tebou o tom. A ne tě nechat si vybírat mezi dvěma věcmi. Bylo to ode mě nefér. " řekla mi a já sklopil pohled.

"To možná bylo, ale jednu věc jsem si uvědomil. A to, že nechci abys ode mě znovu odešla a už nikdy nechci strávit chvíle bez tebe." vysvětlil jsem jí a ona se trochu začervenala.

"Jsem ráda, že spolu mluvíme. Jsem ráda, že si tady. Byla jsem tak naštvaná a měla jsem špatnou náladu. Pořád jsem zi namlouvala, že mi nechybíš. Ale chyběl si mi. Bylo to pro mě nejhorší.. " povzdechla si a já ji znovu věnoval polibek na čelo. Usmál jsem se, když jsem poslouchal její slova. Byl to pro mě lék pro mé srdce.

"Tolik jsi mi chyběla.. Chápu to. Nemohl jsem usnout, protože si mi chyběla v posteli. Chyběl mi tvůj hlas, postrádal jsem tvou vůní, tvá slova a naše hádky - teda ty ze srandy, samozřejmě. " políbila mě, spojila naše rty a já do toho vložil všechna ta slova, která jsem jí nestačil říct. Všechny ty věci, které zůstaly jen v mé hlavě. Rozumněla mi a se stejnou intenzitou mi můj polibek oplácela.

"Měli bysme si jít lehnout," zašeptala, když se odtáhla. A já se pousmál a ještě jednou jsem jí dal letmý polibek na rty.

"Chtěl bych tě líbat až do svítání, " pousmál jsem se a ona se zase začervenala. Miloval jsem to.

"Až tak, pane Stylesi?" zachychotala se a já jí pohladil po tváři.

"Tohle mi chybělo. " zašeptal jsem a pak jí přitiskl na mou hruď.

"Víš co.. Jenn s Josephem budou ráno dost překvapení až tě uvidí na snídani. " řekla mi a já se zasmál.

"Jsem zvědavý. A Jenn? Nějaká nová přezdívka?" podivil jsem se. Začala si hrát s mými vlasy a já ji nechal.

"Náš rozchod nás dvě nějakým způsobem sblížil. Věř nebo ne."

"Dobře. Tak aspoň něco. A teď už vážně spát, Clary. Zítra je taky den a já tě hodlám vzít na lyže, i když ty svoje nemám. "